Někde Opodál ambient-folk / Praha

Už nebylo nás příliš mnoho
plameny pokryly tvoji tvář
než tři postavy se rozestoupily nechaly tě projít

první tě objala měla tě ráda
druhá se hrůzou třásla
poslední jen tak stála

vzali tě s sebou kráčíte spolu

kam jen ti lidé jdou?
kam kráčí krajinou
už vidíš je?
už?

Smysl noční řeky
a já pořád kde jsi

Stíny větví stromů
a já nevím komu

tiché kroky ze tmy
němý přítel řekl mi

jdu sám pěšky domů

Cestou dál přes údolí
je třeba jít
za roklinou hlubokou
zapomenout

nový den,
nový sen za obzorem

A za sluncem pak dál vychází
muž co zdá se nic mu neschází
místo skutků jediné doznání
místo slov zbýva jen pokání

Odlétá, rozkvétá