vendy je zlo & nekompatibilní piňalaňka

Jedete na dovolenou a nevíte, kam umístit svého domácího mazlíčka?

Obraťte se na Vendy! Je zdatnou tetou několika dětí, potkanů, psů, koček, králíků a v současné době už to zkouší i s morčátkem. Snad to oba ve zdraví přežijeme.

No a hezkou dovolenou, Adletko!

21. (možná, třeba?) 7.09 - Vagón

Nevím, jestli je úplně dobře, když kapela hraje v nějakém klubu s měsíční pravidelností. Možná si tím vytvoří stálý okruh štamgastů, ale u od přirozenosti líného popřípadě zaneprázdněného člověka to vyvolá jediné.. "Tak na to dneska kašlem a půjdem příští měsíc."

A co příští měsíc? Jak to skončí?.. Co?

Ale jednou to prostě vyjít a přijít muselo, takže jsem se vypravila na pana Topola a jeho Vojáky. Hned na schodech vedoucích do Vagónu jsem s překvapením zjistila, že dole štěká pes. Ano, byli jsme tam správně. Pan Topol seděl u vedlejšího stolu, kouřil a pil kávu. Později se tedy ukázalo, že to byl grog, ale co už. Předkapela žádná, čekali jsme dlouho. Což nevadilo, přepadla nás báječně nostalgická nálada (první koncerty, první velký koncert, první originál kazeta,..).

A pak se čas nachýlil, pan Topol vstal, slečna od vedlejšího stolu mu řekla:

"Uvidíme se, budeme stát v první řadě a hrozit."

A pan Topol se blahosklonně usmál a řekl: "Prosím, ne."

Při piánu se nehrozí!!! A basta.

A pak už jen přivřený oči, píseň na rtech a báječná báječná báječná muzika. Byla to modlitba. A vítr hladil oko ryby. A Psí Vojáci mě stále dostávají skoro až na kolena, mám mrazení v zádech a malé divoké závratě.

"My..my se..ummm, my se moc omlouváme, že vás rušíme, my jsme jenom chtěli říct.. děkujeme."

"Já děkuji."

Důvody proč vyrazit na festival mohou být různé. Většinou to pravděpodobně bývá touha vidět a slyšet nějaké ty kapely, že.. Ale nemusí tomu tak být vždy. Někdy je to třeba touha uniknout z bytu, kde se řeže, vrtá, maluje, brousí a bordel trousí. No a nebo pak ještě podstatnější touha KONEČNĚ provětrat epesní nové holinky :)

Takže i přes nepřízeň počasí jsme v sobotu vyrazily s Uwičkou zavzpomínat na staré časy - do Poděbrad na Barvy Léta, kde sice nehrálo vlastně nic, co bych chtěla vidět a slyšet, ale kde to zkrátka mám ráda. I když prší, je zima a po kolena bahna.

Tedy jak jsem již zmínila výše, pršelo, byla zima a po kolena bahna. Všude spousta nakalených pankáčů a pochybných individuí. Příšerné kapely. Příšerně hnusné vinné střiky a příšerně přeslazený zelený čaj. Tolik k záporům.

Mezi vrcholy posledního ročníku patří dozajisté vynikající velký lahodný úžasný trdelník a pak taky cous cous s pořádnou zeleninovou oblohou a bez masa a to je prostě fajn, když se něco takového na festivale podává a prodává. No a pak taky Kornout, jemuž patří velký dík za azyl, salvy smíchu a troška Proška.

A poznatky ke kapelám:

• Rybičky 48 se vážně nedají poslouchat a vykradli co mohli (alespoň, co se textů týče, na hudbu jsem se raději nesoustředila) - Michala Hrůzu kupříkladu. A pak ještě další interprety, ale..echm..Uwičko, ty si pamatuješ, co všechno jsme rozpoznaly??
• Doktor P.P. je zjevení a nějak nechápeme, jak je možné, že má tak velký okrasný tukový prstenec, když na pódiu dvakrát týdně předvádí akrobacii a nejrůznější neuvěřitelné taneční kreace (před jeho energií s jakou se do vystupování vrhá smekám i přesto, že mi tahle figurka přijde jinak celkem směšná)
• E!E mají pozměnněnou sestavu a pořád hrají Humusáka
• Tři sestry.. k těm vlastně nic moc říct nejde.. většina je zná a pravděpodobně na nich i někdy alesoň jednou byla. Sestry se nemění, jejich publikum taky ne. Je to kolos s tunou merche, kterého se polovina běhe koncertu prodá..to jsou věci..