O turné rockových kapel jsou tuny knížek, pamětí a báchorek z řad skalních fandů, kteří ví o svých miláčcích s kytarama i poslední prd.Chlast, koxík, děvky, to všechno znásobte na druhou a máte výsledek jejich zákulisní kratochvíle během nekonečné sítě koncertů. Asi každej, kdo si někdy založil svou kapelu, by tohle aspoň jednou zkusit, poznat to, byť se mu to ve finále může třeba protivit.
Já zažil 3 turné různýho ražení. Od baletního turné, přes malé činoherní, a miniturné se svou kapelkou.No a hádanka je nA SVĚTĚ! Co myslíte, že byla největší divočina? je to asi jasný, ale .... ?
Baletní turné se souborem Národního divadla v Brně bylo do Španělska na asi 14 dnů. Říkate si " balet, té docela fuška, né? jako držíte si kondici jak spotovci, asi moc nekalíte a tak, co?" Hm..... První den kdy jsme dorazili, nás nenapadlo nic jinýho, než si jít koupit basu piv a sehnat nějakej haš v místním Bronxu. Celkově se to zdálo trochu nerealný,vidět, jak bílí baleťáčci schánějí v negerský čtvrti hašiš. .... no, to víte nakonec , že to klaplo. Slušná šnagla nás přišla na báječných 5 éček a bylo vystaráno na zbytek zájezdu. Postupně se zhulovala asi půlka ansáblu včetně sólistů a ti,co nehulí, měli svou baňu vodky a šlus. Takhle procestujete celý zájezd, každej den to stejný. Po představení probendíte místní hospody, pak koupité pifka, následuje bordel po hotelu, možná budete mít štěstí na nadrženou kolegyni, ještě prdíka na to a je to turné jak z učebnice ;-)
Turné s činohrou po Sharespearovských slavnostech bylo o něco kratší, ale o to výživnější. Dobrej náskok jsme si vytvořili už během zkoušek a pak nebylo nic znažšího, než v tom pokračovat. Ráno zkouška (pak přijdete k životu), jedeme přes celé odpoledne, potom do hospody na oběd, kde nakonec ještě zůstanete i na nějaké to pivko. Ono v létě se tam sedí moc hezky. Pak si najednou všimnete, že už je tma a na hodinkách vám svítí čas 22:54. Kam teď? Do Ikara!!!! Místní ostravský vyhlášený buzinec a pajzl skýtal to nejlepší, co si můžete přát. Tančít se dá úplně všude, svlíkání povoleno, děvčata nevadí, bombardování kostkami ledu taky nikomu nevadí, k tomu super veselej majitel a vrchní,co vám dá i na dluh. Potom vyjdete ven a zjistíte, že vás provázej na cestě domů zpěvem ptáčci, co už jsou vzhůru, protože svítá. No a tak to šlo skoro každej den a o to snáž, když už pak hrajete jenom představení a zkoušíte jenom v 6 odpoledne prostor na jevišti. Mimo Ostravu jsme si nějakej ten Ikarus taky našli. Na brko si zajdete ven,to není problém, hlavně zítra něco sehnat. Sečteno potrženo= Ostravu, Prahu, Brno i Bratislavu známe pouze a jen z jedné perspektivy ... a zase jako z učebnice;-)
Miniturné s kapelou bylo asi nejkratší - tzv. víkendové tour. Před vystoupením tomu dáte, co proto, ale v kapele je vždycky jeden chudák, co vám to kazí, aniž by chtěl. Je to váš řidič. Jo jo, ani kapku. Během vystoupení si dáte do nosu a potom taky, ale tak tak, pač jak dohraje tam ta banda, sklízíte cajky. Takže furt ve střehu a hlavně to moc přehlednat, protože když si něco zkurvíte, druhej den nehrajete. Pujčování cizích cajků (především zesáku, kytar apod.) není v modě ;-) Místní fans vám děkujou, dáte si s nima panáka včetně gratulace od mistních děvčat, ale hovno z toho. Valíte odehrát další koncert, kterej začíná okolo půlnoci na nedalekém fesťáku asi hodinu odtud. Atmosféra super, taky si dáme už víc do nosu, ale pořád tak, abyste daváli bacha. Další scénář je notorický známý s výjimkou konce, kdy už si s váma panáka nikdo nedá. Všicij sou na fesťáku na plech a o děvčatech nemluvě. Doma pak, unavení jak voli, všechno z auta vytáhnete do zkušebny, aby jste to mohli zítra zase naložit a jet pro změnu zase kdo ví kam, protože vás to tak baví a chcete něco dokázat.
sečteno podthženo, suma sumárum: není turné jako turné, i když se v jednom bodě tvrdě zhodují. Je jedno, jestli jedeš s velkou kapelou,nebo tyátrem. Pokud se má o tebe kdo postarat, je to paráda. K tomu ale musíme všichni dospět. Cesta nahoru je někdy pěkně strmá.