Jsme mísa ovoce z Ekvádoru... aneb punkfolkrocková kapela se společným průsečíkem na Střední průmyslové škole sdělovací techniky v Panské ulici v Praze (03L!)
Dominik - kytara, zpěv, foukačka, dešťová hůl
Míra - akordeon, brumle
Karel - basa
Martin - bicí, zpěv, kytara, foukačka
Zdenda - sólová kytara, zpěv
Klára - flétny, klávesy, zpěv
FdE aneb Jak to bylo
Bylo nebylo, pak zazvonil zvonec a většina třídy se vyhrnula na ulici proflákat další odpoledne, zapít večer a aspoň trochu se vyspat na další den ve škole. Jen čtveřice osamělých hrdinů kráčela rozvážným krokem prázdnými chodbami – s hlavami vztyčenými a naplněnými vidinou budoucnosti jen těžko uvěřitelné. Naši rekové právě odhodlaně mířili na historicky první zkoušku nedávno vynalezené hudební skupiny, již pojmenovali Frutas del Ecuador. Kontroverzní název, v mnoha fanoušcích dodnes vyvolávající dojem, že kapela se orientuje na latinskou muziku, vznikl na hodině průmyslového výtvarnictví, kde se zčistajasna objevila bedna, v níž v obchodních řetězcích leží ovoce, které se v našem podnebí rodí pouze právě v takových bednách. O tom, jak to doopravdy bylo se dodnes vedou spory. Naštěstí existuje přesný přepis rozhovoru o názvu kapely dvou ze čtyř zakládajících členů. Nahlédněme tedy do samotné fascinující historie:
Martin: Hele, to je dobrej název pro kapelu! (míněno Frutas del Ecuador)
Dominik: To jo. Vole.
Kapela byla tedy pojmenována. Zbývalo sehnat hudebníky, kteří ji naplní. A tehdy se neuvěřitelné stalo skutkem – i tak technicky orientovaný kolektiv studentů Technického lycea našel ve svém středu čtyři hudebníky, kteří ovládali nebo brzy ovládat začali nějaké hudební nástroje. A tak mohla jednoho jarního odpoledne legendárního roku 2005 tato čtveřice antických heroiů hrdě vyrazit z Panské ulice do garáže v Odolena Vodě, která s krátkou přestávkou v letech 2006–2010 slouží jako zkušebna FdE dodnes. Tři muzikanti ve složení Martin – bicí, Zdenda – kytara, Karlos – basa a nehrající zpívající-řvoucí Dominik nazkoušeli historicky první skladbu s názvem prostě jen Frutas del Ecuador. Dominikův punkový text tehdy zhudebnil Zdenda.
Jsme mísa plná ovoce z Ekvádoru
Jsme vlajková loď bez praporu
Jsme romantici na válečným poli
Jsme kandidáti který nikdo nezvolí
Tehdy vznikla celá řada písní, ale kapela brzy začala hrát spíše osvědčenou rockovou klasiku a následně nevděčně opustila odolskou garáž, aby profesionálně zkoušela někde na Žižkově. Tehdy kapelu opustil jeden z duchovních otců, Dominik. Zbytek se ještě chvíli plácal na Žižkově, až se nakonec celé těleso rozpadlo… na pivo se ale chodilo pořád…
Mrazivá zima roku 2010 pak donutila dva nezdolné pilíře námezdní kutálky s dobře znějícím cizím názvem opět zajít na pivo a trochu tu zimu ztrestat. Bylo 5. ledna pozdní večer, když v pražské hospůdce V Cípu hned za vraty kapelní alma mater proběhl tento dialog:
Martin: Já bych hrál! (myšleno s Frutas del Ecuador)
Dominik: Já taky. Vole.
A bylo domluveno. Hned druhý den napsal Dominik extrémně sprostý e-mail celé legendární čtyřce a k rozmluvě o znovuobnovení kapely přizval ještě Mirdu, pátého druha z legendární třídy 03L Technického lycea v Panské, který se za fenomenálně krátký čas
naučil hrát na akordeon. Následující týden tedy proběhla historicky první zkouška obnovených FdE. První skladbou nově vznikajícího repertoiru se stala Balada z přístavu. A první koncert se uskutečnil už napřesrok 27. ledna v klubu Jet na Žižkově. V té
době se kapela ustálila přibližně v tomto složení: Martin – bicí, Dominik – kytara, Karlos – basa, Mirda – akordeon a dr. Faust.
A když dnes zazvoní zvonec, zas jdeme rozvážným krokem z hospody U Klubu po proflákaným odpoledni a zapitém večeru…