Po dlouhé době nejistého všedního dění, co vmetlo mi šeď do očí... jsem zde se skladbou "French Café".
Hudbě jsem se přes svou odmlku věnovala jako posluchač a o dalším skládání jsem ještě neměla doslova ani tucha. Bylo tu focení....natáčení...vzdělání...občas nějaké povyražení do společnosti nebo zahraničí. Na klávesy sedaly vrstvy prachu, co jsem
sundávala škrabkou...dnes.
Za poslední dobu se mnou promlela spousta myšlenek, idejí, co by se prakticky mohly zrealizovat. Alespoň z části...
Valná většina nesla fiasko, co za nic nestálo. Při dnešním skládání jsem sice byla fyzicky ve svém zatuchlém hnízdě, avšak psychicky v kavárně. Proč v kavárně?
Kavárny jsou taková ta místa, kde se shromažďují lidská stvoření za účelem relaxu, odreagování se...
A jelikož mě stres, deprese a další mozkové procesy přímo pronásledují, kavárna přišla vhod.
A proč francouzská?
Ony ty francouzské kavárny mají špetku melancholie, takové té přirozené pochmurnosti.
No...a řekněte...byla má tvorba někdy pozitivní? Možná tak, když jsem řádila s prdící sanitkou, ale tomu se taktéž nedá řící, že je to pozitivní.
Zkrátka...je tu nová skladba. A už záleží jen na Vás, co si při ní představíte, a zda-li si ji vůbec poslechnete.
M.