vendy je zlo & nekompatibilní piňalaňka

Aby toho nebylo málo, přidávám svou trošku do mlýna a poznamenávám si tímto dojmy z veleúspěšné mnichovské akce konané 7.1.08. Tedy z dalšího kola bodog battle, pro nezasvěcené - soutěžního klání kapel, jehož se účastili i the.switch, které jsem se s několika the.fans (the.switch ultras, jak nás - snad i docela příznačně - nazval kamarád-milovník fotbalu ťukajíce si přitom na čelo, že jedeme do Mnichova na českou kapelu :)) vypravila opět podpořit.

Průběh byl docela podobný tomu minulému - nalodění na Hlaváku, zastavení v Plzni, pochrupkávání, kecání a učení v buse, vylodění, objevování klubu, poslech mnoha kapel, pařba na the.switch a závěrečný fenomenální úspěch, všeobecné veselí, hromadné focení, totální výtuh :)

Tentokráte jsem nezaváhala a přibalila si spacák, takže to pochrupkávání bylo hodně příjemné. The.bus se bohužel nepodařilo úplně zaplnit, ale i tak jelo dost nadšenců, takže hned od začátku bylo jasný, že bude kotel :) Ale nepředbíhejme.

Po příjezdu do Mnichova jsme zjistili, že náš autobus je bezkonkurenčně největší vozidlo v celým městě a minibusík švýcarů Paraschizzo v nás budil lehce soucitný úsměv :) Zaparkovali jsme na celkem deseti místech pro invalidy a porůznu zabíjeli čas co zbýval do otevření klubu. Já se s několika lidma vypravila poznávat Mnichovské zapadlé kouty a temné uličky, což se zdařilo :) Vrátili jsme se také na předchozí místo činu a minutou ticha uctili památku těch, co tentokráte nejeli..tímto zdravím kamaRadku. Doufám, že už je líp, holka.

Haloklub byl celkem veliký, fanoušci byli tak nějak rozpýleni a na davy to moc nevypadalo..to pořadatelé nějak předimenzovávají stále. První kapela se jemnovala Nightrain a byla z těch horších, měla uječenou vokalistku, která se dle vkusu chlapců příliš málo pohybovala :) Byla to kapelka jako dělaná na motorkářský sraz a spolu s vokalistkou ječely i kytary. Dojem moc nezanechali, zajímavější byl fakt, že se po klubu pohybovali Paraschizzo, nám známí z minulého kola, které jsme hned pumpli o nějaké ty čokolády..opravdu škoda, že do Berlína nepostoupili, budeme si muset vzít vlastní zásoby :) Jako další zahráli Like Falling Leaves, opět staří známí :) Dojem stejný jako minule, děsnej zpěvák, jinak to šlape, ale zní to jako stovka jiných kapel podobného stylu.

Po nich už se na pódium nahrnuli miláčci Chocolate Box :) Tahle kapela mě prostě zaujala, kluci mají vychytanou slušňáckou image, takový Beatles 21. století. Hrají hodně dobrou líbivou kytarovku a jejich výhodou? je i fakt, že jsou statičtí a dají se dobře fotit :) Na Chocolate Box lidi začali tančit..

Pot Boiler, překřtění na brojlery :) začali zostra, zpěvák při první písni pobíhal po pódiu s megafonem a snažil se dělat velkou show, další písničky už byly v pomalejším tempu. Byly v nich fajnový  katyrový sóla, ale opět mě to jako celek nijak zvlášť nezaujalo. Čímž se nabízí úvaha na téma "zkuste zaujmout porotu a publikum během čtyř písniček bez času na nazvučení" - asi to bude docela peklíčko :) Takže dál. Chax už jsme také měli možnost poslechnout na předešlém kole a mě se i tentokrát docela líbili, hned první pecku jsem si pamatovala už z minule, takže jak vidno, tihle zaujali. Dredatý DJ předvedl další megafon večera, zpěvák se předvedl ve skvělé kondici a já byla spokojená :)

Po Chax se představila nesoutěžní kapela Serum 114, která mi tu spokojenost zase zhatila. Nevim, jestli to bylo tím, že zpěvák mi byl z nějakého důvodu od pohledu brutálně nesympatický, ale každopádně tohle byla fakt tragédie. Německej neopunk v podání hochů s černýma linkama kolem očí..prostě hrůza no. Alespoň pro mě teda. Po týhle protrpěný části večera přišlo velké osvěžení v podobě Illectronic Rock (mimochodem druhé postupující kapelky). Tihle kluci vůbec nejsou špatní, image mají taky vymakanou do posledního detailu a z názvu se dá celkem odvodit, co hrají – takový elektronický emo :) Připomněli mi Orgy, z céda, který jsme si domů dovezla, snad ještě víc než naživo. Btw. na tom cd je minimálně jedna hitovka do MTV jak dělaná :)

Po téhle našláplé partičce už to, proč jsme přijeli – the.switch a kotel, paření, tleskání, pískání, ječení a tak vůbec :) Hezké to bylo. Jak na pódiu tak pod nim se jelo tak asi..odhadem..na 100%, řekla bych :)

Po swištích jsem musela jít doplnit tekutiny a lehce se vyklidnit, takže Sustaine Damage jsem moc nevnímala. Měli máničky a největší počet fanoušků v sále, ale nic moc extra. A po nich vysmátí čokoládoví hoppeři Paraschizzo, kteří mě bavili a fandila jsem jim – jednak mají dobrou čokoládu a druhak malej autobus :) A na závěr tečka v podobě Matt Driven, kteří hráli fakt výborně, akorát ne úplně můj šálek čaje. Rozhodně ale jejich vystoupení mělo i tak podmanivou atmosféru. Jen zas holt nesedli úplně do nálady.

Následovalo dlooouhé čekání na výsledky hlasování, porota se nějak nemohla dohodnout, ale nakonec to přeci jen přišlo...kanadský moderátor David (nejen) mě svým výrokem hodně potěšil :) Takže pak nějaký to jásání, gratulace, úprk z klubu do busu, nezbytné hromadné pózování Qwertymu a tradá do města Praha :) .. s nezbytnou zastávkou v Plzni, o níž ani nevim, neb jsem upadla do komatu hlubokého jako noc kolem nás :)

Výsledek: už se těšim, až dobudeme taky Berlín :)

Původně jsem tak nějak měla v plánu, že prvním koncertem v roce 2008 budou swišti v Münchenu, leč jak známo, člověk míní, věci se mění. Když mi zavolal oblíbený kamarád-bohém, že by šel někam pařit, rozhodování bylo celkem rychlé. Tak teda jooo. Koneckonců, naposled jsem byla mezi lidma loni...

Náš hudební vkus se moc neshoduje a tak jsme se trošku obávali, že nastane problém, kam vlastně jít, ale jak se ukázalo, obavy to byly naprosto neopodstatněné. Po chvilce prohánění vln netu mi totiž zrak padl na akci přesně pro nás - na tomto místě je nutno podotknout, že se s kamarádem-bohémem oslovujeme Kubíčku a pupíčku (a můžete hádat, kdo koho jak :)) - v klubu Ojai (čti ochai :)) v Letňanech vystupovaly kapely Czech out, Konec Chemického Posypu a !!! Pupíček. :) U toho jsme prostě nemohli chybět! Obzvlášť po zkouknutí pupíčkatého profilu a zjištění, že mají úžasné logo a písně s názvy jako Svině či Dám ti ho do huby :)

Klub jsme našli relativně dobře, klasická kostka mezi panelákama, která nás ale hodně mile překvapila, prostředí je v Ojai hodně příjemné, obsluha za barem hodně moc příjemná. Lidí bylo taky dost. Aby ne - kapely Pupíček a Czech out pochází z České Lípy a přivezly si s sebou autobus fans. Tahle taktika se, koukám, nějak ujala :) A my přijeli na čas, Pupíček akorát začal se svým punk-rockem (ovšem na jejich profilu jsem se dočetla, že se vžilo spíše označení buzipunk), který nějak moc nemusím. Většinou mě dost nudí...většinou.

Ale to rozhodně není případ Pupíčku. Ten mě pobavil hodně! Kluci jsou vtipní, je vidět, že je vystupování baví. Nic víc, nic míň. Především frontman se ukázal jako zdatný bavič, který dokáže zaujmout nejen průpovídkami mezi písněmi ale i vydařenými tanečními kreacemi :) Pravda, jak už to tak u podobných kapel bývá, v textech se to hemží všemožnýma sprosťárničkama a nějaký hlubší smysl v nich nenajdete. Jenže tahle kapela si na něj ani nehraje, od prvního slova k poslednímu je to všechno prostě jen sranda. Vydařená. Krom jednoho songu s politicky laděným textem o Paroubkovi...:)

Po Pupíčku jsme se s Kubíčkem jali zjišťovat, kdo bude hrát jako další. A tak jsme se seznámili :) Zeptali jsme se totiž pána po pravici, který nám oznámil, že před Pupíčkem už hrála kapela Konec Chemického Posypu a že jsme o ní tudíž přišli a že teď bude hrát Czech out.

"Jo..no jo...takže to jsem vlastně já...tak já jdu na pódium." dodal pán, když dopil pivko :) A šel.

Kapela Czech out mě až tak moc nezaujala. Pánové sice zněli jako celkem dobří muzikanti, ale celou dobu mi to "něco připomínalo". Skoro u každé písničky jsem horečnatě přemýšlela, kde už jsem tuhle melodii slyšela, z čeho je ten refrén atp. Každopádně ale publikum pařilo o 106 a atmosféra byla skvělá.  No a já si odnesla dojem, že Czech out jsou prostě další big beatová nepříliš originální kapela, neurazí, ale nenadchne. K tanci i poslechu příjemné, ovšem že bych to musela mít nějak často..:) Co mi v paměti utkvělo, byla předělávka písně No limit od 2 Unlimited...jako tuhle pecku jsem kdysi sjížděla a nikdy by mě asi nenapadlo, že jí někdo převlékne do rockového kabátku. Musim uznat, že to je celkem vtipná záležitost :)

V deset konec a nazdar. Jenže komu by se chtělo v deset domů :) Takže jsme s českolipskými čekali, až jim přistaví bus a věnovali se seznamování s klubem a osazenstvem klubu a čilému klábosení. Vyplatilo se :) Jednak jsme se dozvěděli, proč se Ojai jmenuje Ojai a druhak jsme ještě více porozprávěli s pánem už ne po pravici. Pán se jmenuje Pavel a daroval nám bochník chleba. Pravého českolipského. Bez kmínu... Tak jsme jeli domů s výslužkou :) No není to krásné? Takže tímto panu Pavlovi moc děkuji, snídaně to byla náramná :)

Cesta domů zasněženou Prahou byla také náramná. Kamarád-bohém Kubíček dobře ví, že chlastu moc neholduju, a nebojí se toho využít. Takže jsem byla pasována na řidičku. A...tenkrát poprvé..jsem jela na šestku :) juch!

A kardinální otázka na konec: v Modřanech žijou modřaňáci, na Žižkově žižkováci, na Letný leteňáci a v Letňanech?? Letňaňáci??

Tak tohle mě pobavilo...