Autor hudby, producent - Miloš Bešta
Autor libreta - Jan Petričko
Divadelní režie - Jindřich Gregora
Taneční choreografie - Markéta Lukášová
Miloš Bešta - kytara
František Knetl - kytara
Dalibor Hirič - baskytara
Roman Houška - bicí
Jakub Halama, František Pelíšek - klávesy
Kateřina Klailová - housle
Marie Tumpachová Wellnerová - viola
Tomáš Pohanka - violoncello
Jan Šašek - zpěv, rytířJan Běšín z Běšin
Barbora Kováříková - zpěv, služebná Tereza Skalníková
Andrea Kohoutová - zpěv, služebná Marie Věrchotová
Michaela Achsová - zpěv, kořenářka Hetla
Nikola Demel - zpěv, podkoní Stroček
Martin Nejdl - zpěv, soudce Rožata
Alfons Twordy - kat Košta
KLADIVO NA PÝCHU
synoptické resumé
Kdysi dávno, v temných dobách 16. století, žil na tvrzi Běšiny u Klatov její pán, rytíř Jan Běšín. Jako mladičký, osmnáctiletý, pyšný a panovačný floutek, holdoval nespoutané zábavě, bujarému životu a
obšťastňoval každou sukni, která se kolem nachomýtla. Stejně tak to bylo i s Hetlou, která se starala jako kuchařka o pokrmy pro panstvo. Tehdy již zralá žena Běšínovi imponovala, líbila se mu a on jí. Dopřávala mu v milování věcí nepoznaných. Ale
co čert nechtěl – dosud bezdětná Hetla s mladým pánem otěhotněla. Když se u Běšína posléze přihlásila o nějaký nárok z jeho strany k dítěti, nechal ji nemilosrdně i s nenarozeným bastardem zbičovat a vypráskat z panství. Ona ztýraná, naprosto bez
prostředků, v bídě, vysílená a vyčerpaná, porodila holčičku Marii, kterou si ale nemohla dovolit živit, a tak ji hned po porodu dala do péče rodině Věrchotů, kteří měli alespoň střechu nad hlavou a základní živobytí. Sama se pak uchýlila do hlubokých lesů
za Čachrovem, kde se začala věnovat, prostřednictvím bylin, ke kterým měla z kuchyně blízko, léčitelství a kořenářství. Svou dceru nikdy nevyhledala, dávné vzpomínky vytěsnila z mysli a už si ani dost dobře nepamatovala, u koho ji jako novorozeně,
v jedné bouřlivé noci, zanechala.
Náš příběh začíná po 17 letech od těchto událostí:
Jan, svobodný pán z Běšin, si vydržuje na své tvrzi mj. služebnou, sirotu Terezu a guvernantku Marii. Ta k pánovi zahoří citem a radí se právě s Terezou, svou blízkou přítelkyní, co má udělat proto, aby byl její cit
opětován. Tereza ji pošle za tajemnou kořenářkou Hetlou žijící v ústraní, která ji poskytne lektvar, do něhož má zamilovaná Marie přidat extrakt z pánových spálených vousů a svých vlasů a přilévat mu ho každý večer do vína. Čarovný experiment se
skutečně zdaří, Jan city vášnivě opětuje a šťastná Marie přichází po čase navštívit kořenářku znovu, aby jí vyjádřila vděk. Kořenářka v ní však náhle z určitých náznaků pozná svou vlastní dceru. Snaží se proto dívce rozvíjející se vztah
rozmluvit. Je však již pozdě. Marie v zamilovanosti neslyší a vede si svou.
Jan si mezitím s Marií užívá důvěrného vztahu, ale posléze se ho zmocňují pochyby a začíná pojímat podezření, že dívka není až tak naivní, nezištná a čistá lilie. Úkoluje tedy svého sluhu, podkoního Stročka, aby se záležitosti dostal na kloub.
Stane se.
Rozlícený, uražený a ponížený Jan žene obě dívky ke klatovskému soudu, u něhož žádá, aby byly přísně potrestány. Má totiž na paměti, že by v oněch temných dobách mohl sám upadnout v nemilost všudypřítomné inkvizice. Je totiž
nemyslitelné, aby sdílel lože s dívkou, která je sama – prostřednictvím magických rituálů – čarodějnicí. Tereza je odsouzena k těžkému žaláři, Marie dostane trest nejvyšší. Nic nepomůže, že Běšína zapřísahá láskou a naznačujeme mu, že je
těhotná. Jan však toto nerozpozná.
Zhrozená kořenářka na poslední chvíli ukuje komplot s katem Koštou, který jí dluží protislužbu z minulosti, kdy mu zachránila jeho ženu v nemoci před smrtí. Ten pak obě dívky před popravou v Klatovech na Šibeničním vrchu vymění.
Na šibenici tak putuje nic netušící Tereza, zatímco Marie, která stála před rozhodnutím, zda zachránit sebe a své nenarozené dítě nebo obětovat svou nejlepší kamarádku, cestuje do žaláře v jiném panství. Odtud je pak po čase, již s narozeným
dítětem, propuštěna na svobodu.
V závěrečném finále udeří kořenářka na Jana třemi Jobovými ranami ve jménu své pomsty a obecného trestu: to ona byla jeho někdejší nešťastná milenka, to Marie byla plod jejich vztahu – a on tak vlastní dceru, s níž spal, poslal obtěžkanou
na šibenici. Zamlčí mu, že Marie vlastně žije. Běšína navíc zradí i jeho věrný sluha Stroček, léta toužící po vlivu a moci, jež se v druhém sledu spojí s vyšším soudcem v Plzni, který proces opětovně otvírá a pod tlakem inkvizice Běšína
posléze nemilosrdně zatýká.