Výborný článek o vegetariánství vyšel v aktuálním čísle časopisu RESPEKT. Pokud se o tuto tématiku zajímáte, najdete tam spousty aktuálních informací. Tady je přehled těch nejzajímavějších:
- Nejvyšší podíl vegateriánů a veganů v Evropě je v Německu a ve Švýcarsku (8 procent). Dále následuje z evropských zemí Velká Británie (6 procent) a Španělsko (4 procenta) a. V USA je pak 3,2 procenta vegetariánů, v České republice 1,5 procenta.
- Průměrná spotřeba masa na osobu v ČR je za rok 88,54 kg, což představuje v celkovém měřítku České republiky 3 miliony zabitých prasat, 255 tisíc krav, volů a telat a zhruba 140 milionů kuřat. "U drůbeže přesná čísla statistika ani neuvádí, jsou vedena
jen jako kila svaloviny," píše autorka článku Karolína Vránková. "Právě tato slova naznačují, že se chov zvířat změnil ve skutečnou velkovýrobu se vším všudy. Třetina tuzemských prasat žije v prasečácích s kapacitou nad 10 000 kusů a jak vypadá život v
přeplněných halách bez denního světla na nevystlané podlaze si snadno každý najde na YouTube. Najdou se tu také záběry z chovu kuřat, který je asi vůbec nejkrutější. Přitom právě kuřecí maso si získalo pověst zdravé potraviny, jehož spotřeba jako jediného
stoupá a ceny klesají," uvádí se v článku dále. "Na jateční účely se chová speciálně vyšlechtěná varianta kuřete brojler, který za 40 dní dosáhne jateční váhy kolem 2,5 kg. Roste především svalovina, kostra zůstává slabá, zvíře je tak odsouzeno k
chronické bolesti. Je to, jako kdyby děti v deseti letech měřily přes dva metry a vážili stopadesát kilo."
V článku jsou i informace o ekologické stopě, kterou za sebou výroba a konzumace masa zanechává. "Na to, aby se stogramový plátek hovězího dostal na náš talíř, je potřeba sedm tisíc litrů vody a produkce kila hovězího zatíží ovzduší stejně jako 250 km
dlouhá cesta autem."
Dále je v článku dobře zmapovaná situace v Německu, které má ve vegatariánství dlouhou tradici. "Není nic tak skvělého jako zdejší vegetariánské stravování," cituje autorka už France Kafku, který to napsal po jídle v jednom ze 150 berlínských
vegetariánských podniků svému příteli Maxi Brodovi. V Německu je díky agenturám mapujícím životní styl rovněž dobrý přehled o tom, z jakých sociálních skupin se vegetariáni rekrutují. "Jsou to zejména vzdělaní mladí lidé z města, hlavně ženy," uvádí se
dále. "Z Česka srovnatelné údaje nemáme, ale bude to zřejmě podobné: omezení spotřeby masa se týká hlavně vzdělaných a bohatších lidí a poprvé v dějinách tak nastává situace, kdy vyšší vrstvy jedí méně masa než chudé."
Článek končí poměrně optimisticky - z pohledu zvířat a veganů. :-) "Lars Jokubeit se právě s požitkem zakusuje do hamburgeru, Je osmažený do rovnoměrné zlatohnědé barvy a tak vysoký, že když do něj člověk kousne, omastek a omáčka se vyhrnou ven. To celé
působí těžko popsatelnou slast. 'Myslel jsem, že tohle zažít bez masa nejde. Ale jde, sója stačí,' směje se. A právě proto chodí sem, do bufetu Yellow Sunshine v berlínské čtvrti Kreuzberg kde mají hamburgery čistě rostlinného původu. Staví tady právě na
tom, že chuť masa není pro strávníky tak důležitá, hlavní je konzistence. A tak jim nabízejí výrobky ze sóji a pšenice, které jsou dokonalou kopií kuřecích plátku, ryby, karbanátku." A jak Lars v článku dodává, po bezmasé stravě se cítí zdravější a
bdělejší, přitom v mnohem harmoničtější vztahu se světem. Ale zároveň si chce i pochutnat a to mu dobře připravená rostlinná strava plně umožňuje, aniž by kvůli tomu muselo nějaké zvíře trpět.
Doplnění: A pro inspiraci a naladění chuťových buněk jsme založili novou galerii s veganskýma jídlama, tak kuk tam. :-)
