NOISEBURGER Světlo a Jáma 2014 komplet demo
30 měsíců, 13 básní, 12 skladeb, 38 minut... v jednom bloku
... pracovní verze skladeb, které vznikaly v období od října 2011 do května 2014 ve spolupráci s básníkem Honzou Šimkem jako základ k plánovanému albu. Předčasný Jenův odchod 7.6.2014 už nám, bohužel, neumožnil dotáhnout věci společně do konce, o což se v budoucnu pokusím a bylo to i Honzovo přání.
V této fázi jsem se rozhodl o zveřejnění nahrávek spíše jako archivního dokumentu a z vnitřní potřeby uzavřít jednu kapitolu.
Protože mi v tomto celku jde o udržení určitého konceptu daného pořadím skladeb, včetně zatím nedokončených "Nejistota věčná" a "Dvě dlaně", stáhnul jsem dočasně z profilu kapely všechny dosud zveřejněné věci.
Celé demo jako zip soubor, obsahující jednotlivé kousky v mp3 - 256kbps, info a textovou přílohu, je ke stažení zde
...případně zašlu jako CD audio z WAV - kontakt přes zprávy či mail
texty: Jan Šimek ze sbírek "Do exitu netvora" a "Prázdná sláma"
hudba, kytary, baskytara, sampler, zpěv : Josef "peppis" Noise Burger
nahráváno průběžně doma pomocí Audacity včetně mixu a úpravy zvuku v období od října 2011 do června 2014 ve Starých Křečanech, Krásné Lípě a ve Šluknově.
1 Zdání dobra (2011) 3:14
2 Kdyby bylo víc vran (2012) 2:44
3 Amen (2012) 2:22
4 Zakopneš o vlastní rodinu (2012) 3:08
5 Předvánoční litanie duchovně infikovaného deprivanta (2011) 3:19
6 Všude je levá a všude je pravá (2013) 3:20
7 A tak se probudil (2013) Káťa remix 2:00
8 Nejistota věčná (2014) 1:52
9 Už mě to chce setnout (2011) 3:11
10 Světlo a jáma & Vítr svítí (2013) 7:53
11 Do exitu Netvora (2012) 3:05
12 Dvě dlaně (2014) 2:02
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ZDÁNÍ DOBRA
To usměvavé zdání dobra
je kobra
To poslušné šlapání oveček
na porážky kopeček
Až vztyčí se nám naše údy
na oprátce ... do záhuby
Až vyhřeznou vnitřnosti
naší tupé radosti
Kdo neví, že je ve vězení
ten zuby do úsměvu cení
plesnivé výsosti
--------------------------------------------------------------------------------------------
KDYBY BYLO VÍC VRAN
Javor, akát, bezinka a škumpa
společnost je morální žumpa
Kdo se dotkne nutnosti rozhodnutí
volí zlodějinu a nebo zblbnutí
A těch pár málo na svejch nohou
plácaj se jak vrány zimní oblohou
A v jejich drahách obrys
Drahokam
by moh' bejt zákonem
kdyby bylo víc vran
--------------------------------------------------------------------------------------------
AMEN
Jak dlouho Bože
ještě na nože?
Jen na píď prostoru
a zvednu závoru
Stvořil jsi Stvoření
tak proč v něm cepením?
Proč na skvostný duše
zíráš jen hluše?
Co z nich chceš vymačkat
když už jsou jak sračka?
Jestli je vodrovnáš
tak škoda i hovna
Jen na píď prostoru
v tomdletom horroru
jasná je levačka
AMEN
--------------------------------------------------------------------------------------------
ZAKOPNEŠ O VLASTNÍ RODINU
Zakopneš o vlastní rodinu
tvá krev tě vězní v miminu
a nikdo vlastně nechápe
co ti schází parchante
budu tančit na vašich hrobech
tance díkůvzdání
za to že masky iluze
tlejou do pokání
neplivu na svatý ostatky neboť je mi to jedno
skutečná úcta se vysává televizní bednou
planetě vládne jenom kšeft ten kdyby ukřižovat
tak duší začne věčnej dech zas klidně pohybovat
co je to za zvrácenej čas
co za nemoc to je
jež hnízdí v lebkách našich
jak závoj závoje
zakopneš o vlastní rodinu
jako když šlápneš na minu
krev není voda
tak ducha amputovat?
neplivu na svatý ostatky neboť je mi to jedno
skutečná úcta se vysává televizní bednou
planetě vládne jenom kšeft ten kdyby ukřižovat
tak duší začne věčnej dech zas klidně pohybovat
... tak ducha amputovat?
--------------------------------------------------------------------------------------------
PŘEDVÁNOČNÍ LITANIE DUCHOVNĚ INFIKOVANÉHO DEPRIVANTA
Jó před zimním slunovratem
háže mašle na kanape
podřezává větve pod sebou
Bloudí v mlhách, sotva leze
překročil snad všechny meze
pak mu někam nohy ujedou
Má i přes den noční můry
v noci na něj hrozej shůry
sousedi ho drbou za rohem
Vytřeštěným okem zírá
jak ho polyká černá díra
výklad kladu je mu záporem
Má to chlapec spočítaný
žádnej oblouk, samý hrany
všechno jasný čvachtá někam pryč
Rozkládá se každá jistá
už tu pro něj není místa
na hřišti už pro něj nezbyl míč
Jó, před zimním slunovratem
jak umrlec šmajdá blátem
šišlá si a brblá, naříká ...
Bláznivě se tomu směje
že se dostal do prdele
že je out, že neví kudy kam
ALE!
... jak se nad hypermarketem
rozsvítí veliká elektrická
betlémská Hvězda
a z repráků začnou hrát
Rolničky...
zjistí, že se mu to zdá
a odhodí šťastně berličky
--------------------------------------------------------------------------------------------
VŠUDE JE LEVÁ A VŠUDE JE PRAVÁ
Všude je levá a všude je pravá
Světlo má stín a ten se mu vzdává
A ten se mu vzdává a přece se kroutí
Jako had chycenej do koše z proutí
I když se kroutí tak jednou se ztulí
A v hlubokym snu svym potká se s Vůlí
Potká se s Vůlí která ho změní
Chrisos je Christos a jinak to není ...
--------------------------------------------------------------------------------------------
A TAK SE PROBUDIL
A tak se probudil ze snu o lásce
a zas se spokojeně houpe v oprátce
konec konců
v tom se nejlíp bydlí
vědět
že svět nám dávno podkop židli ...
--------------------------------------------------------------------------------------------
NEJISTOTA VĚČNÁ
Nejistoto věčná ty jsi prima slečna
a i ten tvůj brácha strach
Ten má teda gule s ním jdu do vrtule
když mě drtí až na prach
Je tam ještě s váma tetička s váhama
ta má pohled netečnej
I kdybych se přetrh porád budu lotr
budu gauner nevděčnej
Nejistoto věčná ty jsi výjimečná
není druhej takovej
Co vím, to mi vemeš, světem porád meleš
a já se plácám na vodě
Už se na to vyto, vzdávám každý "vím to"
a jdu dál jak divokej
Nejistota sama motá mi nohama
a svět je náhle čarovnej
Obyčejný hloží najednou je Boží
všední den je jako sen
Žil jsem jako slepej vopruz mnohaletej
kdy jsem myslel že "něco" jsem
Nejistoto věčná ty jsi moje slečna
žvejkám ti tu básničku
Že jsi mě z tý pózy starýho neurózy
vytáhla na cestičku
--------------------------------------------------------------------------------------------
UŽ MĚ TO CHCE SETNOUT
už mě to chce setnout
zakroutit mi krkem
že nešlapu značky
divadelních prken
v zákulisí hledám
potmě hvězdu ranní
pak zas ve hledišti
nedám na pokání
už mě to chce setnout
roztrhat jak zvíře
že se nechci modlit
k neznámýmu v díře
že mám raděj ducha
co se láska zove
a kterýmu z rukou
jen bdělý oko zobe
až ten přijde na svět
až bludnej kořen vyvrátí
pak se pozná teprv
kdo tahá opratí
--------------------------------------------------------------------------------------------
SVĚTLO A JÁMA & VÍTR SVÍTÍ
Tak je to s náma
Světlo a Jáma v každym se sráží
pravda a fáma
a mezitím brána až z toho mrazí
rohatej anděl
otrockej úděl, nevinná tvář
to je ta panna
co každej den z rána ti převrací snář
_
Ref:
Vítr svítí a světlo fouká
voda stojí a kámen teče
nech nás dojít tam kde kouká
ten co spojí všechny meče
_
proč mě to bolí
když sypou mi soli do duše ran?
měl bych se smát
když už tolikrát zažil jsem pád
_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
_
proč mě to bolí
když sypou mi soli do duše ran?
měl bych se smát
když už tolikrát zažil jsem pád
až ve chvíli třetí
kdy duše má letí do jiný strany
volně se dýchá
tam kde neštěkaj všechny ty tlamy
_
Ref:
Vítr svítí a světlo fouká
voda stojí a kámen teče
nech nás dojít tam kde kouká
ten co spojí všechny meče
_
tak je to s náma
od malička sami se sudičkou němou
ta kurva je dáma
se dotočí závit a zůstanem sami
sami sebou...
_
Vítr svítí a světlo fouká
voda stojí a kámen teče
nech nás dojít tam kde kouká
ten co spojí všechny meče
--------------------------------------------------------------------------------------------
DO EXITU NETVORA
Do exitu netvora
světlo tě vyková
Jinak v tom chaosu
napadáš na kosu
Ve všech jeho vírech
obstojíš mírem
Poslední slova
procedí vdova
Procedí přes zuby
lásky a záhuby
Na rezivý skobě
svíjí se naše paluby
--------------------------------------------------------------------------------------------
DVĚ DLANĚ
V jedné dlani máš selenit
a v druhé lapis lazuli
tohle mi Lásko nedělej
neudržím tu vrtuli
Propadám se bez hlesu
na kraj moře na dno útesu
Obrátila se klenba nebeská
bohové tečou z poháru
jak žvejka táhne se groteska
až na konec astrálu
prý dobrého je pomálu
však sílu má jak hrom
--------------------------------------------------------------------------------------------
ze sbírek Jana Šimka "Do exitu netvora"(2011) a "Prázdná sláma"(2014)
P.S. Drobné úpravy v textech byly provedeny se souhlasem autora
Díky za vše, Jene!
