Šest strun nevzniklo náhodou, ale hlavně proto, že jsem si cca před rokem uvědomil, že bez hudby prostě nemůžu žít, to když jsem účinkoval ještě v tehdejší HC kapele SZP. Navíc jsem chtěl zkusit, jestli je v mých silách taky tvůrčí schopnost a defacto dokázat si, že můžu i něco vytvořit sám.
Změnil jsem styl, který je mi možná blíž než HC, ale hlavně jsem oprášil akustickou kytaru a po domácku nahrál úvodní tři písně.
I když texty a hudba jsou spíše depresivní, já osobně jsem člověk veselý a optimistický, nicméně i na toho nejoptimičtějšího člověka občas dopadne splín a je mu ze všeho smutno a právě v těchto chvilkách popadnu kytaru a hraju o mých pocitech, náladách a hlavně příběhů ze života...
O tomhle je Šest strun...
Od roku 2006 do roku 2008 jsem působil v kapele SZP (Surové Zneužití Panenky)www.bandzone.cz/surovezneuzitipanenky, s kterou jsem poprvé poznal jaké to je hrát pro lidi na podiu...Odehrál přes 30 koncertů v ČR a dostal se s kapelou i na Slovensko. Po mém odchodu kapela (pozastavila svou činnost) a zbývající členové + CagO (a nyní Sněmáš) utvořili nové uskupení s názvem SUREGO! Nicméně SZP stačilo ještě v roce 2009 nahrát singl DOBOJOVÁNO....
V roce 2009 jsem byl pozván jako host na nahrávání prvního alba Nu-metalové skupiny VEHYKL www.bandzone.cz/vehykl, s níž jsem taky parkrát vystoupil na jejich koncertě...
V březnu roku 2009 jsem založil vlastní project Šest strun
Texty: :)
Z OČÍ DO OČÍ
Ref: A z očí do očí dál, se dívám
Sedím, mám hlavu v dlaních,
přemýšlím co bude dál.
Topím se v bezradných přáních,
vzpomínám, když ses smál.
Život je plný zklamání,
musíš vstát a jít dál.
Nenávist se tvou hlavou honí,
stalo se to, čeho ses bál
Ref:
O ŽIVOTĚ (4jumping rescue :-) )
Život je jak nit, co nevíš jak je dlouhá.
Pro někoho víc, pro jiné zas chvíle jen pouhá.
Život je jak nit, zpřetrhá se lehce,
neuděláš nic, musíš vzdát se.
Život je krásný a plný věcí co tě čeká,
život je slza co po tvé tváří stéká.
Život je radost i bolest a teplo co tě hladí,
život je nota, tvá hudba co ti ladí.
Život, ti pluje mezi prsty,
život, jsou radosti i tresty.
Jako rána, kdy nevíš kde se vzbudíš,
rána, kterou od osudu chytíš.
ZRCADLO
Už jednadvacet let každý den, v zrcadle zkoumám.
Vracím se zpět a přehrávám jen to, na co si troufám.
Skládám si po kouscích střepů celý svůj život,
počítám ty tisíce srdečních tepů, které měli svůj důvod.
Ref: Po tváři valí se slzy dojetí, tříští se v zem,
děkuju, přátelům upřímné objetí, sám nejsem.
Zrcadlo, co odráží celý můj příběh, pořád tam visí.
Roztříští se až já se zmýlím v těch lidech, kteří mi zmizí.
Skládám si po kouscích střepů celý svůj život,
počítám ty tisíce srdečních tepů, které měli svůj důvod.
Ref:
DOMOV
(šepot)
jak osud dokáže být nespravedlivý, jestli vůbec je,
když dopouští to, aby někdo umíral bez lásky, otce a matky
a bez střechy nad hlavou
Ty lidi jsou, oni existujou. Lidé co nemají nic...
Ref: Domov, nemají domov, domov. Nemaj kde spát, čemu se smát, nemají domov...
(šepot)
ale lidé jsou sobečtí a pořád mají málo,
nehledí na druhé a cpou si jen pro sebe.
Měli bychom všichni tahat za jeden provaz společně...
Pomocme těm lidem, protože jednou ani my nemusíme mít
Ref:
O SMRTI
Už se blíží - smrt.
Je zlá, je chladná, je ale potřebná jako chléb a voda.
Proč teď, jsem mlád, jsem mlád, chci žít,
chci poznávat svět kolem nás.
Smrt, je zlá, je chladná, bolavá, krátká,
jako ta píseň co právě teď zpívám,
když se jí do očí dívám
Mám strach, ale proč, proč..?
Stejně vím že pro mě příjde, že bez smrti žít prostě nejde..
Stejně vím že pro mě příjde, že bez smrti žít prostě nejde..
Tak děkuju, děkuju za všechno,
za lásku, přátele, domov a svět kolem mě...svět kolem mě...
svět kolem mě...za svět kolem mě...teď svět beze mě..!
ŠEST STRUN
V tmách, tam kde jsi ty...
jednou se ztratím i já.
Ale víš, líp to než já,
ještě chci žít, nesmrtelným být.
Ref: Já a mých šest strun
je svět, o kterém jsem snil...
Sloka, refrén..
ZAPOMÍNÁŠ
Ref:
Sám, bez tebe,
musím odejít, pokus o zapomění.
Rány mám, ty se jen tak nezahojí, budou dál
i bez tebe..
Ty to víš,
ale nic neděláš, odcházíš, zapomínáš... na mě.
Byl jsem šťastný, měl jsem všechno a během jedné vteřiny
se všechno zhroutilo..
Copak nevidíš tu bolest, to že se trápím,
nevnímáš že si jednomu člověku zkazila štěstí?
Kdy konečně pochopíš, že jsi pro mě něco znamenala
a pořád ještě znamenáš?
Pláču, umírám, to všechno jen kvůli tobě,
byla jsi mi vším, ale točíš se ke mě zády,
už mě nechceš znát aniž bych si byl vědom svojí chyby,
už nejsi moje....
Ref: