vendy je zlo & nekompatibilní piňalaňka

následujícím kapelám (pořadí čistě náhodné):

the.switch

Atari terror

Luca Brasi

Nasty

Selfcontrol

Absolute zero

Pop-porn

Korn

Staind

Audioslave

Clawfinger

...jejich mp3 vychytané pecky mi spolu s mým mp3 přehrávátkem pomohly přežít úmornou cestu do Hrvatska, při níž se nás pan řidič autobusu jal oblažovat pouštěním desek Kabátů!!!!

Také mi pomohly při výstupu z nuly do 1762 metrů nad mořem po kozích stezkách (tak to byl zrovna jeden z pěkných zážitků mé školní exkurze a nutno podotknout, že zde je na místě poděkovat i výrobci Nutely - výborný doping :)).

A dokonce!!! Jejich skladby mi pomohly přežít i den, kdy náš kemp atakovalo zlotřilé tornádo a vzduchem nám nad hlavami poletovaly plechové střechy, stany, toaletní papír apod.

Díky díky díky!

:)

inu..dobrodružná dovolená to byla...a já jsem móc ráda, že už jsem doma :)

...ať má muziku svou, která vyléčí hned všechen tvůj žal a taky duši bolavououou :))

Nějak nestíhám - místo užívání si konce prázdnin (i když tedy ty vysokoškolské ještě nějaký ten pátek potrvají - čili 8x juchů :)) a posledních zbytků sluníčka se snažim stihnout všechno na co jsem během prázdnin tak trochu dlabala, takže pak to dopadá tak, že se zpožděním píšu dva reporty najednou a v rychlosti nesmírný vesmírný... 

V sobotu 25.08.07 Rachota Fest III v Radotíně.

Velmi příjemně strávené odpůldne - i maminky by měly radost, vždyť jsem se celý den potloukala na venkově u vody :) A příjemnou kulisu mi k tomu udělalo hned několik kapel. A který? Skalená treska v počtu členů u nějž bych téměř přísahala, že se na pódium nemůže vejít, ale vešel :) skáčko no..už jsme někde psala, že mi u tohohle stylu muziky přijdou všechnysongy (potažmo všechny kapely) stejný...a textům jsem nerozumněla, takže ani nemůžu soudit, jestli nebyly náhodou vtipný, což bych zase ocenila (to zas já jo :)). Tudíž pro mě skutečně jen takový hudební podklad při konverzaci.

Naked Bridge jsou poměrně hodně mladá kapela (skoro bych se začla rozplývat ve stylu "jé, koloušci", ale to by asi nebylo úplně vhodný :)) a hrají takový jako asi nu-metal. Hodně zakjímavé vystoupení..chvílema se zdálo, že mají i vykročeno dobře, chvílema mi to zas rvalo uši a ke konci už mě to nebavilo. Beru, že tenhle styl muziky teď děsně frčí (asi), ale trocha originality by neuškodila. Zas na druhou stranu, jak řikám, jsou mladí, třeba se ještě vydají trochu jiným směrem, zatím mi to ale připadá spíš jen jak snaha zalíbit se davům a mít úspěch. A opět, nepamatuju si jedinou píseň, takže nezaujali mě ani v pozitivním ani v negativním slova smyslu. Zato Deheth c mě zaujali...zpočátku tim, že bylo vidět, že je hraní baví a při něm se baví a na kritiky apod. kašlou - prostě si to užívají :), což je mi sympatický. Pak k tomu ale ještě přihodili píseň, v níž všem zúčastněným asi 253x zopakovali, že špek je dobrá věc...Na to se teda fakt nedá jen tak zapomenout..bohužel...

Pak už Nežaleš, opět příjemná kulisa, některý texty poměrně vtipný nebo alespoň zajímavý, ale hudebně zas trochu mimo můj vkus. Takříkajíc "nenadchne ani neurazí". Dle mýho úsudku asi ve svym "šuplíčku" jedna z těch lepších kapel, ale jak řikám, neposlouchám tuhle hudbu běžně, tak vlastně nemám co povídat :) Po nich Brain-pain, kteří rozpařili téměř celé osazenstvo zahrádky U Pigiho. Vzali svý vystoupení pěkně energicky od podlahy, pořádně se do toho opřeli a podali dost dobrej výkon. Já je slyšela potřetí a koncert od koncertu jsou lepší (nebo jsem předtim měla smůlu na špatný koncerty ve špatných podmínkách :)). Docela mě zaujali, hlavně tim, že jejich muzika je zas trošku jiná, toho metálku si přivlastňuje poněkud víc a to rozhodně neni na škodu, spíš naopak :) A na závěr (ačkoli neočekávaný a bohužel kapku brzký) Luca Brasi na něž jsme se těšila asi nejvíc a rozhodně se mi vyplatilo čekat a trochu se u toho klepat kosou :) Ani nevim, kolikrát jsem je za posledních pár měsíců viděla, asi zas tak mockrát ne, ale zodpovědně můžu prohlásit :), že to za tu dobu byl rozhodně nejlepčí výkon! Našlápnutý parádně..a jak se tak říká..tohle vystoupení teda mělo koule..a pořádný :) Rozhodně mě uchvátilo a nabilo energií. Prostě to znělo výborně!!! Jen tak dál :)..tohle jsou Luca Brasi, jak je pamatuju a jak je mám ráda :) Skoro se mi i chtělo křepčit víc než obvykle, ale zas v těch žabkách co jsem inteligentně zvolila k obutí, to neprošlo...takže příště pořádný kecky a do kotle :) Jen škoda, že úderem desáté to museli LB utnout (no, teda uprosili to ještě na dvě písně, ale i tak :( ), ovšem i přesto to byl povedený koncert se všim všudy..jen holt trochu kratší :)

Jo, na Rachota Festu, to jsme se poměla :)

A včera - 29.08.07 - ještě v RC, kde jsem před zítřejším odjezdem k nějakýmu tomu móři taky na ponory a tak vůbec stihla Radiostars - jako obvykle velmi vtipné, ulítlé a náladu zvedající. Krom nich tam navíc byli i Spice girls a Tokio Hotel, takže opravdu vydařený večírek :) Tak ať je hudba váš lék, třeba až budete chodit ulicí tam, kde zvracíval námořník nebo až budete hledat vodu živou nebo ďakovat, že ste spolu žili nebo třeba dělat cokoli jinýho :) já se jdu balit, juch :)

Tak jsem se letos poprvé vydala navštívit Sázavafest - od 03.08. do 05.08. Asi by mě to ani nenapadlo, nebýt toho, že se mi tohle léto zatím vyhnuly festivaly správně festivalový - se spoustou stánků s jídlem, hadrama, cetkama a vůbec všim možnym, se správnou festivalovou atmosférou, se smradlavejma toitoikama, s tolika stagema, že člověk nachodí kilometry denně a vůbec se všema festivalovýma radovánkama.

A tohle vlastně nebude ani tak o muzice. Koneckonců, na Sázavafestu nebylo až tak moc kapel, který by mě vysloveně lákaly. Celej ten výlet mi přišel finačně celkem náročnej - lístek na místě za 900, k tomu 150 parkovný a dokonce i za stan se ještě platilo..to už mi teda přijde trochu přemrštěný! Naštěstí jsme sehnali lístky za míň, takže mě ten výlet úplně nezruinoval a mohla jsem směle vyrazit :)

 Na místo jsme dorazili v pátek. V pátek, kdy od 21:00 hráli Wohnouti, na který bych se jako i zašla podívat...takže když jsme se konečně v půl desátý probojovali na parkoviště a jali se stavět stan, tahle kapela nám k tomu zvesela hrála někde v pozadí. No nic :)

Kamarádí spolustanovníci chtěli vidět alespoň Kosheen, který hráli asi od 22:00, ale protože jsme půl hodiny hledali vstup do areálu (nějaký mapičky, šipičky třeba??), přišli jsme na pár posledních písniček...a já šla na smažený nudle :) (S tim vstupem...to je tak, když stanujete přímo uprostřed mezi dvěma bránama vstupníma..to pak ke každý máte 20 minut ostrý chůze :))

Pak jsme se tak dlouho vypravovali na Gaia Mesiah a tak dlouho neustále čekali na někoho, kdo šel zrovna na toi toiku nebo pro pivo nebo pro jídlo nebo kamkoli, že jsme nestihli ani tuhle kapelu (lůzři no)...ono, jezdit na fesťák v deseti lidech a pak z nějakýho mně nepochopitelnýho důvodu trvat na tom, že musíme zůstat všichni pohromadě, je docela nerozum. Což naštěstí všem rychle došlo a šli jsme si každej po vlatní ose.  Já se vypravila na Sunshine, před kterýma hrál Kamil Střihavka, tak jsme pořád čekala na "znááááám tě mnohem vííc, země vzdááálenááá", ale po 10 minutách mě to přestalo bavit a šla jsem omrknout stánky, čemuž jsme se věnovala i v pauze mezi Kamilem a Sunshinama :)

A teď se dostávám k tomu, co mě na tomhle festivalu nadchlo - atmosféra. Fesťák dost velkej na nejrůznější atrakce a radovánky a dost malej na to, aby si člověk nepřišel ztracenej :) Přišlo mi to tam moc přátelský a uvolněný, pohodový. Nikdo nedělal takovej bordel, aby tim ostatní nějak obtěžoval (nebo jsme alespoň na nikoho takovýho nenarazila) a většina lidí se neustále usmívala (to možná bylo tim chlastem :)).

Moje veselá historka: nečekaně jsem se zasekla u stánku s korálkama, náhrdelníkama a cetkama všeho možnýho druhu a nedalo mi to se nezačít rozplývat ve stylu "jé, tyhle jsou krásný, jů a tyhle, ty jsou ještě hezčí!!", načež slečna prodavačka se na mě chvíli usmívala, pak se ke mně přitočila a povídá - se silným severomoravským přízvukem - "Tak, který že se ti líbí? Tyhle?"

"No jo, tyhle s těma ulitkama.." ..slečna je sundala.

"Tak, tady jsou, vem si je, to je dárek."

"Co, né, počkat, to nejde přece.."

"Já nevim, co to s váma pražákama je, to je dárek! Urazíš mě, jestli si ho nevezmeš, jasný??!"

"Jasný, můžu ti aspoň koupit panáka?"

"Jo, jestli se ti chce, tak támhle u toho stánku prodávaj rum s kolou, ten mi chutná :)"

Tak jsem vyrazila pro rum s kolou. Objednala jsme jeden. Pán ze severní Moravy se mě zeptal, jestli mám kartičku...

"Jakou kartičku?" (už jsme nabyla dojmu, že myslí občanku..)

"No, tuhle, slevovou, panák pak nestojí 70 korun ale jen 35."

"Aha, tak to nemám."

"Jé, tak počkej, tady máš dvě."

"Aha, tak díky...tak mi teda ty rumy dejte dva." ... tak takhle se šetří na fesťáku :)

A ke kapelám:

Sunshine jsme si užila. Jejich vystoupení mělo celkem atmosféru. Po nich jsme si dala Nihilisty, na který jsme si prostě zapařila. A docela to bodlo, byla kosa, takže jejich set mi rozproudil krev v žilách :) Po Nihilistech jsem se ještě courla po areálu a před odchodem na túru ke stanu jsem zkoukla kousek vystoupení kapely Tear, který mě hodně pobavilo - na pódiu stáli tři chlápci v kalhotech od obleku, býlích košilích, oranžových kravatách a černých brýlích a celý to znělo jako hodně špatný 80. léta. Takže dobrou chladnou noc.

V sobotu jsme si dala gyros :) a byl vynikající. Krom něj taky trdelník a točenou zmrzku a i to bylo báječný. A z kapel: začala jsem s Imodiem, protože o nich nějak často slýchám, tak abych věděla, co jsou vlastně zač. No nevim, hráli akustický set, kterým mě až tak nezaujali, ale začít vystoupení slovy: "jsme trnem v oku pořadatelů a proto to dopadá takhle" ... to mi přijde přehnaně bolestínký..chápu, hrát ve dvě odpoledne neni úplně výhra, ale takhle mladá kapela toho má ještě dost před sebou (nejspíš) a kluci by spíš mohli být rádi, že je na takhle velký festivaly pořadatelé pozvou. Nebo se pletu? No a vůbec ty průpovídky mezi písněma...kdyby mi bylo 15, tak bych se asi lámala v pase smíchy..možná...ale dneska už mi přišly spíš trapný. Ale na druhou stranu, některý texty písní mě celkem zaujaly, především nápadem, který v nich byl (utkvěla mi třeba Žiletka), za což mají kluci bod :) A jak vidno,vlastně celá tahle partička mi utkvěla a netvrdim, že na ně jěště někdy půjdu, ale rozhodně už si jejich jméno pamatovat budu, což je pravděpodobně celkem pozitivní výsledek :)

Po Imodiu jsme si dala The Prostitutes (jo, Uwí, kvůli tobě :)), ale ne celý, moc mi nesedli, potom útržkovitě spoustu jiných kapel (třeba Maďary Romano Drom s takovou hodně hustou živou dechovkou, na kterou se nedalo aspoň chvilku nepotančit i když člověk jen procházel na zapékanou bagetu) a hodinku spánku a celýho Xaviera Baumaxu velmi vtipnýho a příjemnýho a pohlazení od Priessnitz (a opět, tahle kapela poroučí větru, dešti a ne že ne!!! Už na Meziplotech mě o tom silně přesvědčili a teď ještě víc. Třeba když Pan Švejdík prohlásil: "Tuhle písničku si zahrajeme pro hvězdy.", vykoukl na nebe a dodal: "Třeba pro ty, co dnes nejsou vidět." a během avizovaného songu se nebe rozjasnilo a hvězdy už byly vidět krásně...což bylo opravdu krásné, ale jen do chvíle, kdy mi začaly pekelně drnčet zuby :)). A Bow wave, kteří mě taky hodně bavili (a dle spousty rozhopsaných lidí okolo nejen mě) a celý druhý den jsem si zpívala "dvě kilíčka vážený".

Jo, pěknej fesťák to byl. Žánrově trochu mimo to, co by mi opravdu sedlo, ale atmosférou mi sedl hodně a báječně jsem se pobavila.