„Chci, aby koncert byl pro mě i lidi zážitek, a ne na něj chodit jako do práce,“ říká Jaroslav Hutka
Upraveno:19.01.2011 - Ondřej Brynych - Jižní Čechy - str. 04
Písničkář a kritik polistopadového vývoje Jaroslav Hutka vystoupí v Českých Budějovicích.
ČESKÉ BUDĚJOVICE Jaroslav Hutka, jehož koncert si zájemci mohou vychutnat zítra od 18 hodin v budějovické Literární kavárně, vydal před nedávnem teprve první album pod hlavičkou vydavatelství. Dodnes byl známý tím, že si hudbu vydává
podle sebe.
„Chci, aby koncert byl pro mě i lidi zážitek, a ne na něj chodit jako do práce,“ říká 63letý hudebník.
Dlouhá léta žil v emigraci, už v listopadu 1989 ale zpíval na Letenské pláni.
* Postupně jste se ale stal velkým kritikem polistopadového vývoje. Co vás na něm nejvíce mrzí?
Na začátku byl krásný ideál, jak padá mizerný režim a přichází skvělý režim. Lidé jsou ale takoví, jací jsou. Režim se sice vyměnil, ale rozhodují opět ti s mizernými vlastnostmi. V demokracii by měli politici myslet před sebou na společnost, ale problém
je v tom, že je to naopak.
* Je něco z poslední doby, co vám dokázalo zvlášť hýbnout žlučí?
Teď třeba zrovna události na ministerstvu životního prostředí. Nejdřív tam Nečas dosadí někoho, kdo tomu vůbec nerozumí, a spíš vypadá, že to má zničit. A když se pak nahlédne do vnitřností rozsáhlé korupce, tak se to spíš snaží zamést pod koberec. Jako
hříšník pak vypadá vlastně Michálek, který to odhalil. Teď mám velké pochybnosti ohledně této antikorupční vlády.
* Dá se podle vás takovým věcem předejít?
Lidé si to především nesmí nechávat stále líbit. Těžko říct, co se s tím dá dělat, ale hlavně ne se s tím smířit a propadnout pasivitě. Jako za komunistů, kdy si člověk všímal jen sám sebe. To by politikům jen ještě víc uvolnilo ruce.
* Proč si veškerou hudbu připravujete a vydáváte sám?
Dosud žádné vydavatelství nemělo na spolupráci zájem. Já jsem tak nějak svobodný člověk. Mám svoji představu, jak to má být. Nabízel jsem to v podstatě všem, ale nikomu se nelíbilo, že se nehodlám podřídit. Teď to ale vypadá nadějně s vydavatelstvím
Galén, kde vycházejí mé spisy a vydali i starší desku Pravděpodobné vzdálenosti.
* Velké vydavatelství může však zařídit větší koncerty, více fanoušků, více peněz. To vám za to nestojí?
Showbusinessu se já tak nějak spíš vyhýbám. To je přesně ta hranice, kde člověk přichází o svoji svobodu. Peníze jsou sice obzvlášť dnes důležité, ale nejde mi o ně za každou cenu. To raději když přijde na koncert jen pár lidí. Třeba tady v té kavárně
posledně jich bylo opravdu malinko, ale byl to zážitek.
* Pravděpodobné vzdálenosti ležely 20 let. Co novější věci, máte stále o čem psát a skládat?
Za poslední čtyři roky jsem si sám vydal tři desky z nových písniček a teď po tom, co jsem se stěhoval, chystám další nové věci už s Galénem. Ten by to akorát chtěl s doprovodem. Takže teď se musím porozhlédnout po nějakých muzikantech. Skládám o všem
možném, i o světě. Ještě nejsem stařec, co by se úplně oprostil od světa a začal si šudlat jen tak něco do bačkor.
* Měl jste konkrétně na jihu Čech nějaký nepříjemný zážitek s minulým režimem?
Tak to sice mám, ale všechny kraje stály za starou belu. Nejaktivnější byla STB asi vHradci Králové, v Budějovicích byla až na druhém místě, co se týká mě. Je fakt, že kvůli jednomu koncertu, myslím v 74., na zemědělské škole zakázali v Krumlově festival.
Ale jinak byli ti komunisti blbí všude stejně.
* A pozitivní vzpomínky?
Tak jih Čech je nejkrásnější část Česka. Tam se člověk vrací občas jak do pohádky. Prožil jsem tu hodně hezkých koncertů.
* V našich novinách jste se před nějakým časem nechal slyšet, že se cítíte máničkou stále. Ostříhal vás někdo někdy?
Oni sice ne, ale v roce 1966 jsem si vlasy ostříhal sám, protože jsem nechtěl na vojnu. Potřeboval jsem jít do blázince, ale musel jsem mít zaměstnání, abych si to neplatil sám. Tak jsem se ostříhal, týden jsem byl v práci, pak šel na tři týdny do
blázince a od té doby už si zase nechávám dlouhé vlasy. Dneska už si vůbec nepředstavím důvod, proč bych se stříhal.
* Máte při koncertech prostor pro nové písně? Nechtějí lidé vždy spíš takové ty klasické hity?
Snažím se hrát především nové věci, neboť všechno nové se musí podrobit zkoušce před lidmi. Hrát to jen sám pro sebe, to bych ani pořádně nepochopil, co jsem vlastně napsal. Teprve v zrcadle publika je vidět dílo. Vždycky to ale trochu lidem
přizpůsobím.
* Budějovický koncert pořádá v podstatě bez šance na honorář undergroundová agentura Hukot. Setkáváte se s takovými promotéry-nadšenci často?
To bylo běžné hlavně v 70. letech, kdy akce organizovali tak z 90 procent nadšenci. Teď je to vždy velikánská výjimka. Pro mě je to vždy radost, i když vím, že podle toho můžu čekat i honorář. Oni to také nedělají pro peníze a já k tomu mám úctu.
* Můžeme v nejbližší době očekávat nějakou novinku?
Právě připravuji do tisku další svazek spisů. Obsáhlý soubor textů z emigrace, z nichž nebylo publikováno ještě vůbec nic. Takže po 25 letech konečně taková úplná novinka. (smích)
FAKTA Jaroslav Hutka Český písničkář a spisovatel. Narodil se roku 1947 v Olomouci, vystudoval pražskou uměleckoprůmyslovou školu, na konci 60. let začal vystupovat s Vladimírem Veitem. Podepsal Chartu 77, bylo mu zakázáno vystupovat a v
rámci akce Asanace byl donucen emigrovat do Nizozemska. Hned po pádu režimu se vrátil. Nyní je potřetí rozvedený, žije s přítelkyní, má tři děti. 41letý syn žije ve Francii, s 15 a 19letou dcerou se vídá každý den.
Foto popis| Stál proti režimu Nejaktivnější byla STB asi v Hradci Králové, v Českých Budějovicích byla až na druhém místě, co se týká mě, říká Jaroslav Hutka.
Foto autor| Foto: Ondřej Brynych
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy