Jiskru a říz jako budějický pivo,
romantiku jako slunce co jde večer spát do šumavských lesů,
pohodu jako letní den na karibské pláži –
- vše najednou, poctivě protlačené přes ukulele, basu, cajon, pozoun a saxofon
přináší pouze Never Been 2 Jamaica / ukulele rasta-folk z Budějic
Stalo se to na Vánoce 2011. Filip rozbalil balíček a vykouklo na něj první sopránové ukulele. Žádnej úchvatnej nástroj pro koncertní použití, ale pro první krůčky ideální věc. Po hodinách dřiny a odříkání se Filip naučil svůj první a nutno podtknout pro ukulele hráče naprosto zásadní akord - C dur. Je to akord zapeklitý jen co je pravda a ne každý jej zvládne. Staří ukulele mistři jej dokonce nazývají "zapeklité C". Jen pro představu jedná se o jeden prst položený na 3. pražci struny A. Jak říkám, masakr!
Pak už to šlo ráz na ráz. První čundr a první fanoušci v kempu pod Dívčákem. Tehdy někdy si začal s nápadem ukulele hry zahrávat i Honza. Moc dobře věděl do čeho jde a že to nebude sranda a že dokonce možná nějaký ten šedivý vlas na hlavě přibude (jestli tedy ještě zbyl nějaký tmavý, který by mohl barvu změnit). Nicméně nakonec se tak stalo a v červnu 2012 dostává Honza darem své první ukulele. Je to již fajnový nástroj německého původu (rozuměj ten co jej na e-bay prodával byl z Německa). Nedlouho na to přichází další čundr, tentokrát po Českém Švýcarsku, a někdy od této doby dá se datovat vznik kapely Never Been 2 Jamaica. Na tomto čundru například vzniká motiv jedné ze zásadních skladech (zásadních skladeb je přesně tolik kolik je našich vlastních skladeb - to jen taková zajímavost) a sice píseň Highlow.
Kapela pak nesčetněkrát vystupuje na různých místech a před různým publikem. Vypíchnout bychom chtěli například vlakové kupé cestou z Českého Švýcarska, vlaková ulička cestou do Dolního Dvořiště, několik kempů různě po republice apod.
Pak nám začíná docházet, že by to chtělo něco, co náš repertoár pěkně usadí a dá mu šťávu. Kapela tedy pořádá konkurs na basáka. Bylo narváno jen co je pravda. Nakonec po dlouhém rozhodování získává tento prestižní post David. Je to basák ošlehaný dlouhými roky koncertování - jako kytarista :) Zapadá tak krásně do našeho scenáře, kdy hráči nemají žádné předchozí zkušenosti s daným typem nástroje.
Jako poslední (pořadím, nikoliv významem) se přidává strejda Želva. Pochopitelně, že si cajón kupuje a začíná na něj hrát teprve, když vidí prázdné místo v naší rytmice. Želvák je také muzikant ostřílený koncertováním (a také jako kytarista) a jelikož má pro strach uděláno, cajón mu přichází poštou asi 14 dní před plánovaným vystoupením ve Slavii. Zvládá jej s přehledem!
V současnosti jezdíme ze štace na štaci a budeme rádi, když vás někde uvidíme!
Honzezz