Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Scrafa thrash / Domažlice
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Kytara,
Zpěv
Nástrojové obsazení:
Kytara,
Scream
Nástrojové obsazení:
Bicí
Kontakty a odkazy
Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou.
CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.
Dodatečné info
Odkaz na stoletý rozhovor se Scrafou
v magazínu Whiplesh z podzimu roku 1998.
.
.
Cerstvý rozhovor Karla Faita se Scrafou, který dnes 17.5.2016
vyšel v Domažlickém deníku, ale zde je v upravené verzy:
Domažlice – Znovuobnovená domažlická kapela SCRAFA se představí v sobotu 21. května od 20 hodin v domažlickém rockovém klubu Death Magnetic.„Všichni až na Pípu, kterého už to potkalo loni, slavíme letos čtyřicítku, a rozhodli jsme se to oslavit na pódiu. K tak úžasné myšlence jsme dospěli společně se spřátelenou kapelou TOSMEMY, která je na tom věkově stejně “dobře”. Proto jsme se začali dávat z kraje roku 2015 v jedné zkušebně dohromady a po společné veřejné zkoušce z jara 2016 v klubu Moskyto a cvičném vystoupení Scrafy v Death Magnetics se chystáme na finální show. Takže se 21. května 2016 v klubu Death magnetics představí hned dvě domažlické amatérské rockové legendy. Věříme, že si to naši fanoušci nenechají ujít,“ zvou na sobotní vystoupení muzikanti ze Scrafy, která hraje v složení: Jarda Marek (bicí), Pavel Makarovič (baskytara), Josef ´Pípa´ Janutka (kytara) a Jiří Křepel (kytara, zpěv).
„Naše kapela je klasický projekt, který vznikl „od stolu“. Ten stůl byl úplně přesně vpravo dole u podia na sále v Tlumačově, anebo možná v Mrákově. Bylo to někdy uprostřed června roku 1993. Tehdy jsme seděli u stolu já s Pavlem Makarovičem a Rosťou Doubkem. Po několikátém pivu jsme zkonstatovali, že to kapele pěkně hraje a že by bylo fajn mít vlastní kapelu a taky vystupovat,“ vzpomíná na prvopočátky Scrafy zpěvák a kytarista Jiří Křepel a pokračuje: „Já měl tehdy španělku a “Marshala”, tedy koutoučák od Tesly který “automaticky bustřil”, Rosťa měl skutečnou elektrickou kytarou Jolana a zesilovač, nicméně Pavel nám vyrazil dech, když řekl, že má basu i s aparátem a k tomu místnost na zkušebnu v tátově firmě. Okamžitě jsme ho pasovali na kapelníka. Jarda byl náš společný kamarád, kterého jsme do kapely také chtěli, ale který zrovna na tenhle bigbít nemohl. Nezbylo než ho v nepřítomnosti jmenovat bubeníkem. Trochu ho to zprvu zaskočilo a bral by radši kytaru, ale popasoval se s tím více než dobře. A tak vznikl zárodek Scrafy, kterému jsme tehdy říkali Castor.”
„Při hledání vlastního stylu a po pár skladatelských pokusech jsme ale narazily na první rozkoly. Nesoulad vyústil až v rozchodu s Rosťou. Takže jsme zhruba rok po zakládací schůzi poprvé a naposledy museli hledat kytaristu, protože z Jardy už byl tou dobou rozjetý bubeník s vlastní soupravou a na kytaru už neměl pomyšlení. Kytaristů s podobným vkusem a na podobné úrovni jako my ostatní, tedy takových, co techniku dohání nadšením, moc k mání nebylo. Ale o jednom jsme se doslechli, jmenoval se Josef Janutka zvaný Pípa. Ten měl jen dva zásadní nedostatky, byl na vojně a nebyl si jistý, jestli s námi chce hrát kulečník, protože na ten jsme ho oficiálně do kapely lákali,“ prozrazuje dále kapelník Pavel Makarovič. Pípu nakonec kluci přemluvili a začali hledat finální název kapely. Ten vznikl někdy v druhé polovině roku 1994 úpravou latinského „sus scrofa“ svině divoká na SCRAFA, což nám přišlo jako skvělé slovo, které v sobě skrývá jak divokost tak určitý životní styl. Prostě název jako svině. Když navíc začal Pípa na podzim roku 1994 utíkat z kasáren na zkoušky, Scrafa byla právoplatně na světě,“ vysvětluje vznik názvu kapely bubeník Jaroslav Marek a doufá, že tyto Pípovo vojenské přestupky a dobrodružství jsou již promlčené.
Zatímco první dva roky se muzikanti Scrafy spíše hledali a učili pořádně hrát, počínaje rokem 1995 začali nesměle skládat vlastní písně a kradmo vystupovat. Do tohoto období patří písně jako Půlnoc, Sup, Ulice a Vlk a vystoupení ve Spáňově se Soukromým sudem a v Luženičkách na akci nazvané Blázinec 3. V roce 1996 poprvé vystupovali na stejné akci jako SUGGESTOR a na prvním Chodském rockovém maratonu. Z jara složili Tichou hrůzu a natočili neoficiální demo pro vlastní potřeby. Na podzim se vyklubala první vlaštovka z nové série písní Bílej prach. Po roce 1996 následovalo nejplodnější období Scrafy. Již na druhém Chodském rockovém maratonu hrála písně jako Rád má táta, Závist, a Na okraji stínu. Na přelomu let 1997 a 1998 měla tři vystoupení během tří měsíců v Rybí kosti a k písním přibyly dvě s anglickým textem Fucking live a Shortest way. Pro úplnost je relevantní zmínit, že v roce 1997 přijal Pavel nabídku spřátelené domažlické kapely TOSMEMY a začal hrát v obou kapelách najednou, a Jára v roce 1998 učinil to samé s kapelou SUGGESTOR. Rok 1998 znamenal několik dalších vystoupení včetně tří v Domažlické Fontáně. K písním přibyly Svinje, Kostky, a Boyard. Po posledním vystoupení ve Fontáně udělali muzikanti Scrafy rozhovor pro Whiplash a v něm slíbili další demo. Nicméně se ukázalo, že rozhovor o budoucnosti měl katalytický účinek a místo natáčení dema si Scrafa dala pauzu na rovných 18 let.
Tehdejší konec Scrafy, tedy tvorby i účinkování, se oficiálně datuje na leden 1999. Mezi důvody patří Jirkovo finiš na vysoké škole, expanze kapel TOSMEMY a SUGGESTOR, Pípovo rozčarování, z toho celkově pramenící nedostatek energie pro další činnost Scrafy. Pro Jirku a Pípu to znamená prakticky konec hraní a vystupování. Pro Pavla několikaleté pokračování v kapele TOSMEMY a pro Jardu působení již pouze v kapele SUGGESTOR. Ale i ta se v dubnu 2001 rozpadá a i Jarda nastupuje na vysokou školu.
„Chceme tedy oslavit čtyřicátiny na podiu a v sobotu si to chceme všichni užít. Nicméně opět přemýšlíme o pořádném záznamu písní a opět nemáme jasnou představu o budoucnosti,“ ukončuje rozhovor kytarista Josef Janutka.
