Neočekáván dravec vstoupil na oblohu.
Ač nerozeznán, stoupá vzhůru do oblak,
zatímco šelmy vracejí se z lovu
a pod hradbami bloudí mladý vlkodlak.
Je ticho, stromy mlčí jako kat,
málokdo tuší, oč tu vlastně běží,
a vy jste večer odmítla jít spát,
zavřeli vás do jedné z hradních věží.
Nevyjasněný obzor v tuto denní dobu?
Váš rozespalý výraz chtěl bych zachovat
a zeptat se, zda dostojíte slovu,
až před úsvitem budeme se milovat
a nezván vstoupí opeřený had,
aby vás zbavil těla, jež tu leží,
pak propustí vás do mé říše snad
tříhlavý pes, jenž její brány střeží.
Xochiquetzal, opeřená květina
Za vaši lásku patří vám mé díky,
prošli jsme branou, nepoznali nás.
Jen pro vás zrají otrávené fíky.
Teď ruku v ruce překročíme hráz,
kterou bůh vztyčil mezi mne a vás.
Kdo hledá chrám, ten najde obchodníky.
Kdo hledá chrám, ten najde obchodníky.
Kdo vydá duši světu napospas?
Okuste jedu nebojte se dýky,
zaměňte osud, překonejte čas.
Mlčte, ať nikdo nepozná váš hlas!
Za vaši lásku patří vám mé díky.
Teoyaomiqui, bůh mrtvých válečníků
Snad nakonec najdeme klenoty zázraků.
Nad nezměněný obzor teď vystupuje páv
podoben hvězdě, tmě, otci a přízraku.
A nad vodami krouží váš lišaj smrtihlav.
Ve vašich očích vidím stopy uhlíku.
Ve vlasech máte tmavé květy rulíku.
Až v Ráji se sejdeme na místě prokletí.
Tam jablko vám podá můj opeřený had.
S plamenným mečem k nám z věčnosti přiletí
sám stvořitelův posel, pak budem pouze spát.
Jen vám je krása toho činu zjevena.
Co pro vás vlastně tento vesmír znamená?
