Utápět se ve vlastní touze po životě, který člověk bdí v lidské mysli, která je spasena pocitem lehkosti bití, při ozvěně prvotní tóniny. Určovat smysl v harmonické symbióze a hledat sklíčenou pravdu v naší přirozené duši. Umět porozumět svému vlastnímu strachu, skrze znechucené tváře v šepotu naříkajících instrumentů. Cítit nekonečné možnosti svobody, vnímáním znásilněné energie. Uspokojit krásu, hledáním vlastního klidu v utopeném žalu zavřených očí… a nadechnout se pro život stárnoucího hrdla, kvetoucí euforie.
Historie se píše sama…
Od roku 2013?
''Pětičlenné kvarteto o duševní a hormonální dysfunkci přirozeného talentu, snažící se hrát hc, protože dva z nás už jsou bc a neumíme si ničím jiným okořenit život, tak do toho ten ratlík Toncek valí, jak napnutý špic. Kurtná žláza to mrská na elektriku, jak z prořízlého konečníku plný deprese. Porek je dutá basa, co umí udělat ze sexuální pozice, hrozící inspiraci o regulární demenci. Fakan zvrací přes svůj kultovní předkus neomalenou penalizaci za nájem a frigidní populaci. A štramák Gery... má kundu''