Členové kapel jako The Manažers, Hubertovy filcky nebo Přátelé novohradských hor v projektu, který už skoro deset let píše skromnou encyklopedii deathfolku, spiklenecké subkultury, která má silné zázemí především na hranicích Vinohrad a Vršovic a na brněnské periferii.
Michael Ivanovič Kačur, bakalář
Pierre Hibšman, kandidát bakaláře
_________________________________________________________________________
Klenot české neofolkové scény, Kopec Šišek, má kořeny hluboko v devadesátých letech. Vlastně zas tak hluboko ne. Byl rok 1992, v Čechách se začaly objevovat první náznaky neonacismu, a v nemocnici na Motole vylezl z matčina pohlavního orgánu Juda Tadeáš. Od pohledu, vyzrálý, milý, pohledný, vtipný a moudrý chlapec. Neuteklo ani půl roku a z obdobného otvoru, ženy jiné, vylezl i Michale Ivanovič Kačur. O něco méně pohledný, vyzrálý, i všechno ostatní. Tito dva chlapci spolu džemovali už od kočárku. Základem byl Judův tlukot plyšovým medvídkem do bedničky s nářadím, doplňovaný kvalitním bezeslovným vokálem Ivanoviče Kačura.
První krize v jejich nezištném vztahu nastala v mateřské školce, když se oboum šestiletým chlapcům líbila stejná dívka. Kateřina Boháčová, plavovlasá křepelka byla pro oba bohyní a můzou. Jednoho dne, když se procházely jedním z Vinohradských parků, Ivanovič Kačur nenechal svůj milostný život jen tak a promluvil na Judu. Hele tak třeba já si jí vezmu za ženu a ty nám půjdeš za svědka ne? To se ale Judovy samozřejmě nelíbilo. Hele to ne oponoval jednoznačně.
S odchodem ze školky byl tento spor i láska obou chlapců zapomenut(a). Celých devět let se, zřejmě kvůli setrvalé bolesti v duši z nešťastné lásky, oba hoši příliš nestýkali. Nanejvíce při pravidelných Mikulášských show u Judy doma, kde oba vyklepaní až za hrob, přísahali Mikuláši že nádobí mýt budou a slovo hovno už nikdy nevysloví či v dramatickém kroužku kde po celou dobu vévodil I. Kačur se svou imitací Václava Klause, Jany Švandové či tatínka Popelky. Pak jednoho květnového večera, se s kytarou v ruce vraceli oba ze své denní dávky emocí- dramatického kruhu a zastavily před Judovým domem kde se Ivanovič rozhodl dát pár svých oblíbených kusů na farní kytaru. Vršovickou ulicí se tak kromě vytí nešťastných psisek a country hudby z hospody U Bulhara, rozléhal také Michaeličův bujný hlas v písních Xaviera Baumaxi a byl to právě Juda, kdo navrhl na další den schůzku na Petříně za účelem hudebního rozvoje. Noc se přehoupla, nastalo odpoledne. Bylo vedro které by rozpálilo i dědu Mrazíka a Juda čekal se svým protrhlým bongem na Újezdě pod Petřínem, na nespolehlivého Ivanoviče, který měl již hodinu a půl zpoždění. Když přijel, vylezli spolu na kultovní Petřínské místo U víček. Nacházíme se právě v zárodku tvůrčí činnosti Kopce Šišek. Ještě tuto, tedy první zkoušku, vznikla totiž nejhranější píseň měsíce Června na Petřínském kopci Petřínská pohoda a zároveň se uskutečnil první koncert za odéru zeleného listu v partě sympatických a zelený list požívajících mládežníků.
Uběhly tři měsíce a v indiánském týpku č.1 na lovišti kmene Šůva hrál bratr Judy, PYJUS, na rozladěnou kytaru čtyři nejhranější akordy v severozápadní polkouli, načež Michael I.K. začal vokálně džemovat. Ukázalo se co nosí v hlavě a zazpíval text, původně o sobě, který následně svalil na PYJUSE- Michal je zoofil. Z této písně se stal kromě songu Anální abeceda, od jednoho z členů posvátné indiánské velké rady, největší táborový hit a jeho sláva se zaskvěla kdykoliv byl někde byla, tato animální lovestory, zahrána. Kopec Šišek, velmi křehký neofolk, přichází.