Nekonečnej Konečník - O kapele | Bandzone.cz

Nekonečnej Konečník punk-klezmer / Sedlčany

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Nemám Péro (live at Příčovy, 2016)
    Nezařazeno
  • Protest song 1413 ft. Jan Hus (live at Příčovy, 2016)
    Nezařazeno
  • Artritida (live at Příčovy, 2016)
    Nezařazeno
  • Indiáni (live at Příčovy, 2016)
    Nezařazeno
  • Tapír (live at Příčovy, 2016)
    Nezařazeno
  • Myslivec (Příčovy live, 2015)
    Nezařazeno
  • Lednice (Příčovy live, 2015)
    Nezařazeno
  • Štěně (Příčovy live, 2015)
    Nezařazeno

Členové skupiny

Nástrojové obsazení: Kytara, Zpěv, Doprovodný zpěv, Violoncello
Nástrojové obsazení: Baskytara, Harfa, Doprovodný zpěv, Beatbox
Nástrojové obsazení: Bicí, Cajon, Mrdanga
Nástrojové obsazení: Bonga

Kontakty a odkazy

Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou. CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.

Dodatečné info

Nenechte se mýlit tím, co je v psáno v hlavičce našeho bandzone profilu. Kapela nehraje Klezmer. Jen jsme si při zakládání mysleli, že je Klezmer to dobré jídlo z KFC a chtěli jsme, aby každý věděl, že ho máme rádi. Nakonec jsme ale zjistili, že to jídlo se jmenuje twister.

Jinak nemáme s judaismem nic společného.

Teda až na obřízku.

Bio a historie

 Kapela Nekonečnej Konečník byla založena roku 1965 čtyrmi přibližně dvacetiletými muzikanty. Zanedlouho po svém založení se dočkala prvních kladných ohlasů a do roku a do dne již byla znamá od Aše až po Podkarpatskou Rus. Jejich koncerty trhaly rekordy v návštěvnosti, fanynky (leckdy i fanoušci) při nich omdlévaly nadšením. Bohužel se však brzy dostali do konflitku s tehdejším režimem. První neshody nastaly na konci roku 1966, kdy členové Nekončnýho Konečníku (dále již jen NK) odmítli oslovovat své fanoušky "Soudruzi a Soudružky!" To ovšem ještě prošlo. Zcela zásadní však byla událost z 26. března 1967. Tehdy, během koncertu v pražské Lucerně, prohlásil zpěvák NK, že: "Máma Tondy Novotnýho (tehdejší Čs. president) neumí plavat." Antonín Novotný se z této urážky na cti své rodiny nikdy nevzpamatoval a hned za dva dny po této události kvůli naprostému psychickému zničení odstoupil z úřadu. Pro členy NK však započaly krušné časy. Soudce Karel Trudák je odsoudil k 15 letům v kládě nepodmíněně. Ti ovšem nepropadli trudomyslnosti, vytvořili z vláken ze svých zubních kartáčků provaz po kterém utekli z Pankrácké věznice a následně opustili vlast. O tom, jak ze země utekli dodnes kolují legendy. Ta nejznámější (a nejpravděpodobnější) praví, že ulétli všichni čtyři na jednom rogalu. Nikdo z nich však neměl s řízením tohoto stroje nejmenší zkušenosti, takže pouze oblétli celou zeměkouli jednou dokola a poté přistáli kousek jihozápadně od Jindřichova Hradce. Naštěstí zde měl dům pan Budil, majitel první trampolíny na území Československa. Naši, na inkriminovanou trampolínu dopadnuvší hrdinové se od ní odrazili a protože vál příznívý vítr, doplachtili až do Západního Německa. Jejich dopad zmírnilo měkké tělo, jehož majitel byl později indentifikován jako Adolf Hitler (akorát se o tom moc nemluví, protože smrt sebevraždou je přece daleko vhodnější pro takového "velikána", ne?).

 Naši nelegální, ale přijatí (no není to krásý příběh?) imigranti se usadili ve Velké Británii. Jelikož je IQ všech členů NK vyšší jak 172, naučili se plynně anglicky během dvou měsíců a ihned začali tvořit novou hudbu. V roce 1970 se jejich tvorba dostala do rukou členům the Beatles. Ti po poslechnutí nahrávek raději ukončili činnost, protože se báli veřejného ponížení.

 Po dobytí Anglické hitparády však přišly neshody. Kapela ukončila činnost, protože se jejich kytaristovy ztratila z balíčku, který měl ve zkušebně, jedna miňonka. Jak později řekli na tiskové konferenci: "Nemá cenu dál pokračovat ve společném hraní, když už si nemůžeme důvěřovat". Dodnes se nezjistilo, kdo miňonku odcizil...

 V této pauze, trvající od roku 1973 až do roku 1985 se každý z členů věnoval něčemu jinému.

Bubeník se rozhodl přejít Himaláje pouze v neoprénu. Ten se mu ovšem, při sestupu z hory Šiša Pangma roztrhl, a tak musel ulovit Yettiho, v jehož kožichu dobrodružnou výpravu dokončil. Jak se později ukázalo, byl inkriminovaný Yetti posledním samcem svého druhu, takže bicista vlastně vyhubil Sněžné lidi pomeči.

 Kytarista začal radit kapelám, jak hrát.  Prvně řekl členům Ramones, že jejich skladby jsou příliš pomalé a složité. Ramones jeho rady poslechli a vlastně tak vytvořili punk. Dále skládal písně pro Led Zeppelin. Po jedné zdařilé pitce s jejich členy se však už John Bonham neprobudil, což kytaristu NK zcela zdrtilo. Odebral se do hor, kde čtyry roky poustevničil. Po čtyrech letech života v osamění se však vrátil, protože si vzpomněl, že vlastně doma při odchodu nechal puštěnou rychlovarnou konvici.

 Basák se rozhodl, že obepluje svět na sudu od piva. Vyrazil z Lisabonu a málem se tam i vrátil, ale když míjel kanárské ostrovy, foukl mu protivítr a zahnal ho zpět k mysu Dobré naděje. To basáka namíchlo, takže se rozhodl jít pěšky. Stejně už se mu dělaly z vody vrásky. Sud ovšem nesl s sebou, protože za něj při vyplutí v Lisabonu složil zálohu v přepočtu 1000 Kč. Takže se nakonec nestal prvním člověkem, který obeplul zemi na sudu od piva, ale prvním člověkem, který se dostal kolem zeměkoule a měl přitom stále u sebe sud od piva.

 Zpěvák se stal profesionálním lovcem dikobrazů. Za tímto účelem se přestěhoval do Maroka, kde zcela zdecimoval dikobrazí populaci, takže je zde v současné době prakticky nemožné nějakého dikobaza zahlédnout. To ovšem popudilo místní obyvatele, kteří považovali dikobrazy za bohy. Zpěvák je ovšem, s pomocí kopí vyrobeného z ostnů ulovených dikobrazů, přesvědčil, že bůh není dikobraz, nýbrž on. Takže se stal vládcem Maroka. U moci byl do roku 1984. Pak se jí vzdal, protože už ho nebavilo jíst stále tažin, a v Maroku nic jiného k jídlu nebylo.

 Na konci roku 1984 se tedy členové NK opět sešli a rozhodli se pokračovat v hudební kariéře. Svůj první koncert se rozhodli udělat v Moskvě - jejich zločin z roku 1967 jim byl již odpuštěn. Na koncertě (který proběhl 10. března 1985) se ovšem udála tragická věc. Po úspěšném dohrání setu se na pódium dostavil Konstantin Ustinovič Černěnko (tehdejší vládce SSSR),  který nesmírně toužil po fotce s onou legendární kapelou. Při chůzi po stagi mu ale podjeli nohy po rozlité coca-cole, kterou v průběhu koncertu ucucával kytarista (který si jí přivezl z VB). Černěnko byl na místě mrtev. Všem členům byl obnovem trest v kládě, tentokrát za vraždu nejvyššího představitele Sovětského svazu a za konzumaci kapitalistického nápoje. Členové NK se opět zachovali duchapřítomně. Provaz ve vězení tentokrát vytvořili z pavoučích sítí (v Rusku kartáčky na zuby nejsou - jediná správná cesta je čistit si chrup konzumací vodky). Rogalo sice nebylo na blízku, z Moskevské ZOO však nebyl problém odcizit stádo sobů, kteří naše hrdiny dovezli na dalekou Sibiř. Zde všichni čtyři přežívali v kožešině z Yettiho, kterou bubeník nesundal, co se vrátil z přechodu Himaláje (kromě 21. října 1983, kdy fotil hanbatý kalendář). Nikdo přesně neví, co se celých dlouhých 25 let dělo. Když byli ovšem na konci roku 2010 objeveni polární výpravou, byli z nich staří lidé s podlomeným zdravím. Oni sami se o tomto období nechtějí bavit ("když s někým strávíte 25 let na Sibiři, děláte nějaké věci, na které pak nejste pyšní. Nechceme se k tomuto období vyjadřovat.") Odpověď na otázku, proč se nevrátili do civilizace je ovšem prostá: "Utekli nám sobi."

 Po svém osvobození se všichni čtyři vrátili do ČR. Zde se pokoušeli obnovit svou hudební kariéru, po chvíli ovšem zjistili, že jim při zpěvu vylétávají zubní protézy. Tato skutečnost je zcela demotivovala a rozhodli se opět ukončit svou kariéru.

 Dál žili jako spokojení důchodci. Tedy až do počátku roku 2015, kdy se všichni společně rozhodli jet na poznávací zájezd do Černobylu ("celý zájezd jen za 250 Kč - no neber to!"). Po příjezdu na místo se ovšem dozvěděli, že pohled na pozůstatky elektrárny je možný pouze z okna, a to z důvodu vysoké radiace. A u toho okna se roztáhnou žaluzie pouze pokud si každý z účastníků zakoupí sadu hrnců různých velikostí a tvarů za pouhopouhých 32 000 Kč. Bývalí členové NK odmítli tuto sumu uhradit (hlavně z toho důvodu, že žádný z nich touto sumou nedisponoval). Na to zareagovali prodejci velmi hrubě - psychickým násilím! Pohrozili starcům, že jestli nenakoupí, pozabíjí všechny herce ztvárňující výrazné role v seriálu Ulice. To byla pro autobus plný sedmdesátníků velmi silná páka. Naše hrdiny se však Šmejdům přesvědčit nepodařilo. Rozhodli se pro útěk.  Ze svých invalidních vozíků vytvořili improvizovanou vozovou hradbu a francouzskými holemi se jali být podloudné prodejce. Takto si proklestili cestu až k východu. Po uniknutí se schovali v lese, kde se rozhodli strávit noc. Po probuzení na ně však čekalo milé překvapení. Díky radiaci se jim vrátila jejich podoba a energie (libido též) z období, kdy jim bylo patnáct let.

 Tato skutečnost je motivovala k znovuobnovení své činnosti. Nekonečnej Konečník začal opět vystupovat v červnu roku 2015 a již brzy se mu vrátí jeho zašlá sláva!

Něco málo o členech:

Vojta Süsser: Baskytara. Tento pohledný a energický mladý muž žije na svém panství ve Štětkovicích. Jeho oblíbenými činnostmi jsou: lukostřelba, lov zajíců a četba knih od Rosamunde Pilcher. Nafotil kolekci žhavých fotografií pro časopis Playgirl, které byly později vyhlášeny fotografiemi roku 2016. Vedle hudby se živí také dabingem: svůj hlas propůjčuje např. Bruci Willisovi nebo Sylvesteru Stallonovi.

Dominik Sosnovec: Kytara. Na první pohled drsňák, mlátička a ranař. Ve svém jádru však skrývá neuvěřitelné množství lásky, něhy a pokory. Bydlí v Nedrahovicích, vesničce nedaleko Sedlčan, kde mu již v jeho mladém věku (17 let) bylo uděleno čestné občanství a před obecním úřadem má pamětní desku. To vše za jeho hudební genialitu. Jeho oblíbeným jídlem je pizza nebo kebab (rád se nechává zvát), má rád mladé a milé slečny, a nebojí se ani jízdy na koni. Občas si přivydělává jako prodavač hot dogů u východu z metra na Smíchově.

Matyáš Počepický: Zpěv. Matyáš je jedináček a taky se tak chová. Například: na každý týden nového otroka (ty staré předhazuje každé pondělí své smečce šavlozubých pískomilů). Nicméně je zřejmě nejodvážnějším člověkem na Sedlčansku. Proslul především tím, že bez cizí pomoci zabil tři pavouky, kteří okupovali sklepní kóji paní Procházkové a nechtěli ji vydat. Ve volných chvílích se věnuje krocení divokých koní, lovu dikobrazů nebo pěstování okrasných druhů brambor. Přivydělává si jako model při výrobě sexuálních hraček (a ne, modelem není jeho obličej).

Tomáš Kymla: Bicí. Jediný člen kapely, který má cit pro rytmus. Nebo se tak alespoň tváří. Mimo jiné vášnivý výrobce sirek a degustátor kyselých okurek. Když zrovna nehraje hru CS:GO (ta je jeho oblíbená), tak se rád mazlí se svým přerostlým slepýšem, kterého si přivezl z Černobylu. Již zmiňovaný slepýš prý podle legendy vždy vleze do kopáku, a při zkouškách NK vyhlíží svou oběť v řadách členů kapely. Z toho vyplývá, že je jen otázkou času, kdy někdo z nich zemře, a proto vám radíme... Choďte na naše koncerty! Váš první může být i váš (i náš) poslední.