...a potom jsem přišla do babské big-pussy-beatové skupiny Kočičí číči, což byl takový zlom života. Bylo to docela hodně vtipné období, protože na zkušebnách hodně jela ganja a já jsem si tam vždycky popovídala se zdí. Měly jsme hrozně zajímavé zdi. Byly jsme v takovém prostoru, který byl jakoby hnilobný, odporný.. Nakonec jsem odešla. Ale ty stěny, ty stěny, to byly příběhy..Boudník věděl co dělá.
Každá holka z kapely měla svůj vlastní úlet. Třeba bubenice, která vážila 40 kilo, každou zkoušku vykopla kopák, který se na konci zkoušky ocitl na druhé straně zkušebny a zlomila čtvery paličky, teď mě líčí na fotkách a důležitých akcích. Nebo
kytaristka, která hrála jenom slajdku, měla po každé zkoušce ruce i kytaru od krve, perkusistka toho moc neuměla, ale měla tak velké prsa, že bylo praktičtější ji mít než nemít.. Prostě to byl nářez. Strašně ráda na to vzpomínám. Tak mě to všechno
inspirovalo, že jsem nakreslila několik komixů.
(Celý rozhovor najdete na www.mix.cz/rclanek.asp?id=6814 )
Jack Herermelín
nejdříve šel, pak přišel sýr
plesnivý sýr, ten ho zabil
tak nějak žil, než požil sýr
plesnivý sýr, když nikdo nebyl
tak někam šel, tam našel sýr
plesnivý sýr, ten ho zabil
tak nějak žil, než požil sýr
plesnivý sýr, ten malý debil
zelení oči jelení močí
lesy se paří, září nezáří
vody netečou, holky nesvlečou
ovce se pasou, volám za chasou
nejdříve šel, pak přišel sýr ...
cha cha cha cha cha cha cha cha
cha cha cha cha cha cha cha jé
jaka mama, jaka tata, jaka segra
taky syr
jack jack jack jack herererer herererer
hermelín
Na lovu
lov býk tam
had uštk zde
my jít hoplá
vy bít vztek
výr myš chňap
plot cap trk
už ti hrají
rak než mrk
utíkej pryč, když tě honí stáda
zvířata jdou, no tak utíkej
rychlejší jsou než bys byla ráda
tak hopla a hopla a hej
krt hrab tu
pes výt naň
je to v háji
pak jak laň
utíkej pryč, když tě honí stáda...
mik mik mák
mik mik mik mák
mik mik mik mik mák
mik mik mik mik mik mák
ratata