mraky plynou.. voda tece...
jeste visi vlajky vlajici, skryte predstavujici
porce. jez pretaty jsou mecem..
tisice rozdilu.. krat stovky vlajek..
vlaje ve vetru jakoby, jen jedina je..
pak na miste ktere davno bylo rajem., tolik.. tolik zmatenych hleda.
hleda a nevidi co nema ani jak..
kdyz beton svira srdce.. a zrak zatemni jak mrak...
je to pekny? to ze zda se.. slunce vychazet tu zase??
kdyz prazdny a zniceny clovek vnitrne rozpolceny musi zakrvaveny se dale trmacet?
trmacet do tech dalek, kde nevidi co ceka jej..
jen ruda cesta od krve a zapach co vede k cili.
k cili. jen pres hlavy tech co by radi jen zili..
lzivy zavoj napovi co skryvava se pod rouskou..
ze neni to cista tvar.. ale demoni co kousou..
co kousou primo do nitra tam kde nejvic boli to..
a ze vyuziji srdce, lasky, hodnot, znehodni to..
..no ptam se tedkom ja vas, co spojuje dnes lidstvo?
jestli jen tisice propasti kdyz v jedno ted spojim to??..
jestli lidskost uz mrtva je? a sed dobro zabila??
jestli jen ja vidim upadek jez roste jak bylina?..
co roste jak bylina.. jenomze skoro do oblak...
vzdyt uz davno bylo pozde.. je cas zastavit ten vlak
ten vlak jez zene nas, skrz materialno do nicoty..
co pohltil nase zivoty do zavoje temnoty kde labyrinty nemaj konce ani zacatku..
kde vsichni jsou jak stroje jenom cenovku a sup k pultum..
je ono snad uplne jedno ze je zivot zivy??
kdo se divi, ze se divim? vzdyt mam city.. ze sem jiny??
diky.. toho vazim si uprimne jelikoz je bolest procitnout,
ale.. nejvetsi tma skryva se ve tme.
hradby sou stale vyssi.. svobodny se clovek rodi., ale ta prava svoboda lezi na zemi v kaluzi po ktere slapou, kdyz ji nevidi a po ni jdou, jako sqauty ktere mizi.. hodnoty stale borti se jako moderni rodina a par tech nostalgicteji zalozenych jez oci
nezavira na umeni pravé vzpomina...