Quetzalcoatl - Novinky | Bandzone.cz

Quetzalcoatl folk-acoustic / Opava

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Píseň o cestě k pokladu
    Opuštěná města ostrovních států
  • Pobřežní státy
    Opuštěná města ostrovních států
  • Žeň písečného hada v polích
    Opuštěná města ostrovních států
  • Závazky vyšší aritokracie
    Opuštěná města ostrovních států
  • Bohyně lovu
    Opuštěná města ostrovních států
  • Hvězda betlémská
    Opuštěná města ostrovních států
  • Píseň o narození mesiáše, vykupitele trpícího lidstva
    Opuštěná města ostrovních států
  • Malba tuší a štětcem
    Opuštěná města ostrovních států
  • Znamení v němž lze dojít vítězství
    Opuštěná města ostrovních států
  • Quetzalcoatlův návrat
    Opuštěná města ostrovních států
  • Barevné skvrny
    Opuštěná města ostrovních států

Žeň písečného hada v polích

Pavouka

rozfouká

do kouta

a to jsem já.

 

Příznivá

znamení

pozmění.

To se jen zdá.

 

Tichá je noc a hlučný je den,

ulice plné nezvaných lidí.

Málokdo vidí, o kolik je

podveden.

 

Rozloží

oblázky

do písku

v znamení zla.

 

Stočená

na zemi

vyčkává,

až přijde tma.

 

Jedový zub se zakousl tam,

kde praskla modrá, klikatá žilka.

Je to jen chvilka, pak vystoupíš

ke hvězdám.

 

Nemysli na noc, když je noc,

nemysli na svět, když svět není.

Nevolej nebesa na pomoc,

nehledej v nich žádné vysvětlení.

 

Nepřej si poznat smích a pláč

té, která sťala tenká stébla.

I s dobrou kartou jsi špatný hráč.

To je ta žena, která tě svedla.

Pobřežní státy

Jak černá perla leží na ulici

lastura času.

Kdo odpustí hřích nezkušené lvici

pro její krásu?

 

Kam odlétají ctnostní kolibříci

z tržiště světa,

když inkvizice vede na hranici

družičky léta?

 

Hluboké řeky exotických zemí.

Na březích stáda mořských koníků.

Posvátných slonů oči pozlaceny

a chrámy štěstí, chrámy zániku.

Zástupy světců, sbory hrobníků.

Čtyřspřeží orlů. Mramorová kola.

Aleje nářků. Torza pomníků.

Pavilón plazů. Průmyslová škola.

 

Dřevěné schody, řetězové mosty,

soukolí světa. Rozlomený zvon

proměnou ticha přivítal své hosty,

zatajil důvod, nepřiznal svůj tón.

Kdo ve hře získá více nežli on?

A kdo si potom vlastní výhry cení?

Křižují nebe, dělí Babylón

hluboké řeky exotických zemí.

 

Zlomeno srdce, ukončen je hon.

Posvátná hvězda nepoznané ceny,

proměna času. Nečekaný sklon

hluboké řeky exotických zemí.

Píseň o cestě k pokladu

Zlámaná grešle, zlatý zub,

majetek vlády, sídlo krále.

Koš malin, mísa jedlých hub.

Zdánlivé ticho v trůnním sále.

Spí králův pes. Spí neustále

a podle mého odhadu

už ve snu míří k příkré skále,

nejkratší cestou k pokladu.

 

I plášť má líc a klobouk rub

a jablko se zdá být zralé

a pod jablkem roste dub

a mušky trochu rozespalé

jsou skryty v listech, jsou tak malé,

a přesto patří k základu,

jenž znám je vědmě věci znalé,

nejkratší cestou k pokladu.

 

Kdo večer opustí svůj klub?

Kdo tyfu unikne i spále?

A koho potká Belzebub?

Kdo před šátkem dá přednost šále?

A koho cesta vede dále?

Kdo nespraví si náladu,

když chvíli bloudí, pak jde ale

nejkratší cestou k pokladu?

 

Tak hledej, hledej vytrvale

a vyhýbej se úkladu,

ať dojdeš dál než k vlastní chvále:

nejkratší cestou k pokladu!