OBr Muž, 37 let / České Budějovice

18.8.2010 Mladá fronta DNES str. 02 Jižní Čechy

Zápisník

Už za týden začíná 21. ročník Hudebních slavností Emy Destinnové. Závěrečný galakoncert bude ve Sportovní hale, která už nevyhovuje ani volejbalistům. Bohužel, je to zatím jediný možný prostor. Už za čtyři roky by ale mohl být v Kongresovém a koncertním sále Antonína Dvořáka dle návrhu Jana Kaplického. Stačí jen stavební rozhodnutí a sehnat peníze.

Takzvaný rejnok může značně zvýšit prestiž městu i kraji. Vždyť, co tu máme? Český Krumlov, Holašovice, největší čtvercové náměstí, avšak abychom k tomu něco přidali?

Kraj ani město na rejnoka nechtějí dát ani korunu. Nejistá budoucnost, příliš velkolepé, snad na Budějovice moc exkluzivní. Mohou to potřebovat?
A potřebujeme vlastně vůbec Antonína Dvořáka nebo třeba Jana Kaplického? Nejsou na nás příliš světoví? Neměli by si je nechat na Západě?
Jedním slovem: maloměsto.

O autorovi| Ondřej Brynych, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

27.12.2010 - Ondřej Brynych - Jižní Čechy - str. 04

ČESKÉ BUDĚJOVICE Po sedmi letech se České Budějovice loučí s alternativním klubem a kavárnou Solnice.
Dva roky byla hlavní scénou vznikající Baziliky, která po její dostavbě měla zaniknout. Solnice se však stala natolik oblíbeným místem, že vydržela jako druhá scéna dalších pět let.
Majitel objektu plánuje rozsáhlou rekonstrukci, kterou mu nekomerční klub nemůže zaplatit, a Bazilika sama potřebovala investovat do vybavení své hlavní scény.
Její dosavadní dramaturg Jiří Grauer na Solnici bude vzpomínat rád, těší se na nový klub i nové možnosti.

* Českobudějovický klub Solnice lze jistě bez nadsázky nazvat kultovním. Jak na něj teď budete vzpomínat?
Stýskat se mi bude hodně, neboť jsme tam strávili opravdu hodně času. Vzpomínat budu určitě jedině v dobrém. Já jsem s ní prožil šest let a vždy to byl tak trochu druhý domov. Beru to ale tak, že dobré věci vždycky trvají jenom krátce. Myslím, že ten klub by bylo po té době stejně nutné posunout někam dál, minimálně by šlo o velkou rekonstrukci. Je to pro mě etapa života. Říká se, že by člověk měl po několika letech měnit zaměstnání, aby nevyhořel a měl nové nápady. Pro mě je to v podstatě změna zaměstnání, která přišla jakousi přirozenou cestou. Teď se budu věnovat spíše náročnějším věcem v Bazilice.

* Co zbude z odkazu Solnice?
Na Solnici naváže v Budějovicích nový klub, kam budu rád chodit. Teď vzniká velká chuť spolupráce mezi různými institucemi. Jihočeské divadlo, Bazilika, kluby. Díky tomu mohou vznikat komplexní akce a Bazilika díky tomu rozhodně klubovou scénu neopustí, což je pro mě hodně důležité. Ať už půjde třeba o jazzové dny, kdy hlavní koncerty budou v Bazilice a ostatní v jiných klubech. Zajímavé kapely tak mohou být ochutnávkou a lákadlem velkých projektů. I proto si myslím, že tu ztrátu vstřebám takto snadněji.

* Měl jste nějaká osobní přání, která jste si díky Solnici mohl splnit?
Toho byla opravdu velká spousta. Vždy jsem musel na jazzové koncerty jezdit třeba až do Prahy. Kdybych je nedělal pak tady v Solnici, tak bych je asi v Budějovicích těžko viděl. Ne, že by tu nebyl, ale těžko by se sem dostávaly méně známé specifické projekty z Maďarska, Polska, Švýcarska a podobně. Těžko vybrat nějaké jméno.

* Když teď bude mít Bazilika jen hlavní scénu, promění se nějakým zásadním způsobem její dramaturgie?
Především toho bude v Bazilice mnohem víc. Více divadla, více alternativních věcí, více mezinárodních projektů. Nejde jen o peníze, ale také bude mnohem víc času. Když jsou dva prostory, jeden berete jako uměleckou scénu a druhý jako komerční, který je pak trochu stranou, protože vás tolik nebaví. Teď už by měla Bazilika naplňovat plně funkci, se kterou vznikala.

* Jaké tedy teď bude poslání a náplň Baziliky?
Měla by hlavně přinášet z velké části kulturu, která zde v regionu chybí. Ono se o tom příliš neví, ale projekt Baziliky je do značné míry v České republice hodně specifický. Jde o prostor nabízející alternativní kulturu, který si na sebe v podstatě vydělává sám komerční činností. Tou platí svůj provoz a kultura se platí plně ze vstupného, případně z grantů a darů. V tom je rozdíl třeba od UFO v Trutnově či Fabriky ve Svitavách, které fungují v prostorech města a to jim zajišťuje provoz. My ale nejsme braní jako neziskové kulturní zařízení a musíme si na sebe vydělat sami.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

16.8.2010 Mladá fronta DNES str. 03 Jižní Čechy

Houslový virtuos Pavel Šporcl vystupuje na koncertech se slovenskou skupinou Romano Stilo už dva roky. Posluchači o ně mají stále zájem. Na jihu Čech, kde se narodil, se opět zanedlouho představí ve Strakonicích a na podzim v Budějovicích.

ČESKÝ KRUMLOV Přední český houslista a rodilý Jihočech Pavel Šporcl se nebojí experimentovat. Díky tomu se v České republice stále drží na čele prodejnosti interpretů vážné hudby a daří se mu ji přibližovat širší veřejnosti.

* Jak je pro houslového virtuosa obtížné hrát s cikánskou cimbálovou kapelou?
Mám to už natolik zažité, že mi to ani nepřijde. Měli jsme společně už opravdu hodně vystoupení. Teď zkoušíme jen před koncertem nebo když máme něco nového.

* Jak vzniklo spojení temperamentní cikánské a vážné hudby?
Toužil jsem po tom mnoho let, spíše tak jaksi skrytě. Tu hudbu jsem měl vždycky rád, ale samotného mě to nikdy nenapadlo. Když mě někdy v roce 2008 pozvali kluci z kapely Romano Stilo na svůj benefiční koncert do Bratislavy, přijal jsem to s nadšením.

* A ojedinělý projekt byl na světě...
Zahráli jsme asi tři skladby a mělo to úspěch. Když jsem pak točil nové CD, tak abych ho nějak ozvláštnil, rozhodl jsem se pozvat na něj na oplátku kluky a vznikl projekt Gipsy Way, s nímž jezdíme po koncertech už druhým rokem.

* Album se stále pohybuje na předních místech prodejnosti vážné hudby. Dá se k ní ale ještě řadit?
Nepochybně. Není na něm jen cikánská hudba, jen spíše její spojení. Jsou i skladby, které z ní přímo vycházejí, například Sarasateho Cikánské melodie. Oni rádi hrají i některé klasické skladby jako Chačaturjanův Šavlový tanec a ta hudba je sama plná virtuosity.

* Co bude dál s projektem, který už trvá dva roky? Nechystáte třeba něco nového, podobného?
Stále jsme úspěšní a vymýšlíme si nové věci. Takže minimálně na příští rok plánujeme ještě mnoho koncertů. Žádný nový podobný projekt ale zatím nechystám, ale určitě se tomu do budoucna nebráním.

* Připravujete v nejbližší době nějaká vystoupení na jihu Čech.
Určitě. Zanedlouho budu hrát ve Strakonicích a na začátku listopadu také v Budějovicích, kde se mnou vystoupí i herec a zpěvák Vojtěch Dyk, kterého lidé znají třeba z filmu Ženy v pokušení. Je to zase něco nového, myslím, že to bude stát za to. Nové turné bude pojato jako pocta houslovým mistrům.

* Jak jste se těšil na koncert v Českém Krumlově?
Jsem moc rád, že mě sem po roce opět pozvali a navíc s kapelou. Jako rodilý Budějčák a syn herce Jihočeského divadla jsem tu prakticky strávil mládí a dobře to tu znám.

* A máte vůbec při vašem vytížení čas a chuť se sem podívat i jinak než pracovně?
Samozřejmě, čas si vždy udělám. Mám tu rodiče, stoletou babičku a stále i trvalé bydliště, jsem hrdý Jihočech. Mám to tu moc rád, a kdykoliv je příležitost, tak sem přijedu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy