Jolly Whale progressive-crossover / Hořice

Přesně tohle si každé léto říkáme taky. Teda, ono to není tak docela pravda, spíš je to proto, že se chceme v létě věnovat špatně placené práci a nudným dovoleným, abychom se plni elánu, pěněz a chuti (vesele) vrhli na novou tvorbu s velice neotřelými nápady, s postupy, které se nedají poslouchat a s našimi ne vždy veselými náladami a pocity, které nikoho nezajímají. Za vydělané peníze nakoupíme aparaturu, abychom mohli jezdit po prodělečných akcích, na kterých nikdo není a sami takové akce pořádat. Po akci na Dachovech, která byla víc punková, než bychom sami chtěli, si chceme (snad) spravit reputaci a pozvat vás na Doubravu, kde se uskuteční téměř druhý ročník koncertu na přelomu podzimu a zimy. Takže po odehrání půjdem ven umrznout do přilehlého lesa a vy doražte taky, ať poznáte, jak dlouhá je na Doubravu z Hořic cesta.

https://www.facebook.com/events/661336793911550/?ref_newsfeed_story_type=regular

Hrát doma, v Hořicích, na náměstí je určitě velikou poctou, ještě k tomu na akci, která slibovala velkou účast posluchačstva. A nám se té pocty dostalo. Jelikož jsme na akci byli i jako pomocná síla, již od časného rána jsme obdivovali ten předlouhý kamion, na kterém jsme měli později úřadovat. Jelikož bylo stále co dělat, přebíhání od radnice ke Koruně a zpátky na náměstí za účelem přestavování, stavění velikého stanu Novopackého piva apod., času na stres moc nebylo. A to je dobře. Krátce po poledni začalo pršet, což vyhnalo tu trochu lidí, co na náměstí obdivovalo stánky (hlavně KafeKáru - mimochodem, vědeli jste, co Kára znamená v albánštině?), dále pak výčep Novopackého piva a předchozí kapelu, která se nás stále ptala na polohu WC. Rozbalili jsme se na zvýšeném prostranství 13x2 metry a začali jsme hrát. A hle, kdosi přichází. A těch kdosi bylo trochu víc, než na náměstí před i poté pobývalo, nehledě na fakt, že při našem hraní začalo pršet ještě víc. Což celkem potěší, že někdo mokne jen proto, aby okusil něco z našich nových skladeb či troufalého coveru Radau bez synťáků, kterými (zatím) nedisponujeme. Plocha to byla náramná, proto jsme se občas po pódiu proběhli, abychom ji celou zaplnili. A nakonec nezbývá, než nafoukaně dodat, že jsme to moc neprasili, jak bývá naším zvykem na jiných akcích, nýbrž jsme pečlivě nastudovali vlastní skladby i onen jeden cover. Díky za pozvání na tuto deštivou divadelní akci, kterou jsme měli tu čest hudebně podmalovat.

Nastal nám, jak si možná někdo všiml, dlouhý měsíc bez hraní. Na vině není naše nechuť hrát nebo málo nabídek, ale zlomená ruka bubeníkova, který si začal s lítou saní a ta mu ji zlomila mocným kopem. Začneme, pravděpodobně, 31.5. jako hudební podkres studentskému DiFu v Hořicích. Doražte tedy na náměstí, budem se klepat jak osikové, na náměstí hrajeme prvně, už teď se děsíme jeho strašné rozlohy.

Bobr