Veniza Žena / Praha

Pohodový večer a pro dobrou věc - tak neváhejte a přijdte - více na www.greendoors.cz.

Ve čtvrtek se konal koncert tří kapel v žižkovském Kainu - dvou mimopražských Heart Attack /Plzeň, lomofuture/Klášterec n.Ohří a FreeOnu  z Prahy.

Začátek plánován cca na osmou hodinu, ale díky dobré akustice klubu se to zde až tolik neřeší, tudíž všechno začalo rámusit asi od půl déváté a do pozdních nočních ... tzn. klasická hláška jedné nejmenované kapely "serem na metro" a paráda, jedem dál.

Heart Attack - hardcore-metalcore - www.bandzone.cz/heartattack

Neslavná první pozice při koncertu více kapel dává zabrat všem bez vyjímky. Fanoušci jsou rádi že sedi (i v tomto druhu muziky se to velmi často objevuje:-) a rozjet energii do všech stran, i když máte kolem třiceti posluchačů, kteří ale sedí a jen se dívají, rozbíjet se na podiu do maxima, když nevíš, jestli se to těm okolo líbí nebo jen čekají, co přijde a ty čekáš, jestli se dají a přijdou...to není vážně jednoduchá pozice.

Kapela z Plzně, u které, když poprvé slyšíte název a hned pak muziku, můžete jejich jméno snadno zaměnit za "hard attack".   S touto první pozicí si kapela poradila naprosto výborně. Bála jsem se vlivu metalu, který mě až tak nerozbíjí (viz název na bandzone hardcore-metalcore a fakt sorry všem metalákům, prostě tomu nerozumím, respekt), ale celek hudebního vyjádření  Heart Attack na mě působil spíš hardcorově. Kapelu tvoří pět členů.

Zpěvák Martin. Jednadvacetiletý hluboký hlas, který hobluje na všechny strany a naprosto podporuje výraz celé muziky a bustr-rytmus kytar. Převážně, co jsem vyrozumněla,anglické texty, změny tónu - z hlubokého či středového rapu přechází do vyšších poloh a řvaní, které je úplně mňam. Na koncertě bylo navíc parádně ozvučeno, takže se chvěly i zdi. Na konci koncertu mu dosluhovala hlasivková dispozice v důsledku nachlazení či doznívající nemoci, jak se později přiznal, nicméně věřím, že to je ojedinelá situace a i tak, do konce jejich produkce vrazil všechnu silu a zbytek hlasu, který měl, za což palec nahoru...

Kytary (Šali a Pepig) často jedou společný rytmus, navzájem se podporují a nijak zbytečně nesólují. S radostí jsem přivítala, že tomu tak není. Působí charismaticky a naprosto sehraně. Možná bych u nich hledala ještě víc zapojení arytmickych a melodických úletů v některých částech, ale ... každý to má rád jinak. Energii a hutnost ovšem nepostrádají,naopak ji chápají velmi dobře oba dva.

Basová kytara - Vlasta a bicman - Honza. Opět velmi sehraná dvojka, Vlasta navíc dozpívává nebo zpěvem ještě víc podporuje zpěváka v jednotlivých pasážích. Basové vyhrávky se střídají od melodických linek po rytmické celky, stejně tak bicí. Dvojšlapka, kterou často bubeník dává do placu, jeho výraz, který přitom vypadá, jako by se opaloval na plážii a ne hraju jako šílenec, i když přesně tak to leze ven ... zvuk rovnomerně rozložený do přechodu, to mě fakt bavilo.V Kainu byli nejlépe ozvučené bicí. Dunivý zvuk a síla, no prostě paráda. Jak když natáčíte midi na kompu, uaaaaa. :-)

Kluci si na svoji muziku uměj i zapařit. Z celkového dojmu - cesta, kterou si zvolili, jim sluší. Chce to ale odehrát co nejvíce koncertů, aby se dostaly jmenem,muzikou,vydrží, energií a zkušenostmi ve stylu, který si zvolili, do podvědomí. Velmi jim sluší český text ...viz písnička Asia - slyším ho tam, tak snad jsem dočista neochluchla, ale částečně je jim víc rozumět a texty v češtině jsou celkově těžší. V tuto chvíli, po jednom zážitku z koncertu a naposlouchávání jejich nahrávek ji považuji za nejlepší z jejich tvorby a i když se bráním srovnávání, Riviera mi tam drobet zalétla:-ú. Doufám, že jich zapojí víc.

FreeOn - rock-crossover - www.bandzone.cz/freeon

Klasika, o tehle bandičce jsem už v předchozích článcích psala. Kluci, kteří víc než cokoli, potřebují vydat cd, které je je neustále v příipravě, ale po dlouhé době se již řítí do finále. Dál manažera, který jim bude zařizovat koncerty.

Čím více se zdržuje vydání cd, tím více se obvykle zpomaluje vývoj jednotlivých pasáží a celku kapely - to je můj osobní názor na vývoj všech kapel, nejen této.

Tento večer byl - alespoň pro mě, jak je znám - jeden z nejlépe zahraných a prožitých koncertů. Moc jim sluší hrát ve společnosti zvukově silnějších či stylově tvrdších kapel. Po dlouhé době navíc, hráli jako druzí, což je jedna z nejlepších pozic pro kapelu, která vystupuje. Fanoušci už jsou - ve většině případech - trochu rozjetí, případně lehce opitíi a tim pádem ztráceji zábrany a užívaj si, což si tahleta kapela vážně už zaslouží, citit energii nazpět.

Zpěvák Roman zapojil nové hlasové prvky - změnil či vytunil, jak já s oblibou říkám, některé pasáže-např. u Anděla. Hnus pizitivni - zahrán s větší energií, než obvykle, hlas se motá hodně v rapových polohách a středech, super. Lehce zasólovaná kytara, zajimavé změny rytmů.  Lavina - tvrdší výraz než jaký mají na nahrávce a než jedou obvykle atd. atd.

Abych je nepřechválila...všechno super, ale chtělo by to podpůrné hlasy v těch řvacích pasážích a bude to mŇam mŇam. Zrovna v Lavině, kde se mi jinak velmi líbí melodie kytary.

Celkový dojem ... muzika neni o tvrdosti výrazu, ale o rytmice a melodii, proto bych je viděla dál v tomto směru. Dodržet podklad kytary, která hraje tvrdší melodie, občas podpořená prvni kytarou, která jinak vytváří melodickou kulisu k rytmu bicich, basa, která podporuje - až na pár vyjímek - kopáky. A když tvrději, tak určite více hlasů. :-)

Pro mě ale dobrý...s touto kapelou jdu už více koncertů a pokaždé něčím překvapí.  Doufám, že urychlí vývoj a zůstanou ve spojení např. s těmito dvěma kapelami.

lomofuture - u téhle kapely se zdržím škatulkování. Jednak s tim měli posledni dobu problémy, kam zařadit specificky zahraný hard-metal-crust-alfa-omega-beta-narez-masakr-total-metal-brutal-high-sessional- good muzick :-) ......................

Opět sestava klasické pětky členů, hardcorový hlas, střídaný jemným melodickým zpěvem - i když o sobě tenhle zpěvák tvrdí, že zpívat neumi, nevěřit mu ani slovo, skromnost jim ale sluší. Dvě kytary, basa, bici. Veselí týpci, kteří nedávno vyměnili bubenika a zdá se, nalezli už po třech měsících svoji polohu. Možná ji neumí podle některých nazvat, ale už to, že se o nich mluvi, když je uslyšíte a uvidíte - to je dost důležité,jelikož jejich produkce je i částecně show-máte potřebu si je znovu najít.  Najdete je na stránkách www.bandzone.cz/lomofuture, kde ale není zaznamenaná jejich aktuální tvorba,což je škoda, ale na které se pracuje. Podle jejich slov, v březnu dubnu tohoto roku se do nahrávání pustí. Držím palce, je to třeba. A možná i brzy nějaké dvd kluci, protože jste showmani první kategorie:-) Deset bodu z deseti na tomto koncertě. Přeji hodně úspěchů a názorů, každý názor - i špatný - je lepší, neš žádný. Nějaké emoce. Tvrdá muzika a jejich usměvavý veselý přístup, užívání muziky, energie a zajimavé muzikantské pojetí...teď už jen to cd - aspon demo.

Stojí za to dat si všechny tři kapely naživo  -  to každopádně ! Tak "by" příště !!!

19.12.2008 jsem dostala s pritelem dárek - volný vstup od jiného přítele na magickou show chorálního sboru GREGORIAN v O2 Aréně.

Nevěděla jsem, co mě čeká a tak jsem plná zvědavosti naklusala na večerní avizovanou magickou show.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Gregori%C3%A1nsk%C3%BD_chor%C3%A1l

viz.:výňatek z článku:

"Gregoriánský chorál je jednohlasý latinský zpěv Římskokatolické církve bez doprovodu nástrojů, nazvaný podle papeže Řehoře Velikého (kolem 540-604). Jedná se o nejstarší formu, jež se až dodnes uchovala beze změn."

"Gregorianský chorál se objevuje ve dvou základních formách: žalmy, u nichž je na prvním místě kladen důraz na vyjádření textu a každé slabice odpovídá jedna nota (syllabický systém). U zpěvů aleluja (Alleluja-Jubilus) připadá na jednu slabiku více tonů, takže je melodie mnohem rozšířenější (mellismatický systém). Žalmy se v gregoriánském chorálu skládají jen z jedné sloky. Mešní zpěvy jsou propracované skladby. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo střídavě obě skupiny. Pojmenován podle papeže Řehoře (odtud Gregory-Gregorian), který nechal sesbírat zpěvy a setřídit je. Jeho přínos však tkví především v oblasti liturgie."

Naživo se mělo představení takto:

Zpěv Gregoriánů byl velmi čistý a krásný, nicméně k celkovému dojmu mi chyběl jakýsi větší druh pohybu.  Představte si  8 mnichů v kápích, kteří se při převážně jednohlasých písních přesunují  mezi  sebou na pódiu a ve dvou hodinách s přestávkou  mění pouze svá postavení na scéně, střídavě odcházeji a přicházejí.

Za nimi stojí muzikanti. Klávesy, kytara a bicí. Zajímavým prvkem bylo obloženi bubeníka a bicích plastovou ohrádkou, která fungovala jako jistý druh odhlučnění.

Dalším zajímavým prvkem vystoupení bylo prolnutí některých písní ženským hlasem Amélie Brightmanové. Velmi čistý jemný hlas, výšky velmi jemně operně procítěné a naproti tomu i zajímavá barva hlasu ve středních polohách, kdy se hlasový projev této pěvkyně stal profesionálním projevem popové superstar.

Na pozadí za umělci bylo připevněné jakési okno, ve kterém se objevovaly různé obrazy. Taková lehká forma působení "performance" na emoční cítění pozorovatelů ve spojení s hudbou a obrazem. U mix pultu, za ktery by se nestydelo asi zadne hudebni studio, sedeli dva panove, kteri se starali o zmeny obrazu pomoci notasku. Od prostřihů krajinných obrazů, padání sněhu, vloček, tváří známých světových osobnosti - matka Tereza, Dalajláma a různých vůdčích tváří kulturního dění. Nicméně okno bylo na můj vkus a dálku, jakou jsem seděla od protagonistů, příliš malé. Po chvíli mě obrazy přestaly zajímat a jelikož v šeru špatně vidím a na dálku ještě hůř, do emočního dojmu z představení jsem se nemohla ihned ponořit.

Hudebne na mě celkově zapůsobili tito muzikanté jako balzám. V tomto čase, kdy všichni velmi spěcháme.

Ale produkce jejich koncertu mě trochu zklamala. Jelikož Gregoriáni sami příliš pohybu při zpěvu nevyvijeji, myslim, že by velikým emočním dojmem na fanoušky - nebo alespoň na mě při mé krátkozrakosti :-) - zapůsobila větší projekce na pozadí. Přibližování jejich tváří, zapálených pochodní, svit táců, které drželi při jedné z písní naproti světlům  i návštěvníkům, kteří nejsou tak blízko pódia. Navázáni většího spojení protagonistů s publikem, ať už pomocí tanečnic, pouźití většího či lepšího světelného parku, který by pomocí světelných efektů umocnil krásu, jednoduchost  a hlubokost chorálního zpěvu. Vzhledem k tomu, ze lístky se prodávaly za cenu kolem 1.000,--Kč a výše, mohla být myslím velkorysejší.

Emočně se mě tato koncertní událost nakonec dotkla. Nejen hezkým propojením chorálního zpěvu s moderními písněmi  od Eltona Johna, Coldplay aj..., ale i milým a skromným konečným projevem hlavních protagonistů, z kterých je cítit upřímná radost z práce a hudby. Je pravdou, že by mohli možná oslovit více fanoušků, kdyby tyto moderní popové písničky spojili s pohybem - ať už svým či s dalšími umělci, nicméně u vánočně laděných písní, či chorálních nápěvů jejich síla hlasu a čistota, která z nich upřímně prýští, nemá konkurenci.

Celkové shrnutí akce:

Jsem ráda, že jsem na jejich koncertě byla a přeji jim hodně štěstí a úspěchů i do budoucích let. Také jim přeji lepší a zajímavější produkcí. :-)