Jen hluchý by tuto "nevidomou" kapelu mohl přehlédnout. Hudba Slepých Křováků se těžko popisuje, jejich originální
průsečík hudební scénou je jen těžko představitelný. Roztančí vás divokou rytmikou, podmaní mysticky znějícími tóny vibrujícího didgeridaa, zaujme převelice inteligentními texty a rozburácí v srdci rockovými kytarovými riffy. V tomhle případě je
zaškatulkování zcela nemožné.
Kdo tvoří kapelu:
Řepa - zpěv, tanec, klávesy
Kamyl - el. kytara,didgeridoo
Honza "Rudovous" - basa, zpěv
Honza "Buča" - bicí nástroje, řev
V případě zájmu o vystoupení kapely volejte nebo pište na tyto kontakty:
slepikrovaci@email.cz + 420 723 868 226 + 420 773 006 274 |
|
Podrobná historie:
Bylo nebylo, za devatero horami, devatero řekami a devatero údolími, v malebném městečku Frýdek-Místek, vznikla tříčlenná kapela Slepí Křováci. Po nějakém čase přemlouvání se k laické trojici zakladatelských nadšenců Řepovi, Kamilovi a Bučovi přidala
všeobecně hudebně vzdělaná a velkým muzikantským umem oplývající flétnistka Irena. S různými basáky se v tomhle složení snažili odehrávat první veřejná vystoupení až do té doby, dokud se k nim nepřidal velice talentovaný, frýdecko-místecký basista zvaný
Gřuch.
S příchodem nového člena nastalo v kapele období neúnavného, horlivého, hudebního tvoření a neutuchající produkce „hitovek“. Slepí Křováci, opojeni muzikantským chtíčem, počali vystupovat na nejrůznějších hudebních
akcích všeho
druhu, nejen ve Frýdku – Místku, ale také už i v jeho blízkém okolí, na rozmanitých vesnických zábavách, s kapelami rozličných stylů i národností.
Tato epocha byla významná pak také tím, že laicky řečeno „na koleně“ a s velice omezenými technickými možnostmi, z širokého repertoáru vybrali, a posléze i nahráli několik písní na medium zvané CD.
Bohužel, čas neúprosně plynul a s koncem studií na střední škole se objevily i první výrazné existenční problémy, které velice násilně a na dost dlouhou dobu zasáhly naše hudební seskupení. Flétnistka Irena si už pro náročné studium na „vysoké“
nenašla na hraní čas a Gřuch rovněž tak. Toto markantní personální oslabení Slepé Křováky velmi zasáhlo a dlouhou dobu „hráli“ pouze uzavřeni v útrobách své zkušebny.
Silné odhodlání zmíněnou zakládající trojici neodradilo. Po dlouhé přestávce s veřejným vystupováním, ne však s tvorbou samotnou, začali, doplněni o nového basistu Johnyho Rudovouska, opět naplno fungovat a hrát,
kde se dalo. Seskupení bylo po nějakém čase pilného koncertování obohaceno o dalšího člena, violoncellistku Zuzku, se kterou následně natočili i několik Demíček.
Jak už bývá zvykem, došlo postupem času k jistým změnám hudebně-dramatického vyjádření a celkového stylového zaměření. Řepa začal zastávat pouze post zpěváka a tanečníka, Kamil počal víc řezat do strun a troubit na DJ-rýnu, Johny přitvrdil své basové spodky, Buča zdokonalil bušící techniku a Zuzka s větším citem začala hladit své cello. Navíc, neodmyslitelnou součástí koncertních vystoupení se staly pódiové, mnohdy velice netradiční převleky, které měly své opodstatnění.
Ve spolupráci s Thomasem de Balder nahráli a vydali ucelené růžové album nesoucí název "Prasátko a jiné bajky" Vyhráli také druhé místo v celorepublikové soutěži Radegast Líheň!!! Odměnou byl, krom věcných cen v podobě desítek kondomů, výlet do dalekých tropických krajin- bohužel bez Zuzky. Odjela na studijní, dlouhodobý, a v podstatě trvalý pobyt do Belgie. Od té doby Křováci prakticky fungují pouze v čtyřčlenné sestavě až do dnešních dnů a každý koncert si s posluchači vždy užívají plnými doušky.....