Legendární psychedelická kapela založená v druhé polovině devadesátých let.
První myšlenka založit kapelu, se zrodila v létě roku 1993 v majdalenském klubu The Gas Mask, při návštěvě japonské performerky žijící v Londýně, Fumie Murase. Duchovními otci této myšlenky a předními frontmeny kapely je trojice Částka, Fiřt, Bonk, která s přispěním kapelového výrobce nástrojů, Velkého Jíry dala dohromady i název kapely. Během jednoho zvláště podařeného večírku, kdy japonská „Kešu“ pogovala ve vojenském stejnokroji ČSLA na muziku Iggyho Popa se poprvé formulovaly budoucí ambice. Celé léto se neslo v unpluggedových jam sessionech, při kterých kapela nacházela své charakteristické výrazové prostředky jako například, chtěně rozladěné hudební nástroje, zpěvy protažené přes bustrové krabičky a podobně. Partička zvoucí odlehčeně, leč s významovým podtextem „Tuckans & Dudecks Psychedelic Band“ se od počátku stala nosnou formací české postalternativní subinvenční scény. I když kapela měla mnoho nabídek ke koncertování i v pražských věhlasných klubech, mimo jiné i v lochkovském Pear´s Strawberry Jam Clubu, tak stále zůstávala věrná své domovské Plynové Masce. Zpočátku se společnost okolo Tuckanů a Dudků soustředila v Barvy Bar Clubu, vlastněném původní klávesistkou souboru, jež byl dlouhou dobu ideovou základnou T&DPB. Tento hektický, barvybarovský čas sklonku roku 1994, znamenal i dočasné zastoupení původního drummera - pizzeristy Holečka, hardcoreovým bubeníkem HCem. Na jaře roku 1996 začíná kapela pracovat na svém prvním projektu nazvaném lapidárně „Best Off…“. Sestava ansamblu se zužuje z prapůvodních čtrnácti členů (Částka – basa, Fiřt – solová kytara, Bonk – doprovodná kytara, Marková – klávesy, Holeček – bicí, HC – bicí, Hruška – dechy, Krýsl – dechy, Justová – bedňačka, Kosová – pozaďové vokály, Herynek – tanečník, Heller – osvětlovač, Adamec – zvuk, Kaštánková – bedňačka) na tři a z původní imidž performační, místy až zábavné, se stává vysloveně instrumentálně profesionální. Poslední žijící Brouk, bubeník Jiří Ringo Bonk dává nejvíce vyniknout svému dokonale zvládnutému blůzovému rytmu, basák Jirka Šnek Částka se doslova mázlí s basovou linkou a Fiřtova sólice vrství jednu vazbu na druhou.