Jsme Zrní. Něžný artbrut, kladenskej uhelnej zen.
Na hudbě nás baví objevovat nový možnosti a kombinace. Hrát si, bejt spolu v hudební krajině, kterou společně vytváříme. Baví nás zkoumat, vyjadřovat a sdílet svý pocity. Většina našich písniček vzniká společnou improvizací. Hodně nás inspiruje příroda, její trvalý principy, krajina, lidová hudba, ale stejně tak vycházíme i ze současný, rychlý, elektronický doby, která přináší zvuky strojů, aut, měst, specifický lidský pocity a situace, i nový hudební možnosti. Zpíváme česky. Je nás pět. Hrajeme spolu od roku 2001 pořád ve stejnym složení. Hudbou chceme šířit chuť pozorovat, fascinovat se, brát život jako hru a velkej zážitek. Na outfit sere pes.
Zrní je hra, kladenskej uhelnej zen.
Více na: www.zrni.cz
V biografii se nacházejí faktické chyby, většinou ve stylu, že něco se událo někdy jindy a mezitím se třeba událo ještě něco jiného, ale dělejme, jako že nic.
Kapitola 1. - Vznik
Jednoho slunného dne,
konkrétně 23. června 2001,
se dva švitořaví vrabci hádali o první lipový žalud, když pod nimi, přímo pod tím velkým stromem, se začala historie seskupení muzikantů, jenž stále trvá a bojuje o své místo na hudebním slunci.
Abychom nenarušili jednotu Zrní a nevyzdvihovali jednotlivé individuality, použijme pro každého člena tajné přezdívky, pro tento účel zcela jedinečně vytvořené. Budou se tedy jmenovat třeba - Šíša, Sláma, Bubla, Bunda spíše známý jako Poledník a Tajm.
Tak tedy onoho dne měl jakýsi předstupeň Zrní koncert na Kladně v hospodě U České Lípy. Tento předstupeň tvořili Šíša na housle, Bubla zpívající a hrající na kytaru a Poledník s čapkou, na flétnu a zpívající. Již spolu nějakou dobu hráli jako pouliční hudci v Celetné, kde si sběrem do klouboku tu a tam vydělali pár měďáků. Na repertoáru měli především staré Pink Floyd, ještě z období 60. let, tedy písně hlavně od Syda Barreta, Davida Bowieho, také Muchomůrky bílé od Plastiků (od Mejly Hlavsy) a pár vlastních hudebních pokusů.
Souběžně s touto formací existovala kapela Blue Jay, v níž byl opět - a tedy spojovacím článkem - Bubla kytarista, Tajm hrál na basu a Sláma hrál na bicí. Byli tu i další tři neZrní členové, Blue Jay mělo na repertoáru pár Beatlesáckých písní a trochu Johna Lennona.
Zpátky do Lípy...zde odehráli svůj koncert Blue Jay a po nich nastoupilo trio Šíša, Bubla, Poledník. Před vystoupením však Bubla špitl Slámovi a Tajmovi, jestli se nechtějí v Muchomůrkách bílých na basu a bicí přidat, tak nějak decentně uprostřed písně s nárůstající silou. Oba samozřejmě, že jasně, a tak se stalo...
A tak se 23. června 2001 odehrál první oficiálně neoficiální koncert Zrní v restauraci U České Lípy.
Kapitola 2. - Začátky
První zkušebna se nacházela u Poledníka ve Hřebči, v domě jeho rodičů, ve sklepě alias prádelně. Bicí a aparáty byli nám zapůjčeny/věnovány od již nefunkční kapely Philadelphia, jmenovitě od Frantáka.
Tak jsme začali zkoušet a dělat naše první písně. Začátky nejsou až tak intenzivní, přesto už od této doby kapela dává do tvorby značné úsilí a zjišťuje, že si je názorově v jistých věcech až podivuhodně blízká.
První naplánovaný koncert Zrní v plné sestavě se odehrává v Deltě někdy na podzim 2001, děláme předkapelu Posmrtným zkušenostem. Mimo jiné zde hrajeme Sat in the Pet, během kteréhož se asi tak uprostřed písně ocitáme v momentě, kdy nikdo neví, jak je to dál a tak koncert spíš přežíváme. Po této první zkušenosti následuje koncert v Dundee Jamu, který se setkává s velkým úspěchem, především díky spřízněnosti lidí z gymplu. Také zde vzniká ten láskyplněopovržlivý vztah kapel Zrní a Fousů Moudžou Rajzin. Rok zakončujeme předvánočním koncertem s kapelou The Teplo - The Beatles Revival (kteří s námi hráli i na prvním koncertě u Lípy).
Před létem 2002 vyrážíme do amatérského nahrávacího studia JIZVA u Jičína, kde nahráváme písně jako je Miloš, Ordinary Peach, Crumpled Petal, Breakfast in L.A., I'm out of me. Ve studiu, obklepeném platy od vajec a spící ve spacácích na koberci se odehraje vtipná příhoda - v sobotu večer po pár dnech nahrávání nahrávací technik omylem při ukládání maže asi 12 hodin práce a tak jedem všechno znovu, bereme první pokusy a ve 3 v noci posloucháme v napjatém hroznu naše první CDčkové dítě.
Plni energie se vracíme domů na Kladno a chystáme se vyrazit do Trenčína, kde hostěni našimi slovenskými kamarádkami hrajeme na Gympelrocku - několik dní po nahrávání, plni energie a náš první mezinárodní koncert. Hraní se vydařilo a my si užíváme zbytek pobytu v Trenčíně.
Kapitola 3. - Spirála
Se začátkem školního roku a víkendovým zkoušením zjišťujem, že hřebečský sklep je nám malý, začíná tam být tak trochu zima, mimo jiné začínáme narušovat sousedské vztahy a tak situaci řešíme dočasným přemístěním do sklepa basáka Tajma. Zde se nějakou dobu udržíme a odehráváme při tom několik koncertů.
Postupně se přesouváme i odsud do klubu Spirála, který se v té době nacházel asi 20 kroků od bydliště bubeníka Slámy. Zde jsme platíc pravidelné nájemné zavedli pravidelné zkoušky a tvořili další písně. Mimo jiné jsme rozvinuli píseň Sat in the Pet a přiaranžovali do ní Pavla Turzu na klávesy z kapely Doors Revival, přidali jsme i Michala Horáčka na trombon a Standu Šittu na trumpetu (přivedené z kladenského Big Bandu, ve kterém hrál Sláma) a celé toto veledílo jsme předvedli na maturitním koncertě Šíšy a Poledníka. Píseň trvala něco přes 17 minut, existuje z ní záznam. Vedlejším produktem nicméně bylo, že od té doby nesmí žádná kapela účinkovat na hlavním pódiu kulturního domu v Kladně. Pořadatelé zřejmě nemají příliš pochopení pro alternativu.
Během prázdnin 2003 se odehrává první soustředění na chatě přítelkyně Šíšy a vše natáčí náš nověnabitý vzdálený příbuzný a kamarád - současný iluminátor a šestý člen - Lída. Díky tomu i vzniká první DVD Zrní - in da grass...
V létě jsme odjeli na dlouhý stopařský výlet na Slovensko a odtud dále do Chorvatska.
Kapitola 4.- První úspěch
Když se našich pět zahnědlých hubených hrdinů vrátilo od moře, začali jsme opět naplno zkoušet. Neboť pronajímat si zkušebnu za 70 Kč/h, když chceme cvičit tak 15 hodin týdně a při tom nemáme ani na Tatranky, znamená finanční sebevraždu,
pomáháme si půjčkou, kterou zaplatíme co dlužíme na nájmu a rovnou jsme si i koupili akustické kombo pro housle a zpěv. Situaci s nájmem vyřešil přesun do sklepa basáka Tajma, kde cvičíme dosud.
Také přestáváme hrát jakékoli převzaté písně a cestičku si dál šlapeme už jen s původními. Koncertů pomalu, ale jistě přibývá a netrvá dlouho a na dveře nám zaklepe první úspěch.
V naší e-mailové schránce se objevuje mail, že k příležitosti opětovného vydávání časopisu Rock & Pop vyjde CD s podtitulem Mladí a nepo(de)psaní. A že by Rock & Pop chtěl zařadit naši píseň Světlo mezi oněch 15 nadějných kapel. Součástí má být kapelní fotka, několik slov o kapele a o písni. Ano, je to tady. Tep se nám hromadně, ba přímo symbioticky, zvyšuje.
Přeochotně souhlasíme a tak se ocitáme na onom CD. Vzhledem k velkým očím šéfů časopisu nakonec CD vychází jako stahovací na internetu. Tedy uvnitř magazínu je "obal", kde je internetová adresa na ono CD a na kapely. Lidé si pak měli stáhnout onu kapelu přímo z internetu. No, to je trochu slabší varianta, asi to moc velký ohlas nemělo, ale pořád dobrý.
Nicméně telefon se nerozdrnčel. Vlastně svět o nás nevěděl takřka pořád stejně jako před tím. Ale pro nás to byla ona pověstná injekce. Potvrzení toho, že jsme možná opravdu dobří, a že se cíle stát se skvělou a známou kapelou dá dosáhnout. Ne kvůli slávě (ehm), prachum (ehm, ehm), nebo holkám (ehm, ehm, ehm), ale protože je to absolutní zábava, která nám dává pocit naplnění.
Kapitola 5. - Vtipálci v rádiu
Tady bude o naší výhře na Rádiu Beat, ale to zas příště.