Uprostřed Pádu
Ahoj. Desku bysme rádi i my... :-D Snad se něco vylíhne. Uvidíme. V každym případě díky za podporu.
Poděkování kuřákům
Upraveno:My hand in yours, i need nothing more...
Trochu kopáč ten pán...
Christian Tissier - Irimi nage
Ahoj, jmenuju se... ale to vlastně není vůbec podstatné, jak se jmenuju. Jsem prostě obyčejnej kluk, co má rád dobrou hudbu, rád čte, surfuje na internetu a nebo se věnuje dalším činnostem, kterým se věnuje x dalších lidí na celém světě. Vedle toho však mám i jednu, né zrovna obvyklou “zábavu“, pro kterou má někdo pochopení a někdo ne. To, o čem právě mluvím, je moje částečné vyžívání se v sebeubližování. Miluju ten pocit, když jezdím žiletkou po hrudníku a má krev stéká po celém těle, až po kotníky. Nebo když exploduje „rachejtle“ v mé dlani, až mi z toho po celém těle naskáčou červené popáleninové fleky. Je to nepopsatelný pocit slasti, který musím mít několikrát denně, jinak jsem značně nesvůj, mám depresivní nálady a jsem nepříjemný ke svému okolí. O mém zvyku ví naprostá většina mých známých a rozhodně se jím netajím i přesto, že mi všichni říkají, že nejsem normální. Více méně však všichni říkají, že i přes to, že jsem divnej, tak má záliba je mou osobní věcí, protože vlastně ubližuju jen sám sobě. Každý mi říká: „Když seš blbej, tak si třeba uřezej ruce a nohy, protože je to tvé tělo, tvá volba a také tvá svoboda, ale jen do té doby, dokud neubližuješ svému okolí.“... no a k ubližovat lidem ve svém okolí jsem se při svých každodenních „sebepoškozujících rituálech“ nikdy neuchýlil., takže by v podstatě nebylo co řešit. No jo, jenže to, že jsem nikdy neublížil ostatním neznamená, že nemám podobné nutkání. Vždy mě totiž strašně štvalo, že jsem své praktiky musel provozovat izolovaně od ostatních lidí, abych jim neublížil svou volbou sebepoškozovat se. Pokaždé jsem svůj zlozvyk vykonal v bezpečné vzdálenosti od ostatních, protože jsem si říkal, že by bylo špatné, kdybych svou volbou ničil zdraví ostatních, což by se například při bičování vlastního těla mohlo stát dost dnadno. Přesto mě však vnitřně štvalo, že jsem díky svému zvyku izolován od svého okolí. Jak moc bych si přál, abych mohl bez zábran a výčitek svědomí provozovat svůj zvyk kdekoliv a kdykoliv, bez ohledu na to, že tím můžu poškodit zdraví jiných lidí, kteří nemají stejný zlozvyk jako já.
Až do nedávna jsem si myslel, že to bude do konce života můj nesplněný sen, ale po přečtení jedné diskuze na www.terasaclub.com, kde někteří kuřáci/-čky řešili/-y stejný problém jako já, jsem se totálně rozhodl, že si svůj sen splním! Někteří kuřáci a kuřačky ve zmíněné diskuzi obhajovali/-y názor, že mohou kouřit kdekoliv a kdykoliv bez ohledu na to, že tím mohou ničit zdraví jiných lidí a v podstatě mohou nutit pasivně provozovat svůj zlozvyk ty, co se rozhodli, že kouřit nechtějí (ani aktivně, ani pasivně!), což je názor, který se mi značně zalíbil a rád bych ho převedl na svůj sebepoškozovací zvyk. Od teď už nebudu brát ohledy na své okolí a budu provozovat svůj zvyk kdekoliv a kdykoliv si usmyslím. Budu – li na koncertě a dostanu přitom chuť na sebepoškozování, tak bez váhání vytáhnu z báglu zábavnou pyrotechniku a odpálím ji ve svých dlaních. Jóóóó, to bude slastnej pocit! A co na tom, že tím nejspíš popálím nejen sebe, ale i lidi ve svém okolí! Zmínění kuřáci přece taky neřeší to, že ničí zdraví nekuřáků stojících v koncertní místnosti s nimi. Přece nikdo nemůže omezovat mojí svobodu sebepoškozování tím, že po mě bude chtít, abysem šel svůj zvyk vykonávat ven, pryč od ostatních lidí. Je to přeci moje svobodná volba a jestli se to někomu nelíbí, tak ať zůstane příště doma a nechodí na koncerty, nebo ať si otevře svůj klub, který bude určen jen pro lidi, co odmítají sebepoškozování...
Chtěl bych tedy poděkovat všem výše zmíněným kuřákům za to, že svými názory pomohli splnit můj sen a že díky nim mám dobrou obhajobu pro to, až se přímo uprostřed koncertního „kotle“ v davu lidí začnu bičovat dvoumetrový mbičem bez ohledu na to, že to schytá i pár lidí kolem mě. Děkuji vám moc milí kuřáci a milé kuřačky. Díky vašim názorům se teď dokonce nemusím ostýchat čichat toluen uprostřed koncertního sálu, což je můj další zvyk. Miluju, když jsem v největší euforii koncertu či tekno párty a můžu si při tom potáhnout toluenu. A že ten toluen musí čichat i ostatní lidi??!! No a co!! Přece po mě nikdo nemůže chtít, abych v té největší euforii šel čichat toluen ven!
To bych přeci přišel o vystoupení kapel. Jak už jsem říkal: Pokud se to někomu nelíbí, tak ať na ty koncerty nechodí a zůstane doma...
JEŠTĚ JEDNOU DĚKUJI VŠEM KUŘÁKŮM A KUŘAČKÁM, CO ZASTÁVAJÍ NÁZOR, ŽE NA KONCERTECH MÁ KAŽDÝ PRÁVO KOUŘIT, KDE CHCE...
převzato z fanzinu UNDERGROUND HARMONY, více info najdeš na webu TEA PUNX CREW
