kávové niagáry v cigaretové mlze
Moloch bluz
Nevěřil bys, kolik hodin dokážu prosedět v kavárně a jen tak civět do stolu.
Možná bych to moch dělat klidně celej život, kafe a doutník, kouř do stropu.
Možná moloch za voknem mne vidí, možná celej den chodí sem a tam za mnou,
Možná jsme oba jsme sami, tak jdem spolu ulicí temnou
Možná ví, že jsem svým vlastním pánem, celej den by semnou jen bluesoval.Na měsíci jsem voajér, co kouká do oken pěkně zeshora.
Jen světlá a tmavá se střídá, a na chodnících leží mrtvá potvora
Potrava pro kamery velkého bratra, tak se dloubu v nose,
Tak, abych šel dál a pohladil molocha aby se nebál.
Ale Ňák mě to nezajímá, že mám napsat práce.
Ale Ňák je mi to zrovna jedno.
Čas na řve, ztrácej mě! Jsem rád po tmě!
Obloha nevyblila ani jednu hvězdu, měsíc by taky rád bluesoval
Jen tak se poflakujete a civíte na ten podelanej život, jak se houpe,
Jak tak slepě pravdu hledáme v knihách a bedně,
Protože někdo řek: „pravda tam je!“
No, ňák lid hloupne,
I kdybych měl sílu pána Boha, nic bych neuděl a furt bych bluesoval,
Co je mi po jinejch lidech?
Radši mám pěkně voňavej klídek
Radši budu ve vlaku si hlavou klepat o plech
Nic proti důchodcům, mládencům a jiným blbcům…stejně, stejně všichni skončíme v márnici.
nezachráněj Molocha. Spíš naopak, aj tak tak když sklízej mák a zbude jenom pěkně vrásčitý pole.
Ale ňák mě to nebere, bych bluesoval,
Civěl do země, nevidět ty hrůzy, lapat krásný múzy.
I když je toho ještě tolik co musim.
No co, jdu na kafe.
Čas řve
Neztrácej mě
to já něják tak každou možnou
zas slejvám s molochem kyselý
moloko ať noci neubyde..srkám
tupě a koukám jak vostrý čepice
svíček jsou to jediný k vidění.
hrnek nám teče tak točí se v ruce
a zbytek padá prudce z nohavice.
.zaseklá melodie obaluje co sama je.
na nic si nehraje.táhne se bez ukojení
bo vývoje.a kvůli tomu tu tady taky je,vole..
jo,s molochem se bře pije..řidký řádky
břitkých keců v tichu,ať fantazie může
dělat neplechu.a kéry o nesmrtelnosti
ve spojitosti s drogama..roztažený tichý
kéry o níčem s nohama.a další alteregoismy
a palčivě poluční arzenály lačný populační
sebechvály.pch.prejže neumim žít,bouřit se
a neposlouchám orály morálky košér smetánky
z prachu.ach molochu ty stará úchylo.jak
charita chlamídii na tu chásku chrchlej
jakani v chile v horách nechumelilo.sa.vole
molochu slyšíš to i ten chujchomyslnej,
chronos na mě pořvává..churva
Ten Den Jedu Vlakem
..ten den jedu vlakem
Jedu prázdnym vlakem, plnym vlakem, smrdutym vlakem,
falešnym motorovym vlakem, ukecanym vlakem, spavym vlakem,
nekonečnym vlakem, tichym vlakem, sudym vlakem, lichym vlakem,
ten den jedu vlakem.
a jediné co vím, je, že jedu vlakem, protože právě teď nim jedu
ten den, kdy jedu vlakem.
..vlak vlak vlak vlak vlak..
Jen atom něco špatného? Něco děsivého? něco dobrého?
něco osvobozujícího? něco skličujícího? něco nicotného?
něco všenádherného? něco mého?
ten den jedu vlakem a vlastně ním ani nejedu, že bych měl ani musel
ani chtěl ani někdo to tak chtěl ani že bych se třeba bál nebo smál nebo to
tak cejtil nebo aninebo
ten den jedu vlakem jedu vlakem vlakem
Kefekt
Když mám chuť na rohlík, dám si kafe
Když mám chuť na koblih, dám si kafe
Když mám chuť na pade, dám si kafe
Když mám chuť na kafe, dám si dvě kafe…
(2x)
1)Napumpuje mi to sérce, osladí mi život hořce
Teorie praxe ,,, sklapne klapka akce hé
V kavárně si dám tři deci začnu chytat inspiraci
Když můžou lidi blejt po chlastu můžu já po kafi né?
černý nápoj pro mé cévy, turek turek preso nechci
Dávám přednost chuti relaxuj na prdel si kecni
Dohro mi to dává občas blbý kecy, to se pozná
než na baru do výstřihu prskám přímo do xichtu
Seru na to dám si kafe
Nastartuje šlape šlape
kofein do mě leze, a tak stačí jedna smyce
Sedě a topě se v rýmech, zdá se, že…
2)rozlepim oči..roztopim vodu..rozdrtim zrno a rozleju si po hubě černý blaho..
recept na ráno..bez bahna ani ránu..jó..
když orosenej lovečák smrdí jak turek.
jen přivonim a chci a nic mi neveme dát si pátej hrnek..
i přez infarkty kafe plyne dál mlejnek se točí.
a kafe do mě padá.padápadá a nikdy neskončí..