Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Kapela Snoo ethno-rock'n'roll / Praha
Členové skupiny
Kontakty a odkazy
Dodatečné info
Je Kapela snů realitou nebo opravdu jenom snem?
Kapela snů je opravdu jenom snem. Je jako obláček nad vaší dýmkou. Nemůžete ji uchopit, použít ani se jí vyhnout. Říká se, že ty, kteří si v ní hrají, lze těžko zastihnout, ale když jste s nimi, není snadné se jich zbavit.
Jaká je vlastně Kapela snů, ptal jsem se dívky, která se tančíc vracela noční Prahou z koncertu ve velejemném klubu Limonádový Joe.
"To byste musel vidět! (přivřela oči a labužnicky potáhla z doutníku) Oni jsou jak z jiného světa... (sundala si z hlavy hrnec) Když hrají, nevěříte svým vlastním očím.(stan, zavěšený na uchu ji musel tížit) Říkáte si: to snad není možné (tleskla rukama a
vysekla piruetu).
Takovou hudbu jste jaktěživo neslyšel a přitom máte pocit, že to znáte od malička... To se nedá povědět...S"
Zaklonila hlavu a s veselým výkřikem zmizela.
V závěsu za ní letěl mrož.
Z koncertu se vracel také nesmírně zachmuřený Vojcek, hudební kritik a šéfredaktor hudebního časopisu . Kouřil dvě cigarety najednou.
"Copak, Vojcku?" Ptal jsem se.
Odmítavě zakroutil hlavou a shrbeně pospíchal pryč.
Co se vlastně stalo ten večer na koncertě Kapely snů?
Proč byl Vojcek tak zachmuřený?
Dívíte se, že jsem se chtěl dozvědět víc?
Zvlášť, když jsem v odrazu světla zahlédl iluzionistu, vytahujícího z nohavice své přítelkyně zpěváka Bona, známého ze skupiny U2. Chápete, musel jsem si sednout. Zaklonil jsem hlavu a vidím - po stropě utíká slon. To už bylo trochu moc. Navíc loď se dost
nepříjemně naklonila a kulečníková koule mne minula opravdu jenom o vlas.
"Kde hraje Kapela snů?" sípala za mými zády stará babička - podle svrchníku odněkud z Vyškovska.
"Nevím... Tohleto se mi bože snad jenom zdá..."
Najednou jsem si připadal tak sám a opuštěn. Kde jsou všichni moji kamarádi? Snad zase nelezou po palmách...
"Prý jedou do Opavy", sípala stará babička. Mezitím se stačila přestrojit za žábu. To jí ale vůbec neslušelo.
"Prosímvás, co by dělali v Opavě?"
"Říká se to."
"To se mi nezdá. Copak v Opavě je přístav?"
"Jistě. A nedělejte ze sebe hlupáka."
Nemohl jsem čekat na další výčitky a otočil jsem se směrem k řece. Loď, kterou jsem zahlédl v oparu ranní mlhy, se jmenovala Sospíno. Nalodil jsem se ještě před rozedněním. Kapitán mi nabídl houbový piroh a šňupací tabák.
"Mám radši ořechový koláč", podotkl jsem.
"Tady nejste v Roxy, mladíku. Nesnažte se být psychedelický. Víte přece, jak se to stalo? Je vám snad známo, koho to napadlo a co je toho příčinou? Nebo mám zavolat Johna Hardyho?"
"Nemyslel jsem to nijak zle. Špatně jste mi rozuměl..."
Loď proplouvala mezi zpívajícími kormorány.
"Viděl jste už někdy surfovat velbloudici?" Zeptal jsem se.
"Pst... buďte přece zticha... Alespoň chvilku mlčte... Alespoň chvilku... Prosím vás..."
Vyšplhali jsme do vraního hnízda.
"Musí tu někde být", pošeptal mi poměrně hlasitě do levého ucha. Přitom ukázal na skupinu lodí, zaparkovaných na obloze.
"Radši bych byl s Juliettou než s Vámi", dodal zasněně. "Jenže ona nemá takové štěstí jako vy."
"Cest la vie", odpověděl jsem a pozvedl piroh k přípitku.
"Na krásu žen, které nám nepatří", pronesl kapitán procítěně a zvrátil do sebe svůj piroh.
"Chtěl jsem se vás zeptat na Kapelu snů", řekl jsem tiše.
"To dělají všichni. Napřed snědí piroh a pak se začnou ptát na Kapelu snů. Ale já mám jenom jedny nervy, rozumíte?"
"Promiňte, netušil jsem..."
"To říkají všichni: promiňte, netušil jsem!"
"Ale já opravdu..."
"Jedno vám řeknu: znal jste Isabelu?"
"Ano, jistě. Kdo by neznal Isabelu."
"Tak vidíte" Kapitánovy oči se v paprsku vycházejícího slunce zaleskly. "Kdybych ji byl tenkrát nepustil do Limonádového Joe na tu vaší Kapelu snů..."
"Odpusťte, to je mi líto. Netušil jsem...!
"Neomlouvejte se. Nesnáším to"
"Promiňte... Víte, můj otec byl sedlák..."
"Můj otec byl spisovatel a skončete s tím proboha, ano?"
"Jistě, ale..."
"Skončete!"
"Mohu pro Vás něco udělat?"
"Jsme v Opavě. Vystupte."
"Ale proč? Co budu dělat v Opavě?
"Vystupte, slyšíte?"
"Ale...!
"Okamžitě vystupte!"
"A je tu vůbec čekárna?"
"Vystupte. . Nebo mám zavolat Johna Hardyho?"
"Ale co tady v Opavě budu dělat? Vždyť tu neznám žádné číšníky..."
"Jestli okamžitě nevystoupíte, volám Johna Hardyho."
"Ale kam?"
"Jděte do ponorky. Najeli jsme totiž díky vám a vašim kecům na ledovec. Všichni musí do ponorky. Nic jiného nelze dělat. A vezměte si s sebou tu hnusnou žábu..."
Bio a historie
Tehdy v roce 1999 se v hospůdce U hrocha na Starém městě pražském sešli Karel Babuljak (pianista reggae Babaletu, new wave Mama Bubo, bubeník country hard core Boothillu, basista rock Sajkedelik Šraml bandu, citerista ethno world music Relaxace) a Arnošt Hanf (pianista rock´n´roll Matěje Čecha, varhaník ska Sta zvířat, persona Šrapnelu a neohrožený námořník). Zasnili se tehdy jako malí chlapci a aniž by kdo věděl, jak se to stalo, z jakého důvodu a koho to napadlo, co je toho příčinou a jaký to má smysl, založili kapelu. Možná by udělali lépe, kdyby si šli zahrát kulečník. Tam by jistě v přítmí herny a zápalu hry přišli na jiné myšlenky a vyhnuli by se tak mnoha hloupým starostem, protože jak známo, nemáme jenom hezké, milé sny, ale také sny reálné, sny plné zmatku a ubohosti. Nicméně kdo by se nechtěl podívat na Džopylágy a ještě k tomu s rozkošnou dívkou po svém opáleném boku? Kdo by se nechtěl projet na slonovi? Ukažte mi, kdo by nechtěl posedět s kamarády v krčmě, kdo by se nechtěl setkat s mimozemšťany, kdo by nešel k Malibu bábě na coctail, kdo zůstane chladný při pohledu na Isabelu, koho nepotěší čaj s mlékem, zázvorem a medem, kdo by se nenechal polochtat od krásné domorodkyně, kdo by nešel s klukama na banány a kdo nemá rád svůj ksicht! Nebyli to ani kumpáni, kteří se ke kapele přidali: drsný barman Jára Kára uchopil kontrabas, šaman a mág Láďa Sosna usedl za buben a dva muži přímo z delty Missisipi zaduli do trumpety (Dizy Kouda) a saxofonu (Tomy Blek). Kapela snů se letos přejmenovala na Kapela SNOO. Kapela SNOO je směsicí stylů s jasným rukopisem svých protagonistů. Kapela SNOO je blázinec s happyendem. Kapela SNOO je líné ráno, veselé odpoledne, žhavý večer a divoká noc.
