Jolly Whale progressive-crossover / Hořice

A svítil, i když to byla jenom UV lampa v Moonlight klubu. Dosyta jsme si jí mohli užít, asi tak hodinu a půl nad naše očekávání, a i když před koncertem nepijeme, já a Bydžous, jediní neřidiči, jsme načali pivní statistiky dříve než obvykle. Potom přišla dobrá nálada (reakce na v poslední době hojně užívanou floskuli blbá nálada) a s ní opravdu vydařený koncert, i když jsme to hodně hnali, aby zbyl čas i na ostatní. Sixty seven cabaret byli hodně dobří, podmanivé přechody, zajímavé bicí a ostrá kytara, vše to narušovalo akorát praskání beden, hlavně v basové sekci, což je škoda. Jack Failed znovu zazářil, je vidět, že už mají něco za sebou a že je hanbou na ně nejít a neposlechnout si ony post-ové post-upy naživo, atmosféra jak blázen, matika, dynamika, maso! Až na úvodní prodlevu a špatných kabelech (údajně původci praskání) akce opravdu dobrá a opakováníhodná (alespoň, co se kapel týče...)

Bobr

Jak jistě asi pět lidí, co bylo ještě vzhůru, ví, před týdnem jsme hráli v Eventu v Hradci. Už plánovaný čas začátku akce navozoval, že se skončí někdy po půlnoci, po startu první kapely, která začala v 10, jsme tipovali, že přijedem domů za svítání. Bylo nám přikázáno přijet na osmou s tím, že hrajem poslední, takže jsme měli tak osm hodin na zevlování, což jsme využívali ledajak, například nás zaujaly krásně srovnané pivní tácky, jeden jako druhý, a když se objevilo, že krásně lítají vzduchem...akorát sekuriťáci to moc nechápou, no. Moc lidí, jak je zvykem, nedorazilo, i když na Epitaf bylo ještě zalidněno. Electroshock začínali asi dvacet minut po půlnoci, a musíme přiznat, že jim to hraje opravdu dobře. Potom No More Fruit. To už jsme očekávali a lidi odcházeli, už bylo přeci jen pozdě. Začali jsme ve tři, což dopadlo ještě dobře oproti předchozím předpokladům. Lidi, co jsme neznali, tam byli dva. Tedy tři, i se zvukařem. Jestli se ptáte na barmana, tak ten spal. Rozjeli jsme emo koncert, jako snad nikdy. I přes mojí chřipku, a nebo možná právě kvůli tomu a práškům. Každopádně to byl dobrej koncert, díky těm, co vydrželi!

A co včerejší akce? Výborná ne-li skvělá, navzdory tomu, že nám zpěvák odjel do Alp a tím nám bylo souzeno hrát ve třech. Příležitostného zpěvu se zhostil Denis, a to velice dobře (nebo nám to tak alespoň říkali :-)). Před námi se provozoval Řev Střev a poté Doo, po nichž se mi na pódium opravdu nechtělo, abychom nenarušili tu skvělou atmosféru, kterou navodili. Už jsem viděl, jak všichni rozpačitě tleskají a říkají si: co tady dělají? Pravda byla ale opakem, potlesk byl, jak se zdálo, opravdový, ale i přes to jsme se cítili poněkud nervózně, z čehož plynula spousta chyb, ale to už k tomu patří. Poté Prádelna jako trio, což vyústilo v jam, který přesáhl předpokládaný konec akce, což je jen dobře. Jam byl parádní, stejně, jako celá akce, doufáme, že se zase uvidíme!

Bobr

Ještě jsme ani nenapsali report z jedné akce a už tady máme druhou. Taktéž v Hradci, taktéž v sobotu. Takže nejdřív ten AC klub.

Našemu výjezdu předcházela zkouška, kde jsme se pokoušeli si navzájem ujasnit, co vlastně hrajem v nový, punkem řízlý skladbě na sedm minut. Po takové zkoušce samozřejmě vyhládne, takže jedem pro pizzu, dokud je otevřeno. Čekali jsme na ně (2) dlouho, ale dočkali jsme se, naložili je, pana Vítězného, který jel s námi, aby se doma nenudil a abych se nenadřel s aparátem (a opravdu jsem na něj ani nešáh) a vyrazili jsme směrem Hradec. Když jedete namačkaný tři na zadním sedadle, napadnou vás po chvilce jízdy dost věcí, kterými si jí chcete zkrátit a tím zabavit svou zhýralou a chuligánskou duši. Představte si noc černější než v arizonské poušti bez hvězd, okno auta, silnici za vámi, dvě krabice od pizzy a znovu to okno, jak se pomalu otvírá...závod v hodu začíná!

AC Klub je skvělej. Opravdu. Zastrčenej za kolejema, snadno dostupnej z Hradeckýho okruhu, dobrej pan domácí. O cenách se bavit nebudem, o množství a střízlivosti posluchačů a inteligentnosti poznámek některých z nich se bavit nebudem a vznikne nám útulnej, docela hezkej klub. Začali jsme v čase, zkončili asi za padesát minut tak, že i Conspiration Theory, kteří hráli po nás, mohli začít téměř na minutu přesně. Odehráno solidně, tak málo chyb na koncertě jsme snad ještě neudělali, i přes to, že se nezdálo, že z odposlechů něco jde, což nejvíc pocítil Bydžous. Odehráli jsme to, vyslechli kousek setu CT, nasedli do káry (jedeme pěkně zvostra, chci mít káru*), hledali klub s příznivími cenami, nenašli, odjeli, honili se po státovce s kámošema, co jsme tam potkali, dojeli do Bílska, zahráli Bang!, dorazili domů a tím končí tato pověst.

A po ní přichází Diskopříběh. Sobota, Event Music Bar. Už se těšíme na hromadu světel, kouře a tmy, na profíky No More Fruit, Electroshock a Epitaf a na další koncert mimo okruh pěti km.

*pro neznalé: slova jednoho z místních umělců

No a co bude dál? Co třeba hraní na peróně?