Koherence je kapela nadšených muzikantů z Lysé nad Labem, hrajících autorskou muziku tvůrčího dua Kořínek & Bobek. Kapela vnitřně souzní především s žánry jako je folk a pop. Výrazové prostředky obohacuje pestré nástrojové obsazení, kytary a klávesy doplňuje cajon, kontrabas a saxofon (tenor i alt, příčnou flétnu a klarinet). Kapela Koherence hraje především na koncertech a festivalech, ale nebojí se podpořit dobrou atmosféru v restauraci nebo na zábavě.
Základ autorského repertoáru skupiny Koherence je výsledek spolupráce Honzy Kořínka s textařem Markem Sloupem. Sérii písniček inspirovaných životem a partnerskými vztahy si vzala kapela za své a výsledný dojem byl slibný. Na veřejných vystoupeních se písně setkávají s příznivým ohlasem. Pomalejší balady „Kominík“ a „Mezi nebem a zemí“, stejně jako svižnější „Důlky“, „Žárovka“, „Kostlivec ve skříni“ nebo „Co myslíš“ se staly základem repertoáru Koherence. Z původní autorské dílny Honzy Kořínka je pak repertoár doplněn o bluesovku „Zavírám oči“, vzpomínkové „Bon soir 2005“ romantickou „Vždyť víš“ nebo baladické „Prší stýskání“, otextované dodatečně, původně vzniklé jako instrumentálka. Ze spolupráce Honzy Bobka a Honzy Kořínka následně vznikly písně jako vyprávěnka „Léto“, rozverná „Bedna starejch vín“ a další rozpracované skladby „Milenka“, „Královna“, „Máky“, „Odloučení“ nebo „Muž na konci fronty“. Tímto výčtem tvůrčí potenciál Koherence zdaleka nekončí. Tzv. „v šuplíku“ jsou doposud nepublikované písně, vzniklé ze spolupráce Honzy Kořínka s Markem Sloupem („Neumím“), Honzovy samostatné tvorby („Až Tě jednou“, „Růže“ nebo koledy „O Vánocích“), Kamilovy hudební nápady a motivy, texty Honzy Bobka a další.
Sestava a nástrojové obsazení
Koherence – repertoár (abecední řazení)
Na podzim roku 2016 se v jedné Lyské restauraci setkali dva kamarádi z dětství – klávesista a kytarista Honza Kořínek, který se po letech do Lysé vrátil, a textař Marek Sloup, známý svou tvorbou např. pro kapely Artmosféra, Lážo Plážo nebo Crossband. Marek tehdy dal Honzovi vybrat ze složky svých volných textů a vznikla první desítka písniček z jejich společné dílny. Do počátku roku 2018 zkoušela nově vzniklé hity začínající rocková kapela, ale spolupráce na jaře 2018 zanikla přeobsazením kapely a názorovým rozchodem obou autorů.
Honza Kořínek svou činnost na hudební scéně nevzdal a v témže roce se dává dohromady s kytaristou Kamilem Hercíkem a zpěvačkou Maruškou Hladíkovou se záměrem založit trio, orientované na vlastní tvorbu. Honza Kořínek při té příležitosti oprášil některá svá původní díla a autorská repertoár se začal pomalu rozšiřovat. Společné účinkování se pak odehrávalo většinou ve výletní restauraci na Řehačce nebo v hospůdkách v Lysé nad Labem (Na Sídlišti, U Kolína, U Studánky, U Podkovy, aj.). Trio shánělo ke spolupráci basistu a cajonistu, ale nemělo štěstí. Ani snaha najít hráče na sólový nástroj (flétna, saxofon, housle) nebyla korunována úspěchem.
Až v létě 2019 došlo k setkání obou pozdějších spolupracujících autorů – Honzy Kořínka s kontrabasistou a textařem Honzou Bobkem. Počáteční oťukávání bylo v roce 2019 zakončeno vystoupením obou Honzů s částí pěveckého sboru QuantumTet a kytaristou Pavlem při rozsvěcení Vánočního stromu v Jizerním Vtelnu. Repertoár, který byl přizpůsoben adventnímu času – koledy a vánoční skladby – se líbil a spolupráce obou Honzů začala nabírat nový směr. V lednu 2020 zahájilo již kvarteto (oba Honzové, Maruška a Kamil) zkoušení autorského repertoáru, když přišla nabídka hraní na svatbě v Horních Počernicích. V šibeničním termínu zvládla kapela, narychlo doplněná o bubeníka Jirku a saxofonistu Martina, nacvičit základní repertoár z českých i zahraničních hitů posledního půlstoletí. I přes počáteční obavy dopadla svatba výborně. Vzali se :). A díky nadšeně a energicky hrající kapele se svatebčané bavili dlouho do noci.
S novým elánem se kapela pustila do dalšího zkoušení, nadále však bez stálého bubeníka/cajonisty a sólového hráče. Zkoušení přibrzdil nouzový stav, způsobený šířením nemoci Covid-19, kapela se tak několik měsíců nemohla setkávat. Na podzim 2020 se kapela opět začala pravidelně scházet, došlo k personální změně na postu zpěvačky – pracovně vytíženou Marušku vystřídala zpěvačka Míša. Práce na autorském repertoáru úspěšně pokračovala s automatickým bubeníkem a bez sólového nástroje.
Změna k lepšímu nastala koncem roku. Jako vánoční dárek se objevil na scéně talentovaný cajonista Patrik Šlechta a muzika dostala lepší zvuk i pevný rytmus. Přiznejme si, že Patrik je původně dlouholetý kytarista, ale při každé příležitosti do něčeho mlátil, a to včetně kytary, proto byl operativně konvertován do rytmických nástrojů, kde našel nové volné pole působnosti.
Další rok – 2021 – vypadal nadějně. Ke kapele se přidává hráčka na dřevěné dechy Kateřina Tlustá, která ovládá kromě příčné flétny i altsaxofon, tenorsaxofon a klarinet. Kapela rozšířená na sextet získává barevnější zvuk a aranže písniček, stavěné na
vícehlasých vokálech s podporou různých dechových nástrojů, jsou čím dál zajímavější. Kapela potřebuje především zkoušet a sehrávat se. Bohužel díky zhoršující se Covidové situaci byl vyhlášen celostátní „lockdown“ a kapela se opět nemůže setkávat.
Také omezení kulturních akcí, uzavření restaurací, zákazy shromažďování neprospívá rozvoji kapely a sehrávání repertoáru. Po Velikonocích dochází k postupnému rozvolňování a kapela opět zkouší pravidelně, připravuje se a těší se na další působení, hraní v
hospůdkách, na festivalech a akcích. V červnu přichází i druhá zpěvačka Ilona, manželka cajonisty Patrika, která do party okamžitě zapadá.
Období rozvolňování přineslo i další důležitý milník v existenci kapely – výběr stálého jména kapely. Po několika nekonečných večerech plných diskusí a argumentace pro a proti, po brainstormingu s desítkami návrhů a dvou konsensem všech členů téměř
schválených názvů, se ustálil název Koherence, jako pojem souznění, spojitosti a soudržnosti.