Král Slova Kuba Muž, 35 let / Mělník

Příběh začíná, když se narodíš

První úsměv a na srdci marodíš

Zhýčkaný novou dobou

Posedlý jen lží a zlobou

Nikdy už asi nezjistíš jaké to bylo

Když se každému krásně žilo

Sex, drogy a alkohol

V očích má stále víc a víc lidí

Zábava, tanec a rokenrol

Dneska se snad každý stydí

Aby náhodou nevyšel z módy

Žít jen sex, alkohol a drogy

Zavřu očí a vidím pořád dokola

V rukách pivo, rum, proč ne kofola?

Neposlouchám, ale pořád slyším

Jak někdo vyhrožuje a stává se vyšším

Smutné, že všichni jen pozorují

A nepřímo je v tom podporují

Mohla by přijít chvíle

A říct všem své cíle

Nebýt pouhým stínem

Ale přispět správným činem

Otevřít oči a vrátit se

Do chvíle, kde mužeš změnit se

V deset večer, cestou domů

Seděla si u autodromu

Šel jsem blíž a ruku ti podal

Srdce během chvíle tobě prodal

Tak vznikla tradice

Na místě, kde tě potkal nejvíce

Kouzelná jako červená knihovna

Byla jsi má královna

Vtipná, krásná a tvrdá jako skála

Vždycky ses z plných plic smála

Nemáš andělů křídla

Ale jejich tvář

Něco mi to přípomíná

Že člověk brzy zapomíná

Z čistého nebe přišla změna

Pohádka skončila jako noční směna

Každé další setkání

Bylo velké zklamání

Ztracené pohledy do prázdna

Které směřovaly na blázna

Cítil jsem, že už se to blíží

Tvoje kroky pryč, sbohem dal jen s tíží

Měl jsem všechny a všechno

Poslouchal rock, ale v hlavě techno

Spoustu přátel, nula kamarádů

Vždy jít s davem a držet se vzadu

Dokonalý svět a jedno velké vězení

Mě donutilo k probuzení

Přestal jsem se předvařovat

A za pravdu bojovat

Moje názory braly lidem zrak

Avšak mně dohnal temný mrak

Že prý drží všichni společně

 Peníze a lež, podváděli statečně

Ti nejbližší mě odepsali

S kudlou v zádech, ďábla přivolali

Neměl jsem nikoho a nic

Co říct víc?

Snad, že jsem začal tvrdá slova psát

Z kapely mě vyhodili, začínali se bát

A když se moje mysl v lásce uchvátila

Za pár let, mě ta samá krutě odsoudila

Šel jsem potmě, směrem domů

Dotýkal se kmene stromů

Ráno prošel cestou na poli

A večer stál před zrdcadlem, v ruce pistoli

Než jsem stisknul spoušť

Poznal jsem, že celý svět je jedna velká poušť

Kde si sám a musíš se bránit

Sebe, rodinu a vše dobré chránit

Nikdy jako já, dříve neodcházej

Bojuj! A nikdy se nevzdávej

Buď sám sebou …