Nejstarší zmínky o vzniku kapely Recycled Indigo, podložené fotografií použité na titulní straně první nahrávky, sahají do roku 1989, kdy se pomalu začalo formovat obsazení nástrojů, které se s konečnou platností ustálilo roku 2005.
Ale do té doby docházelo k rozmanitým variantám; prvními hudebními nástroji bylo několik kbelíků, pekáčů a dalších většinou kuchyňských nástrojů, které na poměrně vysoké úrovni ovládal Pavel, mikrofonické hadice se pravidelně chápala Lída a i
Radim byl jakýmsi způsobem začleněn do ducha kapely.
Ve druhé fázi je to právě Radim, kdo se stává mistrem přes rytmické nástroje, opět rozličného původu. Melodická linka je zpracována čistě foneticky za vizuální podpory Pavla a Lídy a jejich tenisových pálek, které na posluchače a diváky velmi
silně působí jako opravdové kytary. Šlo tedy o netradiční hudební a divadelní experiment.
Ve třetí fázi pak tenisové pálky nahrazují Pavlovy klávesy a Lídina kytara. Narozdíl od předchozího období, kdy kapela přejímá písně od českých i zahraničních kapel ( Wanastowi Vjecy, Lucie, Elán … ), nyní již produkuje vlastní skladby a
nechává si říkat Aligátor. Přiblížit hudební styl tohoto tvůrčího období je velmi obtížné, nejvíce připomínal punk, a to jak textem tak i hudebně.
Poté se Aligátor dostává do významného odmlčení, ve kterém se začíná pomalu rýsovat konečné obsazení. Pavel tentokrát jako bicman, a Lída, již jako baskytarista, přecházejí do bezejmenné vrchlabské kapely, ve které působí dva roky. Poté
zakládají vlastní projekt, ale protože nemohou dlouho najít kytaristu, zdánlivě definitivně se rozcházejí roku 2003.
Ovšem o dva roky později se oba setkávají znovu a kytaristou se stává starý známý ( i když nejmladší ) Radim. V tomto uskupení nyní kapela účinkuje pod názvem Recycled Indigo.