Přerovská skupina POHODA hrající vlastní rockové balady.
Pohoda Elektrická
Irena Kanovská – zpěv (texty & hudba)
Štefan Kanovský – kytara
Mira Nevrla – kytara, saxofon
Martin Petřík – baskytara
Jirka Vaníček – klávesy
Tomáš Hambálek – bicí
Pohoda Akustická
Irena Kanovská – zpěv (texty & hudba)
Štefan Kanovský – kytara
Mira Nevrla – kytara, saxofon
Bohdan Borůvka – baskytara, zpěv
Jirka Vaníček – akordeon
Tomáš Hambálek – cajon, perkuse, klavír
Kdo je kdo :
Jirka Vaníček, hráč na klávesy (mimo to je dlouholetým členem cimbálové muziky Lučina, ve které hraje na kontrabas a jinak hraje excelentně na harmoniku, se kterou dokáže bavit své
posluchače i 12 hod. NONSTOP. Jeho harmonikový repertoár se nedá spočítat a zahrnuje všechny hudební žánry. U prvního setkání na jeho zahrádce se Pohodě ani po 10 hod. hraní nepodařilo vymyslet píseň, kterou by nezahrál. Situace se nad ránem vyvinula
až tak, že se hrála a zpívala i árie Rusalky. Test muzikantských schopností Jiříka hlasitě ukončili naštvaní sousedé.
Koníček/kůň: mimo hudby hlavně sport, bývalý aktivní volejbalista a doteď cyklista. Projel vše, co se projet dalo, vč. Pradědu, všech hospod a Sicílie.
Bohdan Borůvka - hráč na baskytaru (je také dlouholetým členem cimbálové muziky Primáš, ve které hraje na kontrabas. Mimo to hraje na další hudební nástroje - housle, viola, kytara
a velice dobře zpívá.)
Koníček/kůň: mimo hudby velice rád fotí. Má za sebou první úspěšnou výstavu fotografií.
Tomáš Hambálek - v POHODě od února 2009 v roli hráče na bicí. Multimuzikant, student konzervatoře, skladatel, textař, zpěvák, spoluzakladatel kapely Bústr (http://bandzone.cz/bustr), kde hraje na kytaru, dlouholetý hráč v kapele FORUM (kde hraje na baskytaru) a virtuózní hráč na klávesy. Koníčky ? To je blbá otázka :o)
Mirek Nevrla - hráč na kytaru (je také členem rockové kapely Třetí dáma a dlouholetý hráč na všechny možné historické nástroje v historické skupině Codex. Mimo kytary ovládá i
další novodobé hudební nástroje. Pro úsporu místa by bylo rychlejší napsat ty, co neovládá, ale na nic jsme nepřišli. Navíc zpívá, skládá hudbu a píše texty pro Třetí dámu, věnuje se aranžmá, píše a točí scénickou hudbu, např. pro známou skupinu
historického šermu Markus M atd.)
Koníček/kůň: hudba, sport, počítače, káva a cigarety
Štefan Kanovský - hráč na kytaru (ke které se vrátil po více než dvaceti letech pauzy) a k tomu manager kapely a člověk zajišťující veškeré technické záležitosti - aparaturou a
zvukem počínaje a nahrávacím studiem konče. Spojení technického a hudebního je velice dobrá kombinace, která se v dnešním přetechnizovaném světě jeví jako neocenitelná. Natočil obě CD Pohody, dal dohromady CD Přerovský hudební výběr 2008, demo
nahrávky pro Spocenou uklízečku, Bústr, E-one, pracovní materiály pro cimbálovou muziku Dúbrava a Primáš atd.
Koníček/kůň: hudba a autíčka, které se staly i jeho profesí (výkonný ředitel firmy MOTOR expert s.r.o., má vlastní Servisní školu autodiagnostiky, uznávaný expert na autoelektroniku)
Irena Kanovská - v kapele hraje na hlasivky, tzn. zpívá a dodává nepřeberné množství zpracovaných i nezpracovaných hudebních nápadů a textů, které kapela nestíhá cvičit.
Proto se hodlá v dalším období věnovat malování :o). Zpívat začala ve svých čtyřech letech. Jedna událost ji hned na začátku málem zkazila kariéru, když v kostele začala zpívat rusky a krátce na to, v mateřské škole, zpustila
k výročí VŘSR něco ze svého duchovního repertoáru. Vzhledem k předškolnímu věku zpěvačky byl na úřadech i v kostele popotahován jenom zbytek rodiny. Tohle ji zůstalo doteď - plete si i vlastní texty. Ve dvanácti se stala prvním „nitrianskym
slávikem", ve čtrnácti začala hrát na kytaru a psát první písničky. Tvorba pokračovala i na gymnáziu, kde hrála s nitranskou kapelou Úsměv. Z tohoto úspěšného angažmá si odnesla pána uvedeného v předchozím odstavci. Na vysoké měla zpívat
s Lučnicí, ale i přes masivní propagaci tanečnic z tohoto věhlasného souboru nakonec zvítězily integrály, derivace a jiné strojírenské nesmysly, které způsobili, že jí nebylo moc do zpěvu. Toto pokračovalo i první léta podnikání. Po dovršení
40. narozenin se rozhodla radikálně změnit svůj život a místo rezervace místa na hřbitově začala zpívat s cimbálovou muzikou Lučina z Přerova. A od cimbálovky byl už jenom krůček k P/pohodě. Jako duše otevřená má dostatek inspirace
z příběhů střední generace, které přetváří do rockových balad a věří, že svými texty a svým osobním příkladem změní svět. Naivní představa, ale ty pokusy občas stojí za to.
Koníčky/charakteristika: hudba, klavír, na kterém se začíná učit hrát + vaření, praní, žehlení, uklízení atd. + véééééélký smysl pro humor
Pohoda DNES:
POHODA5 vznikla v roce 2004 jako volné odpočinkové hudební sdružení s jediným cílem: jednou týdně se setkat, v pohodě si zahrát a zazpívat a hlavně zapomenout na každodenní starosti. Tvůrci projektu neotřelé a moderní psychohygieny přetíženého českého živnostníka byli Irena a Štefan Kanovští, které postupně obklopili skvělí přerovští muzikanti. Motto kapely, které vřele doporučuje všem, je následující: „Když ti hrabe v hlavě, hochu, zastav se a bav se trochu. Čím více malých radostí, tím méně velkých starostí !"
Dá se říct, že spíše než-li o hudbu se v Pohodě jedná o přátelství a o životní filosofii, kterou charakterizuje širokospektrální tolerance. To se projevuje následovně:
V kapele POHODA5 hrají muzikanti několika přerovských kapel různých žánrů - středověká hudba, folklór, rock, hospodský bigbít a tyto žánry se potkávají v Pohodě a doposud nikdy nebyly v neshodě. POHODA5 má nejlepší teoretické předpoklady stát se instrumentálně nejlépe obsazenou a univerzální hudební skupinou v regionu. Aktuální obsazení kapely: Štefan - kytara, Mirek - kytara, Dan - baskytara, Jirka - klávesy, Tomáš - bicí, Irena - zpěv. Věkové rozmezí mezi nejmladším a nejstarším členem kapely je 40 let.
Kapela hraje širokospektrální repertoár (cca 30 vlastních skladeb), ve kterém však převažují rockové balady, protože život není peříčko. Na odlehčení jsou však k dispozici i veselé rockové kusy, aby mládež nepřišla o iluze a kapela o mládež. Tématicky jsou skladby určeny širokému spektru posluchačů, tzn. jsou určeny mládeži od 15 do 60 let. Zajímavé na tom je to, že ve fanclubu kapely se potkávají až tři generace tolerantních fanoušků.
Autorkou hudby i textů a zároveň interpretkou většiny písní je jediná ženská v kapele. Na aranžmá písniček se však naštěstí podílí všichni členové kapely. V tomto bodu se projevuje obdivuhodná tolerance mužské většiny ke skladatelským, textařským a nakonec i interpretačním schopnostem autorky, násobených tolerancí k jejímu hlasovému fondu, věku, pohlaví, konfekční velikosti a slovenské národnosti. Z toho následně vyplývá unikátnost kapely v kontextu multijazyčnosti. Zhruba 50 % repertoáru je napsáno ve slovenštině. Naštěstí posluchači tuto skutečnost prozatím vždy vnímali spíše jako zajímavou přednost a kapela doufá, že to v budoucnu nebude naopak.
První CD „Básničky probdělých nocí" bylo vydáno v roce 2006 a výtěžek byl věnován DD v Přerově. Druhé CD s názvem „Tisíckrát" bylo slavnostně pokřtěno p. Věrou Špinarovou dne 31. října 2008 v Přerově. V tento den měla kapela také svůj první samostatný koncert.
První repertoár kapely tvořili upravené lidové nebo převzaté písničky od různých interpretů, přetvořené do nového aranžmá s doprovodem cimbálu. Bravurně na něm hrál Libor Chmelař, který doposud hraje v cimbálové muzice Primáš. Pro zajímavost uvádíme, že mimo cimbálu nadprůměrně ovládá i další hudební nástroje - kytara, klavír, housle, kontrabas i svůj hlas. Má absolutní hudební sluch a v rámci Pohody projevil v tomto kontextu i absolutní dávku tolerance, která mu vydržela asi dva roky a pak z časových důvodů musel kapelu opustit. Odchodem cimbálu se z Pohody5 stala normální rocková kapela. Byl to však i začátek orientace na hraní výlučně vlastních písniček.
Jak to na začátku vypadalo ? Libora na dva roky vystřídal na krátkou dobu Luděk Holý (Třetí Dáma, Mancuso) a pak na 2 roky Zdenda Sedlařík. Ten se stal brzy potom i členem rockové kapely Spocená uklízečka. Mimo bicích hraje na kytaru a začal skládat vlastní písničky.
První veřejná vystoupení POHODY se konala v zahradní restauraci u přerovského bazénu společně s cimbálovou muzikou Primáš a Lučina. Možná to bylo tím bazénem, ale když i u druhého vystoupení nastalo pravé boží dopuštění v podobě bouřky a průtrže mračen a všichni muzikanti (v promoklém prádle) hledali po dvorku ve vodě ztracené kabely, navrhli kolegové z Primáše změnu názvu kapely na výstižnější POHROMA. Přes všechny tyto meteorologické překážky, kdy se pohody-chtiví návštěvníci museli z velkého dvorku nacpat do malé komůrky a chtěli u toho i pařit, se POHODA s nepřízní počasí vyrovnala a hlavně, nenechala se odradit. Pro jistotu si však pro svá příští vystoupení začala volit kryté prostory - Velký sál Penzionu na Jižní a Speciální přerovská rockování v Sokolovně, restauraci Strojař, restauraci Kotelna, velký sál pivovaru Zubr, nám. TGM a Klub TEPLO. Hlavně posledně jmenovaný byl pro všechny účastníky zárukou, že tam nepoteče.
Co bylo a co bude?
Aby v Pohodě nebyl až takový klídek, občas si dopřeje trochu toho adrenalinového sportu. Jsou to především veřejná vystoupení (viz. Speciální přerovská ROCKOVÁNÍ č. 1,2,3,4,5,6) nebo Den diagnostikly 2006, 2008 nebo předsilvestrovská živá „show" na rádiu Rock Max (viz foto) a účast v soutěži Rockmaxova 12, ve které z pochopitelných důvodů nepostoupili. Po natočení a křtu prvních dvou CD připravují třetí, které vyjde ..... určitě. A ten zbytek do budoucna záleží na dobrých kartách, dobrém zdravotním stavu a dalších dobrých věcech, které život přináší.