Animé
Ahoj!
Coby našeho fanouška bychom tě rádi upozornili na akci, kterou jsme rozpoutali. Máme venku EPčko. Když budeš mít chvíli, koukni na náš profil.
Díky a měj se!
Michael Manring and Steve Lawson - 'Round Midnight - 20/10/10
Je to již téměř rok od posledního článku a mnohé se změnilo. Přesunul jsem se z Paříže do Londýna. Ukončil studentský život a začal vydělávat na Lamborghini Gellardo (doufejme, že se předpovědi Aubrey De Gray vyplní a budu na to mít dost času :c). Jedno se však nezměnilo. Snažím se využívat místa kde jsem a chodit na koncerty, které bych asi nikdy v ČR neviděl. Jedním z takových koncertů byl jam Michaela Manringa a Steva Lawsona.
Michael Manring je pro české baskztaristz jistě známý. Je to virtuóz na 4-strunnou bezpražcovku a inovátor, který se snaží pozvednout možnosti všemožných efektů a smyček na další úroveň. Steva Lawsona jsem před koncertem neznal a nepředpokládám, že bz
tomu bylo v Čechách jinak. On se prezentuje jak "UK's leading solo bass guitarist" a tak jako host a mladší z dvojice začínal.
Steve přišel na scénu v douhém huňatém kabátu a s několika hláškami ve stylu Bernarda Blacka z Black Books. Chvíli ladil svůj MacBook a efektový rack a hrál pár nesourodých partů, které jak se později ukázalo používal později při konertě. Steve hned od počátku používal smyčkovač: nejdřív rytmus, pak basový podklad, simulace rytmické kytary a pak na živo hrál melodickou část. Nic nového. Ale zanedlouho začal přidávat další a další vrstvy se zvuky, které se ani vzdáleně nepodobají basové kytaře. Přidával efekty na zvuky, které již byly ve smyčce a přidával přednahrané zvuky z laptopu. Při tak masivním používáním effektů na basu hrozí, že budou některé z nich znít lacině. To ovšem nebyl případ Steva. Všechny efekty zněly skvěle.
Zbytek jeho vystoupení byl v podobném duchu. Zazněly pomalejší ambient skladby až po rychlejší variaci na Drum'n'bass. Po poslední skladbě přišel Michael Manring na jam. Výsledek byl perfektní. Oba basáci se střídali v roli basáka aby dali jeden druhému šanci na sólo.
Druhá část koncertu pak patřila samotnému Michaelovi. Ten předvedl v cca 4 skladbách vše co se od něj čekalo. Smučkování, efekty, změna ladění během hraní, tapping, slap; vše absolutně precizně a virtuózně zahrané (čelist) (Smrka jistě potěší, že hrál
na 2 komba MarkBass ;c).
Oba basisté předvedli perfektní vystoupení. Každý s jedinečným stylem a cítěním pro hru. Michael svojí precizní technikou jednoznačně zastínil Steva Lawsona. Na druhou stranu, Steve ukáyal větší nápaditost při používání a kombinování efektů a při
kompozici skladeb, které mohou potěšit i "obyčejné" posluchače.
