* pětičlenná gurpa divoženek ze severských lesů a hájů..
* start cca říjen 09
* první koncert 21.5.10 v Děčíně v Biograffs
* červenec 2012 první album Psyché -> ku poslechu a ke stažení zde
* kontaktos: finis.afemie@seznam.cz
* loga na plago v galerii profilovek
A aby nám bylo rozumět:
Vlak
Vlak už se rozjel a ty se vezeš,
pozdě se ptát, zda si to přeješ,
sám sobě musíš bejt advokát
a jenom sobě děkovat.
Nejde mu utýct a nikam se schovat,
to si tě najde zase a znova,
jaks jednou nastoupil už musíš jet,
roztáhni křídla, mávej a leť.
Cesta už končí a z tebe je troska,
tohle je složitý jak Rubikova kostka,
můžeš bejt advokát a taky psycholog,
stejně ti jednou přečtou tvůj nekrolog.
Tak začni ten boj a nestav se zády,
zvedni se, stoupni si do první řady,
neboj se osudu a stůj mu čelem,
nic už tě nedrží ve stavu bdělém.
Neboj se života, on ti to ukáže,
těžký závaží na křídla přiváže,
už se prober, neboj se smrti,
jednou tvou mysl i s křídly pohltí.
Blokáda
Tak prober se a podívej, co se tady děje,
nástroje smrti táhnoucí do boje.
Blokáda mozku stáda mrtvejch koní,
dostihový dráhy nikdy se nezmění.
Zaslepeni vítězstvím ženou se vpřed
a snaží se ovládnout celej tenhle svět.
Nasrat!
Takhle budeš žít,
takhle budeš přemejšlet,
tohle budeš žrát,
takhle budeš vypadat.
Jeden jako druhej,
destruktivní spirála,
dokonalej výplach mozku.
Disciplína nutná, výjimka není možná,
jenže ty jsi chyba, nesoučást stroje
tohle bude zřejmě, konec tvýho boje.
Zahájili palbu, kulka v týlu za odměnu,
o jednoho míň, vrazi z vlastních řad.
Už nejsi jeden z nich, teď jsi další z mnoha,
další voják beze jména, čerstvej zářez na pažbě.
Tak jsi poznal tenhle svět plnej zla a nenávisti,
vraždění, není větší zvrácenosti.
"Smuteční písně nezazní, jen další palba hrdinů,
na smutek tu neni čas, oni se řítí do novejch dnů."
Jsme protkáni jednou sítí
Škaredá myšlenka napadla mysl,
on teď touží po něčem jiném.
Jeho bytí má teď nový smysl,
žít ve světě zářivě bílém.
Soudil čistotu podle pigmentu,
ale netušil, kam ta špína sahá,
nejlíp to všechno schovat za plentu,
nebudem se koukat, jak nás ta svině trhá.
Ta myšlenka je jako mor,
každej ji jednou pocítí,
před ní neuteče žádnej tvor,
jsme protkáni jednou sítí.
Má mnoho podob,
ještě víc důvodů,
i z nejstarších dob
a podle země původu.
GOOD NIGHT WHITE PRIDE!
Dítě
Schován v koutě třesoucí se človíček,
snaží se zmizet, splynout s chladnými zdmi.
Bolest kolující v jeho krvi,
ostře se zabovává až do morku kostí.
Kdy přibydou další rány do živého masa?
Modřiny a jizvy nevinného tvora tvoří mozajku jeho utrpení,
jsou důkazem rodičovské lásky.
Uplakané rudé oči vzhlížející nikam,
potichu se tážou, kdy to přijde zas?
Nemilovaný, toužící po pohlazení.
Zneužitý, pro jejich potřeby.
Bezmocný, už nemá více sil.
Poslední ranou jeho život skončil.
Dětský život rozplynul se, střípky jeho snů rozpadly se,
jako déšť rudých kapek dopadly na tvrdou zem.
Tak proč jste mu život dali, když k smrti jste ho utýrali?
Nikdy neucítil teplo lásky, jen kruté rány nenávisti.
Nikdo mu nepomůže, nikdo ho neutiší,
nikdo neuslyší jeho křik a pláč.
Otrok
S pocitem svobody schován v davu,
netřeba slov, jen kývání hlavy.
Tvá mrtvá ústa chrlí prázdná slova,
tvé myšlenky zmizely s pocitem bezpečí.
Proč?
Nenech se omezovat, překroč jejich hranice,
rozbij ta pouta, dav tě ke zdi táhne.
Na rukou máš pouta, na nohou okovy,
spoután řetězem nevědomosti,
jsi otrokem dnešního světa.
Necítí posmrtné křeče mrtvých duší,
neslyší pláč těch, co krvácí.
Neslyší křik umírající lidskosti,
oni mají vše co chtěj.
Fakta - udržená - v tajnosti,
krmí - tě svou - pravdou.
Úspěšně maří cíle všech,
všech, co se nehodí.
Maří cíle všech, co se nehodí.
Nejsme věc
Co se skrývá pod heslem:
,,Žena, něžné pohlaví''?
Použít, využít, zneužít,
mám ti snad i uklidit?
Jsme snad méněcenné?
Už od pradávna jsme byly mučeny,
obviňovány ze všeho zla.
Svatá inkvizice mluví za vše.
A v dnešní době, kdy existují lidská práva
s námi zacházíš jako s bezcennou věcí?
Boj se!
Oči se zalily vodou slanou.
Polykáš výkřiky, umíráš snahou.
Duše se svíjí je to snad za trest?
Co je to za zkoušku, co je to za test?
Nehněvej se, nehněvej.
Boj se, boj!
Nehledáš lásku, nezajímá tě názor,
jen zevnějšek hodnotíš.
Nezáleží na mých pocitech,
sápáš se, tělo mé v tvých pařátech.
Odmítnutí nebereš, patřím teď k tvym obětem!
Jak bránit se před světem/peklem?
Máme se pro svobodný život ozbrojit?!
Nehněvej se, nehněvej.
Boj se, boj!
Facha
Kdo mi vytrhá svaly z těla?
Kdo mi vyvaří mozek z hlavy?
Kdo mi narovná páteř a zlomí nohy?
Kdo mi ukáže jak?
Kdo mi nakecá proč?
Kdo mi zlomí svědomí?
Ten, kdo mě nutí vstávat za tmy,
ten kdo mi nacpe prachy.
Ten, kdo mi vytlouká intelekt z hlavy,
ten kdo mě honí do fachy!
Zvíře
Bolest, utrpení na řetězech,
v přeplněných bo prázdných vašich bytech.
V ordinaci, v kleci, v bedně,
smutné oči prosí "podívej se na mě!"
Srdce mi to drtí, jsou tak blízko smrti.
Srdce nám to drtí, jsou tak blízko smrti.
Srdce mi to drtí, jsou tak blízko smrti.
Tolik smrti zbytečný, lidstvo zkurvený, nevděčný!
Svobodu, svobodu od hladu.
Svobodu, svobodu od strachu.
Od strachu, strachu a úzkosti,
od kruté, té kruté bolesti.
Věnuj část svých sil pro zvíře co
za bezbrannost svou nemůže,
snaží se a bojuje, dokud síla je
ZBYTEČNĚ!!!
Neodvracej hlavu,
čel lhostejnému proudu,
proudu krutého lidského myšlení
jinak se nikdy nic nezmění!
Tolik smrti zbytečný, lidstvo zkurvený, nevděčný!
Zrada
Růžové brýle se rozbily,
střepy řežou do očí.
Krev teče k srdci,
realita (tě) zabíjí.
Láska - naivita
Naivní láska
Vše, co jsi chtěla,
tak to jsi měla,
Je to ten problém,
že věříš lidem?
Víra umírá, bolest užírá,
falešný úsměv, srdce kruté
nemyslící na jiné,
vezme si jen pro sebe.
Neboj! Uvěříš zas
až přijde správný čas.
Nekonečná a poslední
víra tvá se obnoví,
nekonečná, poslední
víra se obnoví.
Naděje umírá poslední
ve chvíli,
co hlas lásky
děvkou zavání.