Po menší pauzičce nový kus!
Skladba se rodila postupně během celého léta, nahrávala se v jeho samém závěru.
(Už jsme skoro zapomněli, jak se to dělá.)
V podstatě je to autorský počin, nicméně obsahuje řadu odkazů a citací, a to nijak zvlášť skrytých.
Je zde jedna nástrojová premiéra, vlastně dvě, podle toho, jak se ta formulace chápe.
Tak šťastnou cestu.
HNZK
_____________
Poznámka:
Při pohledu na jisté číselné údaje na této stránce jsem si uvědomil, že deset let existence letos neslaví jen sf. Magdalena, ale dosáhl jich i tento profil. Asi bychom měli ještě něco nahrát od Ten Years After, ale nevim.
Děkujeme za podporu!
_____________
Nachové okvětí vlčího máku,
varovné sepětí slunce a
mraků,
líbezný opiát proniká tkání,
vůle a
jistota pouhé jsou zdání.
Polykám plameny, i když to nejde
Po noci bezedné nová noc
vzejde,
tříští se úmysly, kříží se plány,
hroutí se přehrady, padají brány.
Sluchátkem přicházej nesprávný hlasy,
tramvaje záměrně měněj
svý trasy,
Praha je kluziště s dlažebnim ledem,
maják mi uniká, do tmy jsem veden.
Rozum se rozpouští v lihové lázni,
v hlavě zní
ozvěna: šťastný jsou jenom blázni,
blažené šílenství, exodus ducha,
čim víc se zalejvá, tím víc je sucha.
Nachové okvětí vlčího máku,
varovné sepětí slunce a
mraků,
líbezný opiát pronikl tkání,
vůle a
jistota pouhé je zdání.
Múza tě políbí a potom zmizí,
ty nejdřív nevíš, ty na ni
čekáš
a pak ji hledáš, pak po ní pátráš,
ty
po ní toužíš, pod oknem ležíš,
v prachu se válíš, umíráš strachem,
třeseš se bázní,
rozum se rozpouští v lihové
lázni.
Blažené šílenství, exodus ducha,
čím víc se zalejvá, tím víc
je sucha.
Polykám plameny a už to nejde,
do
noci bezedné má duše vejde.
A co se ztrácí, co kde čeká,
svět neproplácí, lepší
nechat
ty sněhy v sobě, seznam ztrát,
jak týdny plynou, roztávat.
_____________
Děkujeme také Barosovi a Kamilovi za zesilovač, Standovi za virbl, a vlastně za celé bicí.