vendy je zlo & nekompatibilní piňalaňka

18.10.07 - XT3 - Ten sticks a Baraki

Po klaustropárty ve středečním Rock café jsem si dala čtvrteční tvoření davu v několika málo lidech na koncertě v XT3. Tenhle klubíček se mi moc líbí, hlavně jak je do zatáčky a opatřen spoustou příjemných stolků k posezení. A taky opatřen šikovným panem vyhazovačem, který zasáhne, když je to potřeba. Za což mu patří dík nejen můj.

Na koncert dvou mně neznámých kapelek mě vytáhla kamrádka/kolegyňka a já si řekla, že v rámci rozšiřování hudebních obzorů takové pozvání nemůžu odmítnout. V programu klubu byly skupiny označeny nálepkou progressive rock a rock to taky byl. Chvílemi dokonce docela nářezový :)

První zahráli Ten sticks z Brna, v jejich hudbě jsem slyšela spoustu jiných kapel, takže nic moc originálního, ale poslouchat se to dalo :) Tahle kapela mě (a později i Baraki) ale utvrdila v tom, že dobrý český text, aby pohledal :( ..nebo alespoň vtipný..nápaditý..hravý. Nj, co se dá dělat. Taky mě zaujal pan basák, který vypadal, jako kdyby na pódium spadl z úplně jiné, nejlépe nějaké crossoverové, partičky..i když kdo ví, třeba v nějaké hraje.

Baraki - taky takovej rock, no. Mě to moc neřiká tenhle styl, mému uchu příliš nelahodí a  nezaujme natolik, abych šla na tuhle kapelu ještě jednou. Hrají stejně jako moře jiných českých kapel, alespoň já v jejich muzice nic jedinečného, z čeho bych si sedla na zadek, nenašla. Ale jako příjemný večer..pokec s dlouhoneviděnými kamarády, tři vody, uzený mandličky (jeden ze zlatých hřebů večera :)) a tradá  dom. Jen ta 80ti minutová cesta na závěr byla trochu ubíjející.

Protože se tak hezky oslaví, že už je větší část pracovního týdne za námi :)

17.10.07 - RC - křest nové desky Fourth face, předkapela Hazy Decay

Ten večer začal překvapením - tolik lidí jsem opravdu nečekala. Pro kapely překvapení jistě velmi příjemné, pro mě už o něco méně, bylo jasný, že buď se budu muset jít potit do první brázdy, nebo toho moc neuvidím. Zvítezila možnost B, neboť jsem si nechtěla zničit svý epesní balerínky a tak vůbec :)

Hazy Decay začali pěkně zprudka provařenýma písněma, hned z kraje střihli i "pokus o ploužáček" Wings for stars a pak mou oblíbenou Lady Carneval (protože prostě tančit v bílých kamaších je nepřekonatelné :)). Měli trošku problémy se zvukem (které poznamenaly především další mou oblíbenou Angelz in da House :( ), což se v RC moc často nestává, ale i tak to byl velmi vydařený set, který publiku rozproudil krev v žilách a připravil ho na věci následující. Hazy Decay jsem vlastně slyšela naživo teprva podruhé a chvílema mi celé vystoupení přišlo až lehce patetické, neustálá tvrďácká gesta i trochu směšná, ale zas to k nim asi patří a faktem je, že jsem se ani chvilku nenudila. Jinak celkově tak nějak jednoduše Hazy tak, jak je mám naposlouchané z desek, moc odlišností mezi nahráno a naživo jsem opravdu nezaznamenala. Na jednu stranu je fajn, že víte do čeho jdete a co vás čeká v následujících vteřinách, na druhou stanu vás nic (krom těch problémů se zvukem) nevyvede z míry a nepřekvapí, což mi zrovna u živého vystupování přijde trochu škoda.

Fourth face dali na úvod jednu starou píseň a pak dvě ukázky z nového alba Sonido triste, kotel měli hodně slušnej a i zadní řady poměrně bujaře pařily :) Tahle kapela mě dostává tím, jak rozjedou HC pecku, mezihry jsou pekelný a pak to zabijou refrénem alá Petr Kolář. Přijde mi lehce prvoplánový, zahrát nějakou tu tvrdou vyhrávku a pak jí osladit a zjemnit .. snad aby to nebylo až moc a chodily na ně i holky, nebo já nevim. Každopádně mně rozhodně víc sedí ty nářezový pasáže, tam to šlape a maká jak stroj :)

Pro mě bylo vystoupení Fouth face navíc ozvláštněno přítomností slečny, která na podobné akci byla poprvé v životě a hudebně jí to nic moc neřeklo, ale s velkým zaujetím a na špičkách užasle pozorovala zpěváka Inciho a napjatě čekala, jestli mu při tom jeho nasazení nepraskne žíla na krku...dobrá zpráva: nepraskla :) Po ukázkách přišli na řadu natáčení videoklipu a více či méně známí hosté..hodně hostů. A opět by měly radost maminky, protože nevím, kde jinde by se jim tak asi mohlo stát, aby jejich drazí potomci v počtu plné Rock café skandovali jako jeden muž "celer, celer, celer"..možná, že by i odborníci na zdravou výživu měli radost. A hlavně já jsem měla radost, protože mi tahle chvilka přišla celkem vtipná, když jsme se vžila do kůže někoho, kdo fakt neví o čem je řeč :)

Křest sám o sobě byl celkem dlouhý, než se stihli všichni uznale poplácat po ramenou, ale pak to kapela divákům vynahradila další náloží nových i starších pecek. A končilo se peckami nejprofláklejšími. Celkově vydařený večírek, především atmosféra byla výborná (no dobře, no, tak ono je to nakonec lepší, když přijde na koncert dav lidí :)..tímto zjištěním pro dnešek končím:)).

Chjo, zas v práci...ták, tedy: 7.10.07 - LMB - Luca Brasi, Composed, Naked Bridge

Urputně přemýšlím, zda jsem už někdy předtím byla na koncertě v neděli večer a pravděpodobně ne a mám dojem, že to není ani moc obvyklý den pro koncerty. Což, jak jsem zjistila, má docela dobré důvody, sice zakončit týden takovýmto způsobem je fajn, ale ty následky v týdnu příštím nejsou až tak fajn. Ale nešť, vyspim se o víkendu :)

Nepříliš zaplněný Lucerna Music Bar se nejprve pokusili rozehřát Composed. Povedlo se jim to docela slušně, mě rozhodně zaujali. Composed na mě působí jako dobře sehraná partička, jako...hm..jak to říct...velmi precizním dojmem. Všechno do sebe zapadá, kytarista s basákem na pódiu sem tam předvádí tanečky, jimiž se pěkně doplňují, nikde žádný ujetí, všechno jede přesně, teď a tady, po jakoby vyjetých kolejích, žádný místo pro nápovědu, zaváhání. Je to hodně dobré, dobře se to poslouchá, ale jede to nějak mimo mě..jak se tak říká "nechytí za srdce". Aspoň mě ne. Ovšem těžko soudit po jediném poslechu, třeba jim ještě přijdu na chuť. Každopádně mě bavilo, jak pan zpěvák odbíhal zpívat za roh a vůbec se pohyboval po celym sále, takže když už by nic jinýho, člověk alespoň mohl hádat a napjatě čekat, odkud se zas vynoří :)

Po Composed se jali oblažovat své fanoušky (kterých byl v LMB poměrně úctyhodný počet) Naked Bridge - bohužel ne tak úplně můj šálek kávy. Basák s kytaristou se tvářili celkem znuděně, ale asi to měl být spíš "napruzený výraz doprovázející image mladé drsné kapely", zpěvák si to docela dával, poskakoval a svíjel se slušně a evidentně ho kapela a hraní a vystupování baví. Co se hudby Naked Bridge týče, tak je mi fakt líto, ale tohle ve mně vzbuzuje spíš pobavení (doplňované chvílemi výrazem neuvěření) než nějaké hudební pochutnání. Nemůžu si pomoct, ale nějak mám pocit, že tady nejde o hraní, ale o upozornění na sebe, což mi není zrovnma nejsympatičtější.

Luca Brasi na závěr se museli utkat s faktem, že mnoho lidí po skončení Naked Bridge prchlo domů. (Z toho jsem taky trochu nevěřila :)). Těžko říct, kdo vyhrál, tentokrát asi spíš poloprázdný sál, ve kterym se nějak nepodařilo uvařit tu správnou atmosféru.  Nebylo to špatné, ale jízdě na Rachota festu se to nevyrovnalo. Teda jako..já si vystoupení LB užila moc (už i jen jako balzám na uši :)), jen na mě působilo trochu rozpačitým dojmem. Ale musim tentokrát pochválit zpěv - jsem hudbu Luca Brasi vždycky vnímala nějak tak jako celek a nevim co mě to popadlo, ale v neděli jsem se soustředila na jednotlivý složky (můj mozek asi o víkendu málo analyzoval cokoli :)) a jako dobrý! Nakonec došlo i na nečekané zahostování bývalého zpěváka, takže zas zajímavý závěr...o poznání příjemnější než srpnové utínaní policajtama :)

Jen to pondělní vstávání...to by nemělo být tohle...:)