Kapela servírující pokrokové hudební zlo v tradičním nástrojovém obsazení. Uskupení čerpá z odkazu Arnolda Schoenberga. Využívá atonální harmonie, jež zásobuje posluchače zvrhlými a přece promyšlenými disonantními akordy, obtáčené až dodekafonickými abstraktními melodiemi. Tato procházka po krajinách šílenství bývá samozřejmě narušována tonálnější citovou katarzí, umocněnou extrémními, rychlými grindcoreovými postupy plnými špinavého zkreslení a odlidštěného zpěvu. Komplikovaná struktura skladeb vykazující slabší milovníky písniček za dveře jednoduchosti je doslova bombardována neustále se měnící rytmikou připomínající až ultrarychlé absurdní zlomy aktuální breakcoreové hudby či punkovější Meshuggah. Toto vše dohromady činí hudební poselství Un Cri Bleu obtížně rozkódovatelnou výzvou všem milovníkům avantgardy
nebo si papirek nalepime na hlavu a pujdem na ranni prochazku tankodromem zarostlym vegetaci jako v nejakych druhohorach. misto pterodaktylu bude na nebi zurit valka mezi jestedem a bezdezem, jeden pra-lety bzucak horsi nez druhej