Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Sbor břežanských kastrátů rock-blues / Praha
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Flétna,
Piano, klavír,
Varhany,
Syntezátor / Sampler
Nástrojové obsazení:
Baskytara
Kontakty a odkazy
Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou.
CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.
Dodatečné info
Sbor břežanských kastrátů neboli SBK bývá nejčastěji označován za „recitační a hudební soubor“. Pokud k recitujícímu a zpívajícímu jádru sboru přičteme i hudební doprovod, jde momentálně o třináct zpravidla vousatých mužů neurčitého, korektně řečeno snad středního věku.
Bio a historie
SBK je dnes neodmyslitelně spjat s nepřehlédnutelnou postavou nakladatele Lubora Mati („to je ten s tím šátkem na hlavě“). Básnická produkce nakladatelství Maťa také tvoří významnou část současného repertoáru SBK. Ansámbl ale překvapivě vznikl bez vědomí pana nakladatele.
Název Sbor břežanských kastrátů vymyslel na podzim 2003 spisovatel Jan Pelc. Klíčový termín „břežanský“ nesouvisí, jak se leckdo mylně domnívá, ani s Břežany Dolními, ani s Panenskými, nýbrž s hospodou Na Břežance v Lublaňské ulici na pražských Vinohradech, kde jádro sboru tehdy pravidelně vysedávalo, a přestože se to občas pokouší popírat, vysedává tam dodnes.
SBK byl původně zamýšlen jako jednorázová záležitost, jako překvapení, které se mělo bez Luborova vědomí objevit na pódiu během oslavy jeho narozenin na přelomu ledna a února 2004. Užaslý oslavenec se o existenci SBK dozvěděl až ve chvíli, kdy jeho členové poprvé veřejně vylezli na pódium.
Podobný soubor, který dokáže publiku pod rouškou hospodské grotesky a okázalého amatérismu naservírovat celovečerní porci pořádné a nefalšované hudby i poezie, široko daleko nenajdete. Čich dnešního publika je už zcela otupělý. Aby ucítil poezii, musí se mu strčit přímo pod nos.
