Nakonec jsem ten blog přece jen rozjel.
Začal jsem s odhodláním psát jenom občas, ale pravidelně, a jen o věcech, které stojí za řeč. Nebude jen o hudbě, ale o všem možném, co považuju za zajímavé a důležité, tj.taky o výtvarném umění, hrách, filozofii, Frankfurtu, duši, stromech, vaření, snech, politice, atd., a to vše se spoustou poučných i komických příhod o konkrétních lidech, které odjakživa velmi rád shromažďuju a otravně často vytahuju. Zvláštní místo bude patřit úvahám o procesu tvoření, ve vztahu jak ke zde vystaveným nahrávkám, tak k animaci, kterou se živím, i malování, kterým se intenzivně zabývám ve volném čase.
Byl bych rád, kdyby se tam občas rozjely upřímné, necenzurované výměny názorů, ve kterých jedině si lidi můžou vyjasňovat a zpřesňovat vlastní postoje. Proto uvítám příspěvky obzvláště potížistů, obrazoborců, cyniků, skeptiků, defraudantů, flagelantů, querulantů, qwertyho a podobných recidivistů. Jediné pravidlo, jehož dodržování bych ocenil, jsem vetkl do názvu blogu: Nejdřív mysli, a až pak žvaň.
http://mysliazvan.blogspot.com/
První příspěvek obsahuje video a související příběh. Koho příběhy nezajímají, může si posloužit aspoň videem. Jde o cover Alice in Chains.
"Temná noc duše" je název pozoruhodné knihy, pojednávající o úzkostech horníků při sestupech do hloubek, a aviatiků, při letech do výšek.