River ambient-alternative / Brno

V playlitu najdete od dnešního dne zdarma ke stažení poslední desátý part. A tady je jeho text:

PART X.

Když jsem zemřela, stala jsem se Řekou.
Možná jsem musela přijít o své lidské oči
abych spatřila všechny skryté zázraky světa
možná jsem musela přestat dýchat
abych pochopila tajemství vůně
možná jsem musela přestat být člověkem
abych pochopila každou lidskou slabost

V osamělé noci šeptám kousku skály ve mně:
„Jsi sladký Anděl smrti
a až se znovu narodíme
nenechám si vzít ani vteřinu našeho času
budu všechen tvůj oheň a led
a ty budeš všechna má vášeň a síla.“

Ráno pak bude plné paprsků slunce
každou svou kapkou se ho nadechnu
proměním se v oblaka
nechám vítr laskat svou kůži
a zbarvit ji do divokých odstínů bouře

Poletím nad horami
pohladím je vlasy ze svých oblaků
rozevřu se jim, aby do mě skály mohly vstoupit
a vybouchnu divokou slastí

Když jsem zemřela, stala jsem se Řekou
a narodím se jako déšť
jako kapky ve vlasech dívky
jako jsem kdysi měla já

Pokud byste chtěli slyšet a vidět, jak se hudba River hodí k thajskému boxu a veganskému životnímu stylu ohleduplnému k zvířatům, mrkněte na tohle video:

Youtube Video yKbUknes1yA

Od dnešního dne najdete v playlistu ke stažení další part - předposlední devátý. Jeho text je tady: 

 PART IX.

V mé síle je moudrost všech žen, jejich vášeň, minulost, budoucnost
i snivá chvilka mezi nimi,
led zimních krystalů
i oheň zažehnutý v mých přáních.
Když je pro mě břeh příliš těsný
rozletím se soumrakem
v každé mé kapce vybouchne strach lidí, které stáhnu k sobě.
Na své dno.
Kde jediným světlem je záblesk poznání ve vyděšených očích
když mě dýchají
polykají
bojují se mnou,
proklínají a milují.
Když je proměním zpátky do podoby, jakou v sobě nosí staletí.

Čím víc mužů za mnou přichází, tím víc se bojím
že z jejich podstaty už nikdy nedostanu žádný další
Kámen/Skálu/Zemi
že si z nich nevezmu nic, než bláto svého dna.
Všechna divokost ve mně
vybuchuje vztekem
když odhalím, jak jsou slabí
bezmocní
možná bohem uhnětení z hlíny
ale mou vášní proměnění v bahno.
Pak ve mně zůstane jen smutek
ticho
osamění
a já prosím kameny na svém dně
aby mou bolest svou dávnou silou utišily.

Někdy ve mně křehká těla budí soucit
a nechávám je uniknout.
Vím, že o mně pak budou další roky snít
šelma v jejich představách bude mít mé zelené oči
a zahalí je mými plavými vlasy.
Mou opravdovou vášeň ale nikdy nezahlédnou.