Od dnešního dne najdete u nás na webu www.vegan-fighter.com obsáhlý a netradiční rozhovor s člověkem, o jehož profesi nemá spousta lidí zřejmě ani tušení, že existuje - s inseminátorem krav Zdeňkem Volfem.
Zdeněk Volf stojí tak říkajíc na druhé straně barikády, než my, vegané, ale o to jsou jeho názory pro nás zajímavější a cennější. Nechceme si dělat patent na rozum a proto jsme si rádi poslechli názory člověka, na jehož práci je v dnešní době mléčný
průmysl do značné míry závislý. Pro ty méně informované z vás pro jistotu připomínáme, že realita rozhodně není taková, že by kráva mléka "jen tak dávala," jak je obecné povědomí. Vytváří ho, stejně jako člověk a ostatní savci, vlivem hormonálních změn po
porodu pro své mládě. To ovšem putuje na jatka, kde je z něj stanou např. telecí párky, popřípadě do procesu další "výroby" a kravské mléko odebírá místo něj dojící automat. A jak vidí tuto praxi inseminátor Zdeněk Volf?
"Velkochovy k nám nespadly z nebe. Evropě byly vždy bližší rodinné farmy, ale americké velkopodnikání z jedné strany a násilná sovětská kolektivizace z druhé sehrály své. Bez nejlepších TOP býků, bez minimálních nákladů za veterinární služby
(zejména z důvodů prevence se tele po olízání odebírá, aby se omezilo předání patogenních zárodků) dnes nemáte šanci v mléčné konkurenci obstát. Nicméně žijeme v demokracii. Pokud se svobodná společnost shodne na tom, že bude chovatelům dotovat delší
pobyt telete s matkou, včetně ztrát za mléko, protože každá matka zadržuje mléko především pro mládě, můžeme odchov zetičtit. Nad telátkem („To bylo strašlivé, to chudák telátko, / jak na jatky je táhli, jak se bránilo“ – překl. K. Čapek) nádherně
zaplakal už na začátku minulého století francouzský básník, milovník i lovec zvířat Francis Jammes. Pláču s ním."
Jeho další zajímavé názory najdete v rozhovoru zde:
