Troufalá pokora, tichá radost. Primitivní tance mezi nocí a dnem...
- Někdy v únoru 2011 si Z po letech všemožného aktivního i pasivního motání kolem muziky řekl, že možná uzrál čas zkusit cosi vyloženě dle svého gusta. Jako spřízněné duše s předpokladem (s)ladění formy a obsahu oslovil Otu a Břeťu.
- Startovací představa je underground v undergroundu. Cosi totálně mimo klasického fungování podobných sestav na akcích k pivu a párku plus označení stylu, které zase spolehlivě vytočí většinu klubového publika. Akustický pop, jednoduché aranže, hodně o textech (českých, vlastních - a převzaté poezii).
- Sestava ve třech funguje hodně produktivně: v podstatě co zkouška, to nová věc.
- Přitom průběžně (a dlouho a neúspěšně) sháníme poslední kousek do sestavy, mírně netradičně basující (a v ideálním případě zpívající) prvek: cello, viola, akordeon…
- Od jara 2011 do konce léta 2012 jsme se potkali postupně se třemi děvčaty (Táňa, Jana, opakovaně Jitka). Po holkách zbyly věci vyloženě do babské huby.
- Koncem roku 2012 se tak nějak už nevyhnutelně přidává Pavla. Kapka vzruchu mezi suchary.
- 23. 2. 2013: sestava si odbývá veřejnou premiéru v hodonínském klubu Nautilus. Společné představy a nenápadná manipulace kapelníkova vyústí hned premiérově v příjemný večírek. Určitě též díky pohodovým a normálním Daniel and the Moravians a kapele Dextreat.
- V dubnu 2013 kapela konečně v rámci žádaného spouští u přátel na Bandzone první webovou prezentaci. Pár fotek a slov. Nahrávky zatím nehodláme pořizovat jiné než průběžné zkouškové na příruční Zoom H4.
- Po první průběžné stabilizaci a požehnání jeho a jeho stávající (a nám blízké) Potkaní sezóny začíná další fáze: Adam a jeho malující basa. PB zaplať!
- S Adamem jsme ale stihli dát jen jedno živé hraní: Literární večer na lužické Cihelně (12.7.13 - povedený večer, technicky i pocitově). Vzhledem k jeho povinnostem jiným, osobním i profesním, dal nakonec přednost plné realizaci jen v mateřské Potkaní sezoně.
- 7.12.13 jsme se přesto poprvé zavřeli na den do studia (Paradox, Hodonín), abychom s pomocí studiového mistra Radka Miklicy (včetně jeho baskytary) popáchali nějaký ten první slušný záznam pro další práci.