Pohřební hranice pro umírající svět (VII.)
Hymnus hladových úst
Píseň prázdných srdcí
Všechno pozřít
Všechno otrávit
A zbytky spálit
Děti věčné potopy
Děti ohnivé bouře
Děti temnoty
Na konci času
Děti pohřebních hranic
Uctívači věčné tmy
Té co je za hvězdami
Té co nás pohltí
Sežere, zvrátí
Spirály kouře
Kráčíme do noci
Letíme do temnoty
Hlava hydry
Černá srdce plná žluči
Plná strachu z
Vlastní neschopnosti
Čepele zatnout
Do krku hydry
Stvůry v nás
Co cení zuby
Co mluví
Hlasem dunících pražců
S páchnoucím dechem
Jako když otevřeš
Osvětimské pece
Stvůry co šeptá
Sobibor, Srebrenice
Se strachem na prsou
S plamenem vyhaslým
Očima netečnýma
Bez paměti, bez slitování
Tomu co křičí
V koutcích našich duší
To co tleská
Když vypravují vlaky
To co jásá
Když vidí popravčí káry
To připravené hodit první kámen
Ty umři dnes a já až zítra
Motlibna národa udavačů
Motlitba národa popravčích sekyr
Pro hořící kříže a temná sklepení
Prsty ukazující sem a tam
Pro národ šibenic
Bolehlav (III.)
V nekonečných zástupech
Mlčenlivého zapomnění
Hlavy ohnuté
Pod tíhou otroctví
Černá půda mlčí
Nevydá svědectví
O časech temných
O časech morových
Pokloň se pelyňku
V půlnočním čase
Zívají hladová ústa
Masových hrobů
Zpívají ostnaté dráty
Písně černých stepí
Na křídlech bolehlavu
Až k zapomnění
Hlad vlčí svírá
Útroby země bohaté
Země zasněné
Černý vítr zpívá a
Xylofony žeber hrají
Melodii hladových časů
Časů morových
Časů morových
Na polích úrodných
Sejeme beznaděj
Na polích kostěných
Sklízíme slávu