Cha chá, tak už i na mě došlo. Píšu něco do blogu a to jsem spíš přes to psát do bloku. A ani to moc ne. Fejzbug už nemám, akorát si udržuju profil tady (kvůli kapele, která se rozjíždí a rozjíždí a rozjíždí... ba ne, brzo bude koncert a pak jich sna
bude víc a víc a víc... ) a na myspace... bohužel ale: tady si člověk moc ten playlist určovat nemůže (těm co tu maj taky profily asi nemusim nic vysvětlovat) a na tom myspacu si to sice určim, ale jaksi taksi omezen nabídkou... a ta moc široká nejni.
Tudíž:
...
I když to psaní fakt nějak zvlášť nemusim, tak jsem si tenhle článek vytvořil jako nedefinitivní definici. Nabízejí se dvě otázky - prvně definice nedefinitivní definice - no to znamená, že sem budu něco definovat, ale nikdy to nebude
definitivní, protože tenhle příspěvek v blogu nebude mít zřejmě stálou polohu (což může změnit má přirozená lenost). Druhak - co tu hodlám nedefinitivně definovat? Odpověď je ještě jednodušší a byla už naznačena... písničky, které mi
zoufale chybí na netu, abych si je mohl dát do toho pitomýho playlistu... Takže tady jsou:
1. Sdružení rodičů a přátel ropy - Kůže
2. Lou Reed - Take a walk on the wild side
3. The Herbaliser - Shattered soul (session one)
4. Jaroslav Hutka - Hádala se duše s tělem
5. Krausberry - Kořenová zelenina
6. Jimmy Hendrix - Sgt. Pepper lonely hearts club band
7. Všecky krásy světa - Mysli na mě když jseš pod ním
8. FPB - Listíčko
9. King Crimson - 21st century schizoid man
10. The Cream - White Room
11. Pink Floyd - The Great Gig in the Sky
12. Led Zeppelin - Celebration day
Víc jich zatim nevim, ale věřte tomu, že se to zřejmě bude rozrůstat (když ne, viz výše)
PS: Ono to z hlediska věčnosti je stejně naprosto nedůležitý - mít nějaký písničky v nějakym blbym playlistu, ale říkám si - když si na mě někdo vzpomene a koukne se sem, třeba si pak vzpomene i na ty písničky a třeba si je i pustí. Takže - hlavně
příjemný poslech a ostrý zvuk.