vendy je zlo & nekompatibilní piňalaňka

jen asi o týden později..

Což nic nemění na tom, že 16.11.09 to byl v Exitu Chmelnice pěkně hnusný koncertní zážitek. Ne že by Composed hráli tak děsně, to zas ne :) ale vidět mrzačícího se mistra Xeroxe, který, když už mu nestačí bolavý koleno, tak to ještě napálí hlavou do bedny, aby o sobě půl hodiny nevěděl..to neni úplně fér zkrátka prostě.

Nicméně jsem si tedy vyposlechla několik málo nových kompoto kompostích pecek s minimalistickými názvy jako Saké nebo Klobouk. Nebylo to zlé.. Ve srovnání s Composed před výměnou zpěváka to má duši a koule :) A z pódia jde živelná tak trochu špinavá energie..ne ta hygienická bezchybná věc jako kdysi. Možná to není úplně dobře, pokud máte rádi okleštěné rádiové hity, ale rozhodně je to dobře, pokud máte rádi hlasité večírky :) (nebo pokud vám nevadí se nad hudbou taky občas zamyslet :))

Po pondělním koncertě následovala úterní volníčko, zhusta prospané, středa v čajovně, čtvrtek s pány Punčem Tuzemákovým, Ginem Šafránovým a Kapitánem Morganem..stane se :)

V pátek jsem úspěšně prospala večer a v sobotu udělala support Adletě..ale myslím, že o našich nevšedních zážitcích už důkladně poreferovala ve svém blogu ona, takže jdu zas dělat, že něco dělám a výplatu si zasloužím.. Protože o BZ Showcase a o tom, jak jsem nedostala pěstí, zas třeba zítra..nebo tak někdy.

Protože dneska mi tu v práci asi pukne hlava. A když je člověk totálně zavalen prací, není nad to, sednout si a sesmolit blog. Minimálně ho to třeba přivede na jiné myšlenky, než jsou prsa prsa prsa a břicha. Což mi vlastně připomíná, že jsem včera vymýšlela slogan na banner, který má upozornit dámy na speciální nabídku ke konci roku..super ceny na labioplastiku, Pokud nevíte, co to je, zjistěte si to, protože vám nejspíš bude jasný, jak báječný slogany se na tohle téma dají vymyslet. (Do nového roku s novou ... ??)

Minulý pátek jsem se vypravila se zbytkem vesmírné posádky do Apolla..a v sobotu pak do Apolla. Mno, alespoň se to dobře pamatuje, že jo. To první Apollo 13 je v Prostějově a je to fakt moc hezký klub. Se super zvukem. Společně s the.switch tu vystupovali Headoff a Sunset trail..nebo trial (asi už z tý práce fakt blbnu :)). Jako první Sunset Trail, kteří už hráli, když jsme se konečně usadili, zjistili co a jak kde a v kolik a založili lístek na baru. Pan majitel klubu byl hodně příjemný a zajistil nám skvělé ubytování v Penzionu U Koníčka. Doporučuju.. rustikální styl a naprosto super všechno.. až na nedostatek peřin :) (pro příště: kouknout se do skříně, jestli tam není ještě jedna peřina..skoro jsme totiž vypadali jako ta bandička Čechů na dovolený v Itálii, jak se poprvé setkala s velkou peřinou pro dva a byl z toho poprask po celým hotelu..tušimže Slunce, seno a něco??).

K věci: Sunseti nebyli špatní..ale bohužel jsem se valnou část jejich vystoupení rozkoukávala. Pak the.switch, ty jsem si samozřejmě hodně užila (hlavně Vendy je zlo popěvek :)). A Headoff, kteří mi málem vystřelili mozek z hlavy, jak to bylo hustý a drsný a tak.. Zkrátka přímočarý metal, pitcho, asi neasi. Občas nezaškodí..

Po opulentí snídani U Koníčka následovala bájo procházka na sluníčku a zasvěcený výklad o architektuře města (díky, Thomasi) a výlet.. plánován byl do CHKO Litovel..to bohužel úplně nedopadlo a my skončili v blázinci. Což pro mě teda moc příjemný zážitek nebyl, obvzlášť, když za náma zapadla brána a u ní seděl týpek s brokovnicí. To bylo vážně jak z hororu (takhle nějak podobně ostatně vždycky začínají, ne? Partička na výletě se jde bezstarostně projít, potká divný individuum a aby neurazila, dá se s ním do řeči..a pak už to následuje rychle - past zaklapne, brána se zavře, pro jistotu jí hlídá někdo se zbraní a vy jdete dál a dál..a ztratí se první člen výpravy.. ..). Naštěstí jsme ale vyvázli bez následků, naskočili do auta a uháněli směr Litovel a odtud pak Lanškroun.

Zde opět klub Apollo, opět milí lidé za barem a kolem baru a opět milí fanoušci, kterých sice nedorazilo moc, ale zato to byli takoví ti switch ultras, co přijedou s vlaječkou a co byli i na Bodog Battle. Zvuk nic moc, takže už první Hentai Corporation jsem trochu protrpěla. Bylo v tom sice hodně energie, ale nemělo to ten šmrnc jako minule, kdy jsem si z nich v Exitu Chmelnice sedla na zadek a málem se už nezvedla. Swišti hezcí no.. lidi pařili a užívali si to.. nejvíc velký pán ve žlutém triku, který se mi po koncertě svěřil, že mu kapela zkazila image, protože on už si 18 let zakládá na tom, že poslouchá hip hop a teď se tady málem udělá při takovýhle kapele. No jo.. není nad upřímnost :)

A já jsem upřímně ráda, že odjezd domů byl pak už rychlý a já tak mohla asi ve čtyři ráno upadnout do komatu a spát a spát a spát.

A taky jsem upřímně ráda, že už jsem jen jeden blog pozadu.. takže pondělní Kompost třeba zas zítra.. šéfik má volno :))

o několik blogů. Takže honem honem..

Důležitou akcí, která nedávno proběhla, byl koncert the.switch v Třebeachi a pak druhý den ve Velkém Meziříčí. To bylo minulý víkend, tedy 6. a 7.11.09. Víkend to byl veselý a dostatečně je popsán v the.switch blogu. Co bych k tomu dodala já je asi fakt, že jsem si užívala, že jsem na chvíli "děsně důležitá" a můžu s nosem nahoru proplout do backstage :D Ne že bych tam mezi propocený trika a ručníky po výkonu nějak ráda lezla :)

Havanová večerní smršť byla zlá. Hodně zlá, Ale naštěstí jsem to ustála se ctí. A nutno podotknout, že jako..když se to Štěpán učil na sypaným čaji, tak se to učil na sypaným čaji (upozorňuji, že tato památná věta hodná vytesání do kamene, byla pronesena ještě daleko před první havanou).

Následující dopoledne bylo neveselé, cesta do Brna strastiplná. A to nás to nejhorší teprva čekalo. (Poznámka pod čarou..nikdy nepít půllitrovýho Redbulla na ex). Tím nejhorším myslím na jednu stranu velmi zábavné a poučné focení promofotek kapely, při němž jsem fakt nestačila zírat (kdo by to byl řekl, že nafotit jednu dobrou fotku dá tolik práce. Zas na druhou stranu.. s těma jejich ksichtama že jo..:)). Snaha přijít na to, jak nafotit nějakou představu, vymýšlení nejrůznějších udělátek a pomáhátek, aby to dopadlo tak jak má..no fakt smekám. Obvzlášť když ve vybydlené bývalé továrně byla větší zima než venku. A nebyly tam záchody. Teda jakože funkční záchody, Mno, ale dílo se snad zdařilo, rozhodně se na výsledný fotky hodně těším.

Koncert ve Velmezu byl..zajímavý. Nejen, že v tomhle klubíčku mají pódijíčko a baříček a zvukový pultíčeček, ale taky tam - nahrne-li se dovnitř dostatečný počet lidí - mají neuvěřitelný vedro. Což lidí se nahrnulo víc než dost. Takže se skoro až divím, že jsem vydržela v davu stát celý koncert. Ale vydržela (no zkrátka jsem to zase ustála se ctí :)). A ještě víc se divím, že tam nekolabovali swišti, navíc po té prohýřené páteční noci. Ale evidentně už mají za sebou nějaká ta léta zkušeností :) Po koncertě pobalení, poklábosení a hurá a honem domů.

V úterý mě pak čekal Sistahůdí slet, událost to posvátná a s úsměvem vyhlížená. V hospodě Sbohem rozume jsme se sešly hezky pěkně všechny krom externí členky Adlety bojující právě proti nějaké zákeřné chorobě. A nastal čas rozdávání dárků a od našeho stolu (který byl mimochodem jediný v celé hospodě, u něhož sedělo nežné pohlaví) se začal ozývat vzrušený jekot (aaaaaa, hello kitty pilniiiiik) a hihňání. Batmani se tím naštěstí nenechali vykolejit a statečně nám nosili další a další piňi a giny s tonickem.

hahaha..teď koukám, že jsem napsala batmani místo barmani :)) .. ano to je dostatečný důkez toho, že pro dnešek už to mé plácání stačí, protože jsem stejně za celou dobu nevymyslela nic podstatného a moudrého, co by stálo za to zaznamenávat..no jo.. ty pondělky.. navíc když jsou ve středu..ech.