Sto mrtvých miminek v jedné popelnici alternative-psychedelic / Praha, Klánovice

Vzhledem ke koncertní pauze SMMVJP přibylo v playlistu sedmero novinek jakožto náplast za momentální nečinnost skupiny. Jedná se v první řadě o trio zbrusu nových příspěvků z dílny pana Nejedlého: pseudoromskou Kiki móre, pseudodechovku V sadu, a hříčku Půvabný sporák jí lidské maso na Marsu. První dvě byly napsány přímo pro SMMVJP, třetí pochází z repertoáru předchozího a již zaniklého projektu Nejedlého dětské punkové skupiny Tři kastróly. Nahrávky pocházejí z letošní druhé zkoušky, která byla obzvláště vypečená. Proto v Kiki móre by jistě nikdo nepoznal, že ji nehrají a nezpívají rodilí Rómové, neboť umělci přistoupili ke zpracování romských motivů nanejvýš zodpovědně. V pseudodechovce V sadu je zase slyšet empatie (ba dokonce i láska!) k takovým esům pořadu Sejdeme se na Vlachovce jako jsou (či byli) Pepíček Zíma a Pepíček Bek. Chybí jen ty dechové nástroje, což však pranic neubírá z posluchačského zážitku. Další Nejedlého hit, lépe řečeno jeho text, Půvabný sporák jí lidské maso na Marsu vznikl metodou „vybrané mrtvoly“, tedy hry, kterou pěstují surrealisté. Hudebně se jedná o jednoduchý, avšak úderný kousek. Všechny tyto tři položky se ihned staly stálicemi v koncertním repertoáru skupiny, jak dokazují i videozáznamy koncertů, které se ovšem prozatím nepodařily na Bandzone nahrát. Čtvrtou novinkou je Slepá dívka. Ta byla nahrána již v prvním období skupiny před drahnými 18 lety v původní sestavě. Troufám si však tvrdit, že teprve v novém aranžmá kytarista Jardy Tomse vynikne v plné kráse. Následuje již třetí verze titulní písně, do níž kytarista Toms zpětně přidal bicí a basu, přičemž skladba tím získala na nebývalé tvrdosti a dynamičnosti. Po ní se dočkáme nové podoby písně Lord Mord, kterou tentokrát Shock nahrál zcela sám na svůj samohraj, a sice mimo skupinovou zkoušku. Dokonce se kvůli tomuto diskohitu naučil hrát Offenbachův kankán, který do skladby zakomponoval. Poslední novinkou je pak nová verze písně Ivona voní, které vévodí Tomsův temný kytarový rif. A to je prozatím vše. Servus, přátelé.

V playlistu najdete nové písně, které byly nahrány u Shocka v bytě na zkoušce kapely 3. dubna bez Honzy Nejedlého, tedy pouze ve složení Viki Shock zpěv a Jarda Toms kytara. Za zmínku stojí zbrusu nový song Poldi, maso, tetřevi, jehož text napsal Shock minulé léto v cannabisovém opojení, v němž se vrátil do období a nálady Mazlofónie. Díky tomu byl také dopsán do té doby velmi chudý text písně Jsem prý Mazlofóňan jen, kterou Jarda Toms posunul do výrazně poetické polohy. V podobném duchu vyzní i nová verze miniatury Jako delfín. Zvláštností je prodloužená verze Už tě nikdo nikdy neuvidí, neboť také zde byl dopsán text o další sloku. Shock si původně nebyl jist, zda tento brutální morytát obstojí bez zvuku jeho agresivních kláves, z čehož ho vyvedl vskutku temný sound kytary. Až téměř hitových parametrů doznala s pročištěným aranžmá Stará irská balada (O´Donnell), kterou Honza Nejedlý odmítl na koncertech zpívat. Když však slyšel novou nahrávku, píseň se mu zalíbila.

Mimochodem Nejedlý se už od legendárního březnového vystoupení potýkal s těžkou chorobou, která se stála zhoršovala, přičemž z toho důvodu odmítal další zkoušky a koncerty (jak se později ukázalo, jednalo se o úpornou rýmu a ještě úpornější, ba téměř život ohrožující lenoru). Proto také vystoupila kapela v sobotu 22. dubna v oblíbeném Dark Velvet Café Absinth baru bez něho a zahrála zde sedmero nově nazkoušených kousků. Jako přídavek pak zazněl Medvídek Drsňák. Osiřelé duo Shock-Toms mělo původně v plánu ještě jednu zkoušku před koncertem, k té však již z důvodů časové tísně nedošlo. Na místě činu, kde bylo naštěstí asi jen 15 duší včetně účinkujících, zaskočil Toms Shocka záměnou nástrojů, neboť namísto kytary zahrál na dobro, které zpěvák ihned přejmenoval na zlo, neboť zvuk tohoto nástroje mu zněl dost jinak nežli původní kytara, pročež byl ve svém projevu poněkud nejistý. Toms později Shocka ocenil za statečnost řka, že to ustál celkem dobře. Statečné bylo i řídké publikum, jež ocenilo koncert potleskem.

K další zkoušce kapely v plné sestavě došlo až 15. května v bytě u Vaňka a jednalo se o menší martyrium, neboť kytarista nutil zpěváky k tomu, aby drželi rytmus, což se jim moc nedařilo. Navíc Shockovi praskla voda (ne, nebojte se, nepodstoupil změnu pohlaví a neotěhotněl, ale telefonovali mu sousedi, že mají promočený strop od netěsnících trubek z jeho koupelny), takže zkoušku ukončili poměrně brzy. Nejedlý sice vyhrožoval, že domluví koncert v nově otevřené dejvické kavárně Polibek, namísto toho však jen angažoval Shocka na tradiční akci Klánovický Svařák v klánovickém kině, kde ve středu 7. června v rámci kabaretu předvedli skladbu V sadu, ač původně měli zahrát aspoň tři nebo čtyři skladby. Na kytaru je místo Jardy Tomse, který v tento termín neměl čas, doprovázela Nejedlého žena Ája. K žádné zkoušce předtím nedošlo, čemuž odpovídal i výsledek. A tímto štěkem aktivity Miminek skončily. Snad jen prozatím, kdo ví.

Téměř přesně 10 let po prvním comebacku SMMVJP (a zároveň pouhý den před pohanskými Hromnicemi a křesťanským svátkem Uvedením Páně do chrámu) se ve středu 1. února 2023 v pět hodin odpoledne sešlo trio Viki Shock, Honza Nejedlý a Jarda Toms v nuselském bytě spisovatele Bohuslava Vaňka-Úvalského. Jarda Toms léta spolupracoval s Honzou na jeho krátkých filmech jakožto kameraman, zvukař, střihač i herec. Tyto kinematografické piškuntálie pouštěl do světa pod značkou JATOFILM. Vzhledem k tomu, že v pěkné řádce těchto grotesek účinkoval i prokletý básník Shock, se všichni tři dobře znali. A protože zimní počasí bylo nevlídné, chlapci se nudili a Jarda byl výborný kytarista, domluvili se, že se spolu pokusí obnovit legendární kapelu Sto mrtvých miminek v jedné popelnici. Původně sváteční kvarteto se tak opět proměnilo v sváteční trio. Vaňkův byt byl vybrán, protože byl prostorný a dětský pokoj již nebyl z hnízda vyletivšími ratolestmi využíván, tudíž se k němu muzikanti prostě nakýblovali a tři hodiny zkoušeli. Vaněk se chvíli pokoušel tuto akci narušovat konverzací, ale osobité tóny umělců ho brzy vyhnaly na druhý konec bytu. Jako první přišla na řadu titulní píseň kapely. Z nahrávky z kytaristova diktafonu je slyšet automatický rytmus bicích z Shockových dětských kláves Casio SA 20 z přelomu 80. a 90. let minulého tisíciletí, které po písni definitivně dohrály a odebraly se do hudebního nebe či spíše pekla, takže Jardova kytara od té doby hrála prim. Dále byly nazkoušeny a nahrány skladby Chudák holka, Ztřeštěné slůně, Jedu si ve svý káře, Medvídek Drsňák, Slepá dívka a Půvabný sporák, což je cover verze Nejedlého songu ze zaniklé dětské punkové skupiny Tři kastróly. Po konci první zkoušky oslavila kapela tuto událost v blízkém hostinci U Bansethů.

Další zkouška se konala už ve čtvrtek 9. února opět u v bytě u Vaňka. Pan Nejedlý přinesl několik nových textů a hudebních nápadů. Konkrétně se jednalo o pseudoromskou Kiki móre, pseudodechovku V sadu, a skladbu ve stylu skupiny Garáž jménem Garáž, grunge. Kromě toho si přinesl i malou skříňku, na kterou se posadil a popleskával si na ni. Na Shockův dotaz, proč sebou tahá kus nábytku, odpověděl, že je to hudební nástroj z rytmické sekce zvaný cajun. Tudíž všechny ten den nazkoušené a nahrané skladby obsahují zvuk této „skříňky s vyříznutým otvorem z jedné strany,“ jak si cajun definoval básník Shock. Kapela zkoušela tentokrát více než tři a půl hodiny, takže pan bytný Vaněk během ní usnul, ačkoli to později popíral. Kromě nových verzí písní, které nahráli již minule, přibyly na diktafonu To pivo si dám, Pohádek je nám třeba, Ivona voní a Prasátko vlastenec. Došlo i na Starou irskou baladu (O´Donnell), po jejímž dohrání se pedagog Nejedlý ohradil, že tuto zhůvěřilost o incestním pedofilovi by do budoucna hrát nechtěl. Nato Shock apeloval, že je naopak třeba o těchto odpornostech zvěstovat zprávu všemu tvorstvu, aby všichni věděli, co se nesluší, a tím na ně pedagogicky působit a tak je vychovávat.

O pár dní později Nejedlý informoval Shocka, že domluvil vystoupení Miminek v literárně hudebním kabaretu Vaňka-Úvalského a Josefa Straky v Café Avoid v kobce č. 10 na náplavce v Podskalí, a sice na úterý 21. února. Shock sice nejdříve protestoval, že to je příliš brzy, že nemají pořádně nazkoušený repertoár, ale couvnout již nešlo. V inkriminovaný den před Popeleční středou se tedy skutečně odehrál comeback Miminek. Ještě předtím absolvovala kapela hodinovou zkoušku vybraných písní, tentokrát u Shocka doma, taktéž v Nuslích. K nelibosti Vaňka, který chtěl kapelu jako zlatý hřeb večera až na konec celého pořadu, vystoupila už na konci první půle, neboť kytarista pospíchal do práce na noční směnu. Playlist byl tento: V sadu, Sporák, titulní píseň, Chudák holka, Slepá dívka, Medvídek Drsňák a jako přídavek Garáž. Na akci vystoupil také Tibor „Timothy“ Neméthy, který skupinu pozval do svého kabaretu v Dark Velvet Absinth Baru na Žižkově. Show se uskutečnila již v pátek 24. února. Původně se kapela domluvila, že zahraje dvojnásobně delší set než v úterý, ale pan Nejedlý přišel z práce značně uondán a nechtěl o tom ani slyšet. Opět tedy došlo na přehrání pouze sedmi písní. Kromě V sadu, Sporáku, Garáže a Medvídka byla prvně zahrána romale Kiki móre, a to s velkým úspěchem. Zabodovaly taktéž hity Ztřeštěné slůně a country Jedu si ve svý káře.

Namlsán rychlými úspěchy skupiny domluvil Shock koncert v nuselském klubu Rockberry v rámci pravidelného open mike tzv. Bláznů ze zaniklého doupěte v Košířích jménem Paliárka. V pondělí 6. března odpoledne se tedy kapela opět sešla u Shocka v bytě, kde po vzájemném vyjasňování stanovisek polorozhádaných primadon Shocka a Nejedlého (Shock chtěl více zkoušet a hrát delší koncerty, zatímco Nejedlý naopak) ve stylu rivality Johna Lennona a Paula Mc Cartneyho došlo nakonec i ke zkoušce díky mediátorským zkušenostem kytaristy Tomse (v roli George Harrisona). Konečně po 20. hodině večerní v Rockberry zahrála Miminka prozatím svůj vůbec nejdelší set se stopáží půl hodiny, přičemž vymastila hned desítku fláků: V sadu, Sporák, titulní píseň, Ztřeštěné slůně, Slepá dívka, Medvídek, Garáž, Kiki móre, Jedu si ve svý káře a jako přídavek Chudák holku. Ve freneticky nadšeném publiku seděl i šéfredaktor Pražského Patriota Honza Puci, který den předtím publikoval pozvánku na koncert, a kytarista skupin Smažený řízek Tomáš Vorel, jenž se o dekádu dříve zúčastnil akce Branické vajíčko, kde s formací Panna a Vorel zahrál po boku tehdejšího line-upu Miminek. Téměř celý koncert nafilmoval Jakub Žid na starší kameru. Záznam však zatím nebyl digitalizován, nyní je v péči Krtka z nakladatelství Nájezd, jenž byl rovněž divákem onoho památného večera a v čísle 555 svého časopisu o něm dokonce napsal glosu viz zde:

https://najezd.wz.cz/homef.html

 Kompletní videozáznam pořídil také kytarista Jarda Toms ze své kamery umístěné na pódiu, která snímala kapelu z boku (vlastně nahrál již celé vystoupení v Dark Velvet Absinth Baru, na němž nezabral větší části hlav zpěváků s vysvětlením, že to nevadí, protože to má jen pro osobní potřebu, aby zpětně zjistil, jak kapela hrála a kdo a kde dělal chyby). Po zjištění, že na bandzone.cz již nelze vložit video z notebuku, ale pouze z YouTube, pak Shock rozeslal nafilmovaný koncert přes úschovnu asi stovce lidí, čímž kytaristu nakrknul, neboť mu v druhé půlce show praskla struna a nechtěl, aby se jeho kolegové, seriózní muzikanti, dozvěděli, že se mu něco takového může stát. Případně nechtěl, aby se tito profesionálové dozvěděli, že vůbec hraje v kapele, kde se dva nesoudní lidé bez hudebního sluchu a smyslu pro rytmus pokoušejí o zpěv zvrhlých textů, zatímco on se jim snaží sekundovat. Což je vlastně zcela pochopitelné. Každopádně pozdě Shocka honit. Mimochodem ihned po velmi úspěšném koncertu, přirovnávaném nesoudným prokletým básníkem ke Queen v Budapešti (sic!), následovala na baru v Rockeberry bujará oslava, jež vyvrcholila tzv. rumovou aférou. Ta měla na nejmenovaného člena kapely natolik neblahý vliv, že Shock od té doby nepije alkohol.

Někdy v té době se vydavateli dekadentního časopisu Smrtisyn, básníku a hudebníkovi Kamilu Princovi zželelo Shocka, který ho informoval, že mu odešly staré klávesy. Jeho Veličenstvo Princ tedy podarovalo prokletého básníka jedním z mnoha svých nástrojů, taktéž mašinkou Casio SA 20, ovšem novějším typem, byť se zcela jiným a méně bohatým nástrojovým rejstříkem. Shock hned začal preludovat miminkovské písně, přičemž si vytvořil verze, které je schopen reprodukovat sám bez kapely. K otestování publikem došlo opět na Vaňkově kabaretu, tentokrát nikoli v kobce č. 10, nýbrž na lodi Avoid, a sice v úterý 28. března. Večera se zúčastnil také pan Nejedlý v pozici vypravěče vtipů respektive, jak se dnes říká, stand up komika. Shock korunoval závěr show se svým novým samohrajem trojicí skladeb Prasátko vlastenec, Medvídek Drsňák a Už tě nikdo nikdy neuvidí. Publikum je ocenilo bouřlivě kladně, a to včetně Nejedlého. Mezitím si kytarista postavil hlavu, že nechce hrát stále dokola to samé, ale rád by nazkoušel dalších asi 30 skladeb a textů, kterými ho duo nezpěváků v euforickém počátku znovuobnovení kapely zahrnulo. Shock a Nejedlý tím byli nepříjemně zaskočeni, neb jim dosavadní playlist docela vyhovoval. Nicméně po poslední show bylo ticho po pěšině a nic se nedělo.

Další koncert byl naplánován opět v Rockberry na pondělí 3. dubna. Den předtím se Nejedlý omluvil pro nemoc. V pondělí tak na zkoušku do bytu k Shockovi dorazil jen kytarista Jarda Toms. Osiřelé duo nazkoušelo a nahrálo sedmero písní, většinou z pera Shocka: Už tě nikdo nikdy neuvidí, Prasátko vlastenec, Jako delfín, Jsem prý Mazlofóňan jen, Stará irská balada (O´Donnell), Jako delfín a Poldi, maso, tetřevi. Došlo i na Lennonův text Plísně pln. Bohužel kytarista Jarda neodjel se Shockem do Rockberry, takže prokletý básník se po měsíci objevil znovu na místě činu, tentokrát však sám. Naštěstí ze stovky Shockem pozvaných lidí přišel jen jediný odvážlivec a klub byl plný jiných umělců, kteří chtěli vystupovat, takže na delší set Miminek by stejně nebyl čas. Shock tedy vytáhl svůj samohraj a zopakoval repertoár z Avoidu. Jen tentokrát zkrátil Prasátko vlastenec a u Medvídka vynechal mezihry. Přesto sklidil od publika aplaus, pročež vložil trio těchto svých sólo nahrávek do playlistu na bandzone.cz. Více než dvacítka nových kapelních nahrávek zatím zůstává v archivu, neb obsahuje samo sebou chyby. Snad se někdy podaří nahrát lepší verze. A tím to prozatím končí. Kdy a kde a v jakém složení proběhne další zkouška či koncert legendárních Miminek, to vám nikdo nepoví, protože to nikdo neví. A to včetně členů kapely. Inu tak.

Napsal hudební kritik a historik Hans von Landschmiett dne 7. března 2023 o velikonočním Velkém pátku.