Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.
Ať už je tu prosinec, nažeru se jehličí a usnu. Nejlepší paralela duše, stará opušténá továrna v zimní krajině ticha. Prochází se uvnitř, slyší svou vlastní ozvěnu a šoupání podrážek, než se zklidní a zabydlí v ten podivný svět. Sněží mi na střechu, sněží mi do oken i za krk komínu.
v noci v lese se na tebe přijdou podívat všechna zvířata
ty je nevidíš, ona vidí dobře
slyšíš jen
praskání, ševel, šustění, dýchání, funění, mlaskání, pšoukání, říhání, kvikot, chrochtání
běží k tobě, v tom změní směr, vtrhnou na plac, peláší jinam
jen se choulíš se svým psem, pod stromem, klepec a vyvalený voči do černý tmy
a nad ránem v kruzích soví řev, jak raněná ženská
a svítání, panebože, prvních paprsků se křečovitě chytáš,
dík za něj!
